O duchovním poznání a cestě bez dogmat a jiných nesmyslů na konci této Epochy

BlogSurfing-1 (Už nežiji já, ale žije Kristus ve mně …)

02.11.2010 10:33

Vážení čtenáři a čtenářky, narazil jsem při hledání na netu opět na zajímavého autora, kterým bezesporu je Člověk říkající si DeoSum a publikující na stránkách http://deosum.com S kolegou jsme se dohodli, že budeme cíleně vyhledávat takovéto autory a zde na ně dávat odkaz, jako upozornění na zajímavé lidi (autory, zájmové organizace), kteří nám mohou mnohé říci v této době díky své činnosti.

LK

 

Už nežiji já, ale žije Kristus ve mně …

Stalo se ... prosinec 2009

jesus

Dnes jsem měl zajímavý rozhovor s člověkem, který je kazatelem Jednoty bratrské, budu mu říkat biblicky Jan. Jak se dalo čekat, rozhovor se stočil k tomu, čemu, kdo věří a kam směřuje ve svém životě.

Co se týká mě, tak já věřím tomu, že člověk se přišel na Zemi něco naučit a to tak, že se sem opakovaně rodí v jednotlivých životech. V každém životě zažívá nějaké pocity a získává nějaké zkušenosti. Zároveň se učí žít v souladu se svým svědomím, které je pojítkem mezi člověkem a Stvořitelem, Bohem, Dokonalostí. Vtip života je být rychlejší než smrt, prohloubit komunikaci s Bohem již za života, stát se Osvíceným a ještě před smrtí zažívat pocity pozemské i nadzemské. Radovat se z pomíjivého pozemského i toho, co je nepomíjivé, už na Zemi žít ve Světle a ve Spojení s Dokonalostí. Věřím tomu, že ke Stvořiteli, Bohu, Dokonalosti se člověk dostane tak, že bude poslouchat svůj vnitřní hlas (hlas svědomí) a zároveň bude odčiňovat špatné věci a dluhy, které nadělal. Pro zajímavost, nevěřím tomu, že člověk přichází odčiňovat hříchy z minulých životů, natož abych věřil v nějaký dědičný hřích.

Jan věří tomu, že člověk má jeden život a že během svého života nadělal tolik hříchů, že není v jeho silách je napravit a očistit se od nich. Proto je potřeba Ježíše, který se obětoval a tím splatil naše hříchy. Jan také věří tomu, že existuje Satan. Existuje kniha života, do které se dostanou pouze ti, kteří uvěří v Ježíše a učiní ho pánem svého života. Cílem Janova života je, aby nežil on, ale žil Kristus v něm.

Nevěřím tomu, že existuje Satan, a věřím tomu, že v pomyslné knize života jsou již předem zapsaní všichni. Jelikož neexistuje ani peklo, ty dušičky, které jsou vtělené na Zemi, po smrti putují zpátky do nebíčka, k Bohu, Světlu, Stvořiteli, Dokonalosti. Satana, peklo a knihu života jednoduše škrtám (nebo knihu neškrtám, ale jsou v ní zapsaní všichni).

Vypadá to, že každý z nás žije v jiném světě. Já si o Janovi myslím, že částečně žije ve světě fantazie, ve kterém má Ježíše, který zemřel za hříchy celého světa, má tam strašáka Satana, strašáka peklo, knihu života a další rekvizity, které by ve mně vzbuzovali strach. A on si o mně pravděpodobně myslí, že jsem nedozrál k tomu, abych pozval Ježíše do svého života a učinil ho pánem svého života.

Přestože to vypadá, že každý žijeme v jiném světě, myslím si, že to podstatné máme společné. Tím podstatným, tím, co nás vede životem, abychom nezabloudili, je to, co já nazývám vnitřní hlas nebo hlas svědomí a on Kristus ve mně. Můj život je o prohlubování komunikace s vnitřním hlasem a jeho život o prohlubování komunikace s Kristem. I když úvahy a hovory o tom, zda Kristus zemřel za moje hříchy, zda existuje Satan a peklo, mohou trvat mnoho hodin, pro praktický život nejsou podstatné. Pro praktický život je podstatné, čemu člověk naslouchá a čím se řídí. Nezáleží ani tak na tom, jestli tomu říká vnitřní hlas, anebo hlas Ježíše. Záleží na tom, jaké filtry si pro ten vnitřní hlas nastaví.

Jeden rozdíl tu ale je. Kdo poslouchá hlas druhého (Ježíše), ten se zbavuje síly a zodpovědnosti a zažívá pocity … (napadlo mne otroka) … zažívá pocity poslušného. Kdo poslouchá hlas svůj, ten si je vědom sebe sama a své zodpovědnosti a to mu přináší daleko lepší pocity, než jsou pocity služebníka. Člověk nemá být služebníkem Ježíše, byť by mu Ježíš radil samé vznešené věci. Člověk má svobodnou vůli a sám má naplňovat Vznešenost. Sám za sebe bez prostředníka. Nikoliv poslouchat Ježíše, ale být dalším Ježíšem.

Věřím tomu, že komukoliv, kdo by před Ježíšem poklekl a řekl by mu: „Mistře, budu tě poslouchat“, by Ježíš řekl: „Vstaň a poslouchej svůj vnitřní hlas. Já jsem ti jen ukázal cestu. I já jsem poslouchal svůj vnitřní hlas a tím jsem se přiblížil ke Spravedlivosti a Dokonalosti.“

Pokud použiji Janův slovník, tak cílem života není, aby žil Kristus ve mně, ale abych já žil jako Kristus. Tím nevylučuji, že se člověk může napojit na Krista a vnímat jeho hlas v sobě. Ale měl by vnímat především ten svůj … (vnitřní hlas)

Převzato z:http://deosum.com/Articles/306.aspx

Diskusní téma: BlogSurfing-1 (Už nežiji já, ale žije Kristus ve mně …)

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.