Co se to děje? - 5 ( energetické principy podle působnosti a jejich vnitřní polarita)

Vážení čtenáři, takže už jsme opět zde s možností se vyjadřovat a především publikovat podle nás vhodné články a informace, které je potřeba zpřístupnit či vysvětlit. Díky navýšení datových možností, nebudeme muset tolik šetřit prostorem a především články které bychom chtěli zde prezentovat, poslední době nám to dělalo docela velký problém.

Nyní bychom chtěli na základě poznatků z některých diskusí jasně pojmenovat jak je to s projevem - principem (pozitivní a negativní) podle typů energií a vnitřní polaritou každého typu energie. Je v tom docela zmatek a někteří splétají hrušky s jablky, proto použijeme text F. Bardona z Brány opravdového zasvěcení (BOZ)

Princip OHNĚ

Jak jsem se již zmínil, je akáša neboli princip éteru příčinou vzniku živlů. Za první živel, který dle orientálních spisů vzešel z akáši, musíme považovat Tejas, to jest princip ohně. Tento živel, právě tak jako všechny ostatní živly, nepůsobí jen na naší hrubohmotné úrovni, nýbrž projevuje se ve všem, co bylo stvořeno. Základními vlastnostmi ohnivého principu jsou: horko a expanze. Oheň a světlo vládlo proto na počátku všeho stvořeného. Také bible na to poukazuje a vyjadřuje to slovy: „Fiat lux – budiž světlo“.

Základem světla je samozřejmě oheň. Každý živel a tudíž i ohnivý, má dvě polarity a to aktivní a pasivní polaritu, to jest plus a minus. Plus je vždy ono budovatelské, tvořivé a plodivé, zatím co minus je pravým opakem toho a je rozkladné,ničivé. Musíme mít na zřeteli vždy dvě základní vlastnosti každého živlu.

Všechna náboženství všech dob připisovala aktivní stránce živlů vše dobré a pasivní stránce vše zlé. Po pravdě řečeno nemůžeme mluvit ani o dobru ani o zlu, tyto pojmy vzešly jen z lidského chápání. V univerzu není ani dobra ani zla, neboť vše bylo stvořeno na základě neměnitelných zákonů, v nichž se nejlépe zrcadlí božský princip a jedině znalost těchto zákonů nám dává možnost přibližovat se Bohu.

Abychom si rozpínavou vlastnost (expanzi) ohně mohli lépe představit, nazveme ji elektrickým fluidem. Pod tímto názvem není míněna jen hrubohmotná elektřina, ačkoliv, jak čtenář v dalším uvidí, má k ní určitý analogický vztah. Živlový princip ohně je činný a skryt ve všem, co bylo v celém univerzu stvořeno, počínaje od nejmenšího zrnéčka písku až do nejvyššího viditelného a neviditelného.

Princip VODY

V předcházející kapitole jsem seznámil čtenáře se vznikem a vlastnostmi pozitivního principu ohně. V tomto pojednání popíši opačný negativní princip – živel vody.

I tento živel vzešel právě tak jako živel ohně z akáši, tedy z éterického principu. V porovnání s ohněm má však živel vody zcela opačné vlastnosti. Základními vlastnostmi jsou chlad a stahování. I zde se jedná o dva póly. Aktivní je životodárný, vyživující a udržující; negativní pól je tentýž, jako u ohně, rozkladný a ničivý. Jelikož základní vlastností tohoto živlu je stahování, vyšlo z něho fluidum magnetické.

Oheň a voda působí ve všem. Dle zákona o stvoření by ohnivý princip nemohl sám o sobě obstát, kdyby v něm nebylo protipólu, tj. principu vodního. Tyto dva živly, oheň a voda, jsou základními živly, jimiž bylo vše stvořeno. Proto musíme ve všem vidět dva hlavní živly a kromě toho fluidum elektrické a magnetické, jako protichůdné polarity.

Princip VZDUCHU

Jako další vzešel z akáši živel vzduchu. Zasvěcenci ho nepovažují za skutečný princip, nýbrž ho mají za zprostředkovatele mezi ohnivým a vodním principem, takže živel vzduchu udržuje takřka jako médium neutrální rovnováhu mezi aktivním a pasivním působením vody a ohně. Střídavým působením aktivního a pasivního živlu ohně a vody byl všechen stvořený život uveden v pohyb.

Vzdušný princip přijal v úloze zprostředkovatele od ohně vlastnost sucha a odvody vlastnost vlhka. Bez obou těchto vlastností by život nebyl myslitelný. Tyto dvě vlastnosti propůjčují principu vzduchu rovněž dvě polarity. V aktivním(pozitivním) působení je to životodárná polarita a v pasivním (negativním) ničivá.

K tomu musím podotknout, že u jmenovaných živlů nejde o obvyklý oheň,. vodu a vzduch, což jsou vlastně jen aspekty hrubohmotné úrovně, nýbrž že se jedná výhradně o univerzální vlastnosti živlů.

Princip ZEMĚ

O principu vzduchu bylo řečeno, že není samostatným živlem a toto tvrzení platí též o živlu země. To znamená, že střídavým působením oněch tří jmenovaných živlů povstal poslední živel – živel zemní, který svou specifickou vlastností, tj. ztuhnutím, zahrnuje v sobě všechny tři principy. Právě tato vlastnost dala oněm třem předešlým živlům konkrétní formu. Zároveň však omezila jejich působení, následkem čehož povstaly: prostorovost, míra, váha a čas.

Vzájemné působení prvých tří živlů se stalo působením čtvrtého – zemního živlu – čtyřpólovým, takže můžeme zemní princip nazvat čtyřpólovým magnetem. Fluidum v polaritě zemního živlu je elektromagnetické. Protože ve čtvrtém, tedy zemním živlu, jsou činné všechny živly, můžeme si všechen stvořený život vysvětlit. Uskutečněním tohoto živlu povstalo ono FIAT tj. „BUDIŽ“.

O podrobnostech specifického působení živlů v různých úrovních a říších, jako např. v říši rostlinné, zvířeny a člověka, se čtenář dozví ještě z dalšího obsahu. Důležité je, aby si mohl o působení živlových principů v celém univerzu učinit ucelený obraz.

SVĚTLO

Základem světla je princip ohně. Bez ohně by světlo nebylo nikdy vzniklo. Je tudíž světlo aspektem ohně. Každý ohnivý živel můžeme přeměnit ve světlo a obráceně. Proto zahrnuje světlo všechny specifické vlastnosti. Je zářivé, pronikavé, rozpínavé.

Opakem světla je temnota, která povstala z vodního principu. Temnota má opačné specifické vlastnosti světla. Bez temnoty by světlo bylo nejen nemyslitelné, ale nebylo by vůbec. Z toho usuzujeme, že světlo a temnota vznikly ze střídavé hry dvou principů a to ohně a vody. Světlo má tudíž ve svém působení pozitivní vlastnosti a temnota negativní. Tuto střídavou hru musíme vidět ve všem.

AKÁŠA neboli princip ÉTERU

Již při popisování živlů jsem několikrát podotkl, že vzešly z akášického principu. Je tudíž akášický princip to nejvyšší, nejmocnější, nepředstavitelné; je prabytím, prapříčinou všech věcí a všeho stvořeného, krátce řečeno: je sférou příčin. Následkem toho je akáša také bez času a prostoru. Je to ono nestvořené, nepochopitelné, nedefinovatelné.

Náboženství pro ni určila slovo Bůh. Je pátou silou, prasilou, která vše stvořila a která udržuje vše v rovnováze. Je počátkem a čistotou všech myšlenek a idejí, je světem příčin, v němž se vše stvořené udržuje, od nejvyšších sfér počínaje až dolů k nejnižší. Je kvint-esencí alchymistů. Je VŠĺM ve VŠEM.

KARMA, zákon PRIČINY a ÚČINKU

Neměnitelným zákonem, jehož aspekt musíme spatřovat jedině v akášickém principu, je zákon o příčině a účinku. Každá příčina vyvolává příslušný účinek. Tento zákon platí ve všem za nejvznešenější a nejvyšší.

Karma není tedy jen zákon pro naše dobré činy a skutky, jak namnoze mylně učí orientální filozofie, nýbrž jak je z toho patrno, má daleko hlubší význam. Instinktivně věří člověk v to, že vše dobré musí mít za následek jen dobré ovoce a vše zlé pravý opak, neboli jak lidové rčení praví „Jak kdo zasil, tak sklidí“. Tento nezvratný zákon musí každý znát a respektovat.

Zákonu o příčině a účinku podléhají i živlové principy. O podrobnostech tohoto zákona (které není možno říci několika slovy), se nebudu obšírněji rozepisovat, neboť jsou každému logicky uvažujícímu člověku naprosto jasné a samozřejmé. Také zákon evoluční, tj. vývojový podléhá rovněž zákonu o příčině a účinku. Vývoj je tudíž aspektem karmického zákona.

Jak tedy vidíte, je to zcela jednoduché:

1. Rozdělení podle živlového principu (Oheň, Voda, Vzduch, Zem, Éter)

2. Podle vnitřního působení u každého z principu = polarity (plus a mínus, aktivní a pasivní, tvořivý a destrukční, životodárný a rozkladný, atd.)

Je potřeba si vždy uvědomit co kdy hodnotíme a stanovujeme jejich vnitřní kvalitu

Příklad: Voda je pasivní z hlediska živlového principu, ale může být stejně tak vnitřně aktivní životodárná nebo naopak destruktivní, rozkladná.

Mějme tedy tento způsob chápání činnosti jednotlivých energií na paměti!!!

LK