O duchovním poznání a cestě bez dogmat a jiných nesmyslů na konci této Epochy

Ájurvédské nauky-I

23.05.2010 17:00

Ájurvédské nauky

Ájurvéda představuje celostní medicínský systém.

Léčebné nauky

Sociální prostředí orientované na konzum tlumí téměř každou samostatnou iniciativu a tak se i z medicíny stalo obchodní zboží. Podle mínění mnohých je choroba nepohodlná, špatná funkce organismu, která vznikla mimo kontrolu pacienta nebo jako projev opotřebení organismu. Ájurvéda k chorobě přistupuje jinak. Každý člověk nese podle ní velkou míru zodpovědnosti za své zdraví. Nevědomost však před chorobami nechrání. Naší povinností je proto respektovat nejen přírodní zákony, ale dodržovat i péči o své tělo. Jeho opotřebení závisí na jeho údržbě, používání či zneužívání.  Další povinností člověka je chránit se proti nezdravému využívání jeho tělesných nebo duševních sil, stejně jako proti škodlivým vlivům prostředí.

Ájurvéda rozlišuje léčebné nauky na iracionální, racionální a subtilní, přičemž hlavní důraz i v současnosti je dán na racionální nauku. Druhé dva aspekty vedou spíše směrem k filozofii a teologii. Iracionálním léčením označujeme léčebné postupy, které se vymykají lidskému vlivu (osud, prst boží, prosté lidské štěstí...), subtilním léčením jsou označeny formy víry v sebe sama, v určitou léčbu. Do této skupiny patří léčitelé, kteří své pacienty léčí bez medicínských prostředků, např. přikládáním rukou, telepatií, amulety, zaříkáváním atd. Ájurvéda tyto metody uznává, protože kořeny některého onemocnění mohou mít např. jemnohmotnou povahu a zvláště lidé, kteří žijí velice uvědoměle a zdravě, na ně reagují velice dobře. V těchto dvou aspektech však existovalo mnoho šarlatánů a diletantů, kteří zneužívali lidské důvěřivosti a může to širšímu přijetí ájurvédy u nás uškodit. Proto se jimi nebudeme dále zabývat.

Racionální léčebná nauka v ájurvédě se skládá ze tří částí, které mají rovnoprávné postavení:

  • nauka o výživě (panthja-apathja)
  • nauka o životě (svasthavrtta)
  • medicína - vnější očista (bahihšódhama), vnitřní očista (antahšódhama) a chirurgie

Nauka o výživě

nenabízí jednotnou dietu, protože nesprávná dieta je téměř vždy fyzickou příčinou onemocnění. Naopak je maximálně diferencovaná. Podstatné je,

jaká je energetická stránka potravin a jejich vliv na bioenergie. Jídlo jednoho člověka může být jedem pro druhého. Vitamíny, kalorie, tuky, uhlohydráty, proteiny a stopové prvky mohou vyvolávat zdraví stejně jako nemoc. Nauka o výživě umožňuje konkrétnímu člověku stanovit nejvhodnější způsob stravování a změna na individuálně správnou dietu odstraní nejdůležitější příčinu onemocnění a u lehkých a středně těžkých vede proto k rychlému zlepšení. Většina chronických onemocnění propuká až po mnoha letech nesprávné výživy. Každý organismus má k dispozici vlastní vyrovnávací mechanismus, který koriguje nezdravý stav tak dlouho, pokud to jde. Po vyčerpání jeho sil pak choroba propukne o to silněji (rakovina, srdeční příhody, revma, cukrovka...). Dalším, často zanedbávaným faktorem, je vliv
potravy na naši psýchu. Tak jako emoce působí na naše trávení, tak i trávení může ovlivňovat psýchu.

Existují :

  • potraviny světlé kvality - sattva, které přivádějí psýchu do stavu harmonie a pojídají-li se ve správném množství nemají choroboplodné následky (čerstvé, šťavnaté, lehké, olejnaté, výživné, sladké - pšenice, rýže, ječmen, mléko, máslo, med, třtinový cukr, zelená zelenina, listová zelenina, ovoce ,ořechy).
  • potraviny vášnivé kvality - radžas, které vyvolávají stavy smyslnosti, motivace, ctižádosti, fantazie, ale i hněvu, žárlivosti, mánie, egoismu (ostré, kyselé, slené, horké a suché potraviny - koření, česnek, zázvor, rostlinné oleje, víno, pivo, čaj, káva, kola, nápoje s kyselinou uhličitou, jídla pečená na oleji, posolený chléb, ostré druhy zeleniny).
  • potraviny pomalé támasické kvality - vyvolávají pesimismus, nevědomost, lakotu, chtivost, lenost, pochyby, kriminální sklony, nedostatek lidského pochopení, komplexy méněcennosti (potraviny jejichž trávení vyžaduje mnoho energie, potraviny z konzerv, hluboko zmrazené potraviny, sušené mléko, burské oříšky, rozvařená jídla, silný alkohol, silné léky, masné výrobky...)

Dalšími důležitými faktory jsou denní doba (hlavní jídlo by se mělo jíst v době mezi desátou hodinou dopoledne a polednem, kdy je trávící činnost nejintenzivnější), střídání ročních období (dávat přednost sezonním potravinám a menu skládat z látek opačných převládajícím bioenergiím), častost jídel (pravidelné přijímání potravy posiluje organismus, svačiny by měl člověk jíst jenom při tělesné namáhavé práci a teprve tehdy, když je předchozí jídlo úplně strávené) a atmosféry během jídla, která přispívá k lepšímu trávení. Dietu opírající se pouze o biotypologii nelze doporučovat vždy. Je třeba brát v úvahu ještě jiné faktory, jako je věk, pohlaví, chuťové smysly atd. Diety k jednotlivým biotypům lze získat v odborné literatuře. Jako příklad uvádíme pouze účinky chutí na biotypy:

 

Chuťové zaměření   Účinek
ostrá, hořká a trpká  zvyšuje vátu
sladká, kyselá a slaná redukuje vátu
ostrá, slaná a kyselá  zvyšuje pittu 
sladká, hořká a trpká redukuje pittu 
sladká, kyselá a slaná  zvyšuje kaphu 
ostrá, hořká a trpká redukuje kaphu 

V následujících článcích budeme pokračovat ve stručném seznamování s naukou o životě.

Podle odborných materiálů zpracovala ing. Tatiana Flanderková.

Převzato z http://www.terapie.aztip.cz/