O duchovním poznání a cestě bez dogmat a jiných nesmyslů na konci této Epochy

Co se to děje?- 20 (Život a Duchovno)

22.10.2010 09:44

Vážení čtenáři a čtenářky (dnes hlavně čtenářky :-), dnes ráno mi psala jedna dlouholetá přítelkyně a svěřovala se mi se svou starostí, kterou evokovaly dnešní skoro úplňkové sny. Hlavní problém spočíval v nějaké osobní slabosti, která údajně způsobuje znečistění fyzického těla. Nechci tento problém konkrétně pitvat, ale spíše chci poukázat na jiné aspekty tzv. "DUCHOVNA". Tím že jsme začali vědomou práci na sobě jsme přestali být obyčejnými lidmi s obyčejnými slabostmi, které vycházejí z našeho před prenatálního nastavení???? Myslím si , že ne. Jsme stále lidmi, kteří mají své slabůstky a libůstky. No a co? Neděláme si přílišnými starostmi a stresy více jedu v našich tělech než například tím, že jsme ne až tak střídmí ve všech ohledech??!!! Neděláme svým utajovaným sněním na různá témata více škody na sobě, ale i na jiných, než kdybychom skutečně ŽILI? Žít přece znamená zkoušet, prožívat, seznamovat se s novými zkušenostmi a zážitky. Nejhorší nepřátelé ŽIVOTA jsou ti, co si vše zakazují pod zdánlivou slupkou cností. Zažívat mohu i díky tomu, že vidím okolo sebe situace jiných lidí, jejich prožitků, poklesků nebo naopak vítězství. Tím že naplno si uvědomíme-prožijeme jako pozorovatel určité události, které prožil někdo jiný (především ty negativní), nemusíme je prožít na vlastní triko. Stát se v Životě tím či oním je makavý způsob poznávání. Je možnost prožít některé aspekty života i jinak, třeba v meditaci . Díky tomuto způsobu se můžeme na krátkou chvíly (podle potřeby) ztotožnit s myšlenkami, vlastnostmi a i projevy, tím že je nejprve zkoumáme jako nezainteresovaný pozorovatel. Pak se s tím zkoumaným projevem ztotožníme a prožijeme to tzv. "na sucho". Po té znovu se podíváme na projev jako nezainteresovaný pozorovatel, ale již bohatší o osobní zkušenost. Pokud jste zkoumaný projev již někdy v nějaké podobě prožili, zkuste se na to podívat znovu ze všech možných i nemožných úhlů pohledu a i zúčastněných. Budete se kolikrát divit a žasnout, co všechno se dozvíte o sobě a i o jiných....!!! V každém případě máte školu, kde škola se stáva skutečně hrou. Kdy to dělat? Třeba když na konci dne bilancujeme prožitý den. Máme možnosti si přehrát z první ruky, to co jsme prožili v běhu každodenních povinností. Čeká vás mnoho překvapení, když se vám objeví z podvědomí to co jste v normálním vědomí ani nezaznamenali. Tím, že to prožijete a zhodnotíte pro další možné opakování, zaujímate stanovisko připravenosti na ŽIVOT. Stáváte se tvůrci svych vlastních osobních prožitků. UČÍTE SE  ze všeho co vám přichází na dráhu přítomného času. Pak teprve má smysl pobyt ve hmotě a není jen otroctvím, o kterém hovoří právě Ti co jsou sami sobě Draby a Otroky zároveň v jednom trojjediném těle.

Takže moje rada zní jasně :

"Žíjte naplno, ochutnávejte Život všemi svými smysly a berte si ze všeho , co vám Život přináší k poučení !"

LK

Zde níže vám pro zopakování předkládám jeden článek z blogu:http://angelolog.blog.cz/0710

7 ctností a 7 hříchů


Sedm smrtelných hříchů a 7 ctností
Pýcha(superbia)
Sebeláska, narcismus, marnomyslnost, namyšlenost, zpupnost, nadutost, povýšenost, opovrhování druhými. Je vlastnost člověka, který se povyšuje nad druhé a pohrdá jimi. Nejvážnější ze všech smrtelných hříchů a také ten, z kterého pocházejí hříchy ostatní. Je klasifikován jako touha po vyšší atraktivitě a důležitosti, než mají ostatní. Démonem spojovaným s tímto hříchem je Lucifer.
Pokora(humilitas)
Víra. Skromné chování, nesobeckost, mající respekt. Mít důvěru, když se očekává, nikoliv neúměrně velebit sám sebe. Je to pocit, kdy si člověk uvědomuje vlastní nedokonalost či závislost na vyšší požadavky (např. andělů). Vyrůstá z pocitu vlastní slabosti a nedokonalosti vzhledem k požadavkům vyšších bytostí.
Lakota(avaritia)
Bujnost, přepych, nenasytnost, hrabivost, osobní zisk, ale i krádeže a úplatkářství. Vyznačuje se touhou získávání co největšího majetku a realizováváním této touhy. Přehnané lpění na majetku, nekontrolovaná touha hromadit majetek a neochota dělit se byť i jen o neupotřebitelné přebytky. Je to hřích přemíry. Démonem tohoto hříchu je Mammon.
Štědrost(liberalitas)
Láska, charita, velkorysost, ochota dávat, uskutečňování šlechetných myšlenek nebo činů. Štědrost je vyváženým středem mezi rozhazovačností a lakotou. Potlačená chamtivost a egoismus. Nepřítomnost žádostivosti a neulpívání na vnímaném objektu.
Závist(invidia)
Žárlivost. Nezkrotná touha po majetku, kterým disponuje někdo jiný a snaha to získat i za cenu zavrženíhodných činů. V Danteho Očistci závistivcům zašívali zavřené oči drátem. Démonem spojovaným s tímto hříchem je Leviatan.
Přejícnost(humanitas, charitatis)
Laskavost, lidskost, obdiv, charita. Soucit, přátelství bez předsudku a pro jeho příčinu.

Hněv(ira)
Zlost, hněv, nenávist, vztek, násilí, předsudek, diskriminace, pomstychtivost se projevuje nadměrnými a nekontrolovatelnými pocity zlosti a nenávisti. Útok, vražda, genocida. Láska ke spravedlnosti se překroutila na pomstu a zášťDante. S tímto hříchem je spojován samotný Satan.
Mírumilovnost(patientia)
Trpělivost, schopnost snášet, otužilost, shovívavost, vyrovnanost. Shovívavost a odolnost snášet utrpení dosažené sebeovládáním, umírněností a zdrženlivostí. Vyřešení konfliktu mírumilovně, i když se druhá strana uchýlí k násilí. Schopnost odpustit, smilovat se nad hříšníky. Laskavost je vyvážený střed mezi hněvem a slabošstvím.
Smilstvo(luxuria)
Neboli chtíč, znásilnění, zvrhlost. Tento hřích původně označuje jakoukoliv přemrštěnou touhu po sexuálním uspokojení, v současnosti je ale vnímán pouze jako realizování této touhy. Dante popsal chtíč jako "přílišnou lásku k jiným". Démonem spojovaným s tímto hříchem je Asmodeus.
Cudnost(castitas)
Zahrnuje přísnou mravní čistota a prospěšnost a dosažení čistoty myšlenky pomocí vědomého zdokonalování. Cudnost, zdrženlivost, bezúhonnost, čistota duše. (Obzvlášť ve vztahu k pohlavnímu životu.)
as

Obžerství(gula)
Neboli nenasytnost. Nesmyslná nebo zbytečná přemíra spotřeby. Přespřílišné požívání nápojů i potravin. Démonem obžerství je Belzebub.
Střídmost(frenum)
Sebekontrola, zdrženlivost a umírněnost, vnímální plnou myslí, sebeovládání, "uzda".
Lenost(acedia)
Lenost se u hříšníka projevuje tak, že odmítá využívat potenciál svých schopností, neochota jednat, nebo se starat. Neposlouchá hlas svého svědomí a neplní svou osobní karmu. Dříve byl nazýván hříchem smutku (lat. tristitia). Dnes by se dal nazvat také jako deprese, apatie, neradostnost. Duchovní lenost je odpor a nechuť k duchovním hodnotám. Démonem spojovaným s tímto hříchem je Belfegor.
Činorodost(industria)
Úsilí, pracovitost, píle, přičinlivost, iniciativa. Horlivá a důkladná přírozenost v činění a konání. Energická pracovní morálka. Hospodařit dobře s časem, sledovat vlastní činnosti a vyvarovat se lenivosti.
Cudnost (Hans Memling), Střídmost ( Luca Giordano), Přejícnost (William-Adolphe Bouguereau)
Křesťanská církev sestavila seznam sedmi dobrých skutků, které byly zahrnuty ve středověkých katechismech. Jsou to:
  • poskytnutí pokrmu hladovému
  • dát nápoj žíznivému
  • poskytnutí úkrytu cizinci
  • zabalit nahého
  • navštívit nemocného
  • sloužit vězňům
  • pohřbít mrtvého
Pojmem hlavní hřích se nemyslí hřích, který je před Bohem najvážnější, najtěžší či "nejsmrtelnější". Hlavní znamená, že hřích vychází z hlavy (lat. caput), proto se v jiných jazycích nazývají "kapitální hříchy". Podobně kardinální hřích (z lat. cardo - pant, přeneseně okolo kterého se vše otáčí) znamená stavy mysli, okolo kterých se "otáčí" celá hříšnost člověka. Jde tedy o hříchy a lidské slabosti, ze kterých najčasteji vychází další hříšné činy.
Ctnost (řec. αρετη, areté, lat.virtus) je soubor trvalých pozitivních morálních vlastností osobnosti, skupiny lidí nebo společnosti. Ctnost je individuální schopnost nebo způsobilost (zahrnující vytrvalost a silu vůle) vzhledem k individuálnímu konání odpovídajícímu určitým morálním normám a požadavkům. Je to naučené a vypěstované chování ke kvalitním a hodnotným způsobům jednání.
Platón rozpoznává tři ctnosti, které jsou složkou spravedlnosti. Jedná se o moudrost (sofia, sapientia), statečnost (andreia, fortitudo) a uměřenost (sofrosyne, temperantia). Poslední dvě ctnosti jsou přetavenými a rozumem usměrněnými neřestmi (vznětlivost, dychtivost).
Aristotelés rozděluje ctnosti do tří skupin etické (mravní), dianoetické (teoretické znalosti a jednání) a poietické (praktické dovednosti). Nejvýše si cení teoretických. Každá ze tří skupin obsahuje ještě několik kvalifikačních podskupin - tyto pak jmenují jednotlivé ctnosti jako jednání zlaté střední cesty mezi neřestmi - např. velkorysost jako střed mezi okázalostí a malicherností. Více, než dodržování každé z těchto minimálně sedmnácti ctností zvlášť, však Aristotelés nabádá k obecně uměřenému životu.
Cestou k blaženosti je ctnost, která se získává učením, zkušeností a návykem. Přirozenost dává člověku jen schopnost učení jako možnost, jež se uskutečňuje konáním (dobrým nebo špatným), což je právě smysl výchovy. Neřestí je mnoho, kdežto ctnost je vždy jen jedna a většinou znamená vyhýbat se krajnostem, nedostatku i přebytku; tak je štědrost mezi rozhazovačností a lakotou, statečnost mezi zbrklostí a zbabělostí. Není to ale žádný průměr, nýbrž dokonalost sama, kterou by každé přidání i ubrání pokazilo.Aristoteles
Ctnost se týká jen jednání chtěných a vědomých, volba je předem rozvážené chtěné jednání. Ty nejdůležitější ctnosti jsou statečnost, umírněnost, štědrost, laskavost jako střed vůči hněvivosti i slabošství, a v obci zejména spravedlnost. To je výkon dokonalé ctnosti vůči druhým, "dobré těch druhých" a "souhrn všech ostatních ctností". Aristotelés pak rozlišuje mezi spravedlností retributivní, která napravuje nebo vyrovnává, a distributivní, která rozděluje. Týká se trestů a odměn, ale také směny, kterou zprostředkují peníze. Peníze činí věci souměřitelnými a zaručují budoucí směnu, pokud teď nic nepotřebujeme. Aristoteles
Tomáš Akvinský specifikuje čtyři ctnosti - moudrost, spravedlnost, statečnost a uměřenost - jako ctnosti přirozeného zákona lidí, který odráží lex aeterna (z lat. věčný zákon - soubor pravidel, která řídí činnost každého tvora, určitou podmnožinou těchto pravidel jsou pravidla, která řídí jednání člověka). Vedle toho také zavádí do teorie ctností tři křesťanské ctnosti - víru, naději a lásku.
V epištole korintské stojí: "A tak zůstává víra, naděje a láska, ale největší z té trojice je láska." Středověk rozvinul učení o kardinálních ctnostech jako těch, které vynikají nad antické.
Protikladem ctnosti je neřest.
Ctnost je absolutní mravní schopnost anebo duševní schopnost (areté) neboli stálá vlastnost nebo stav, kterým se člověk stává dobrým a kterým dělá svůj čin dobrým; ctnost je získaná zdatnost k dobrému, k mravnému činu. Aristoteles
Ctnost je rozumem usměrňovaný návyk zachovávání náležité míry (zlatý střed) v navzájem si odporujících vášních. Gassendi
Podle katolicizmu je to trvalá a pevná dispozice konat dobro.
Je to harmonie jednotlivých častí duše. Harmonií rozumové duše je moudrost, srdnaté duše mužnost, žádostivé duše střídmost anebo umírněnost. Ctnost, která dbá, aby v těchto třech duších spolu byl náležitý pořádek, je spravedlnost. Platón
Rozhodující ctností v lidském životě je moudrost.Když ji člověk má, má i ostatní ctnosti.
cd

Je rozpoznání toho, co je dobré, spravedlivé a čestné. Ctnostem se dá naučit.Sokrates Stoicizmus tvrdí skoro to samé, že je to schopnost rozeznat dobré od zlého; vnitřní morální síla člověka, která mu umožňuje ovládat všechny touhy, vášně a rozumu odporující sklony a podřizovat je požadavkům rozumné lidské přirozenosti.
Existují tři druhy ctností: fyzické ctnosti, etické ctnosti a logické ctnosti.
Mezi ctnostmi jsou nejcennější čtyři: moudrost, udatnost, umírněnost a spravedlnost. Ctnost zaručuje člověku štěstí, poskytuje mu sebeuspokojení, osvobození a získání nezávislosti.
Ctnost je to samé, jako moudrost.
Moudrost může být:
obdaření dobrým rozumem, úsudkem, opakem hlouposti
mít příliš potřebných vědomostí
inteligence
Moudrost je maximální dokonalost ve vedení svého života jako výsledek pochopení smyslu života a poznání prostředků, jak dosáhnout smyslu života.
Člověka, který vynikal moudrostí ve starověku považovali za mudrce, člověka, který miloval moudrost anebo toužil po ní, za filozofa.
Pro Moudrost není podstatná vědecká forma, ale shoda myšlení a konání.
Trojice ideálů francouzské revoluce: svoboda-rovnost-bratrství. Tyto vůdčí ideje se přirozeně vztahují ke třem společenským systémům: bratrství ke sféře výrobní, rovnost k právní a svoboda ke sféře duchovní.Steiner
Grécke učenie považuje pýchu za cnosť a pokoru odsudzuje.
Aristotelov vysokozmýšľajúci človek vedel oceniť svoje vlastné kvality, ináč by ho považovali za slaboduchého.
V tradičních buddhistických zemích se vztahuje zejména na darování jídla a rouch mnichům. V těchto zemích je také běžné, že děkuje nejen obdarovaný ale i dávající, protože mu obdarovaný poskytl příležitost vykonat záslužný čin.
Rozhoduje vznešený a nesobecký úmysl, nikoli jen pouhý skutek sám.
Ira brevis est insania - Hněv je krátké šílenství
Ira furor brevis ist - Hněv je krátká zuřivost

Převzato z : http://angelolog.blog.cz/0710

Diskusní téma: Co se to děje?- 20 (Život a Duchovno)

Datum: 22.10.2010

Vložil: Alena

Titulek: Dělej si co chceš

Jsem ráda, že neprotestujete nijak proti tomu spojení (vaši předchůdci)jak píšu v předchozím:Doporučujete tedy v podstatě co jiní vaši předchůdci v ukázce....
Strom se skutečně pozná podle ovoce, je to prosté!
Díky za vysvětlivky Alena Zatloukalová, Pardubice

Datum: 22.10.2010

Vložil: LK

Titulek: Re: Dělej si co chceš

Všichni kdo příšli na tuto planetu do lidských těl jsou mými předchůdci :-) Někteří z nás roubovali a šlechtili. Někteří z nás nechali strom samovolně košatět a stali se z nich pláňky. Věřím že někteří z nás vypěstovali ovoce po kterém lze dosáhnout skutečné a vědomé Nesmrtelnosti,Věčnosti před Tváří Boží....
Dopručuji tedy poznat své Božství a sdílet jej s ostatními hledajícími na Cestě Otci a Matce, kteří na nás čekají Doma, nic víc a nic méně....!!!

Datum: 22.10.2010

Vložil: Alena

Titulek: Liber de legis a Crowley, Dělej si co chceš

Téma, které jste nastínil v článku je podle mého názoru hodně citlivá oblast. Lidé to vnímají podle svého svědomí a prostředí v kterém žijí nemusí být takové vstřícné jak si někdo představuje. Přesto se svěřit někomu komu důvěřuji, je často dobré, pokud o všem neinformuje okolí

Doporučujete tedy v podstatě co jiní vaši předchůdci v ukázce, nebo je to jinak?


Zákon Thelema.

Tato Kniha formuluje jednoduchý morální kodex.

»Dělej, co ty chceš, ať je cele Zákon«.

»Láska je zákon, láska pod vůlí«.

»Není jiného zákona kromě Dělej, co ty chceš«.

To znamená, že každý z nás, hvězd, se má pohybovat po svém správném orbitu, jak nám to naznačuje povaha našeho postavení, zákon našeho růstu, impuls vycházející z našich předešlých zkušeností. Všechny události teoreticky mají pro každého z nás stejnou právoplatnost - a každá je z dlouhodobého hlediska stejně důležitá; ale v praxi je pro každého z nás v nějakou danou chvíli právoplatný pouze jeden jediný čin. Povinnost tedy spatřujeme v tom přiřadit zkušenost oné správné události jednoho momentu vědomí k tomu dalšímu.

Každý čin nebo pohyb jen aktem lásky, sjednocením s jednou nebo druhou částí »Nuit«; každý takový akt musí být »pod vůlí« a musí být zvolen tak, aby naplnil a nikoliv zmařil pravou podstatu bytosti, jíž se týká.

Způsob, kterak toho dosáhnout, je třeba studovat v knize »Magick« nebo si vyžádat osobní instrukci od Mistra Theriona a jeho vybraných asistentů.

Datum: 22.10.2010

Vložil: LK

Titulek: Re: Liber de legis a Crowley, Dělej si co chceš

No nespojoval bych to s žádným z uvedených zdrojů :-). Takto je to příliš syrově podané a tedy velice snadno zneužitelné. Zkusím naznačit podle uvedeného:

»Dělej, co ty chceš, ať je cele Zákon«.- Dělej vše co jse v souladu se Zákony Stvoření a tedy se Zákony Živého Boha!

»Láska je zákon, láska pod vůlí«.- Láska není Zákon, ale vše se řídí poddle Zákona Lásky!

»Není jiného zákona kromě Dělej, co ty chceš«. Vše je dobré, jen ne vše prospívá...!!!
Vše dále co jste napsala je v podstatě správně, pokud vždy a za všech okolností máme na paměti všechny aspekty Lásky (např. Milost, Milosrdenství, Pokora, Trpělivost,Láskyplnost,Citlivost, Něhu atd. atd.),pak je to Dobré nejen pro mne, ale i pro ty ostatní a je jen na nich zda to budou považovat tak či onak. Mějte se pěkně a pěkný den