IH a KIH vnitřních orgánů a žláz s vnitřní sekrecí - 3.díl

neboli: "Integrovaná  Harmonizace a Komplexně Integrovaná Harmonizace vnitřních orgánů a žláz s vnitřní sekrecí."

ŠTÍTNÁ ŽLÁZA

Štítná žláza (latinsky: glandula thyroidea) je endokrinní žláza laločnaté stavby, umístěná na kraniálním konci průdušnice. Někdy zasahuje až na hrtan. Funkčně se podílí na regulaci metabolismu produkcí thyrodních hormonů trijodthyroninu a thyroxinu. Tyto hormony ovlivňují spotřebu kyslíku, rychlost látkové výměny, růst a vývoj.

Štítná žláza je jeden z nejdůležitějších orgánů v těle, podílí se na mnoha funkcích. Patří mezi žlázy s vnitřní sekrecí (endokrinní orgány). Znamená to, že svoje hormony vylučuje přímo do krve. Touto cestou se pak dostávají do celého lidského organismu a umožňují jeho správný vývoj a činnost. Štítná žláza je nezbytně nutná pro zdravý vývoj člověka, léčí se na ní desítky miliónů lidí. Obvykle jde o hyperfunkci (zvýšenou funkci), nebo hypofunkci štítné žlázy (sníženou funkci).

Hormony štítné žlázy, tedy tyroxin a trijodthyronin, jsou hormony produkované folikulárními buňkami štítné žlázy. Součástí molekul těchto hormonů je jód, který buňky aktivně vychytávají z krve a k produkci hormonů je bezpodmínečně nutný. 

Obr. : Thyroxin, T4Trijodthyronin, T3

Hormony štítné žlázy jsou důležitým diferenciačním faktorem (=k diferenciaci buněk) během nitroděložního vývoje a krátce po narození, působí zvláště na vývoj mozku. Zvyšují úroveň bazálního metabolismu a spotřebu kyslíku většiny tkání, ovlivňují látkovou přeměnu živin a potencují účinek jiných hormonů, jako jsou katecholaminy (např. adrenalin) nebo kortizol.

Tvorba hormonů

Folikulární buňky štítné žlázy aktivně vychytávají z krve jód ve formě anorganické soli (jodid sodný, jodid draselný) a pomocí enzymuthyroperoxidázy jej kovalentně váží na tyrosinové zbytky v molekule bílkoviny zvané thyreoglobulin.

Jodované tyrosinové zbytky, buďto monojodtyrosin (MIT) nebo dijodtyrosin (DIT) následně kondenzují v trijodthyronin (MIT + DIT) nebo v tyroxin (DIT + DIT), tyto hormony jsou ale zatím neaktivní, stále navázané na thyreoglobulin. Zásoba neaktivníh hormonů se hromadí ve folikulech štítné žlázy, kde tvoří tzv. koloid.

Teprve po signálu, který je zprostředkován dalším hormonem, tyreotropinem (=tyreotropní hormon, který je syntetizován v adenohypofýze), se thyreoglobulin pomocí endocytózy dostane zpět do folikulárních buněk, kde se lysozomálníproteázou odštěpí proteinová složka a hotové hormony se uvolní do krve.

Hormony v krvi

V krvi převažuje tyroxin, který je pravděpodobně spíše prohormonem, je totiž mnohem méně účinný a v cílových buňkách je přeměněn na trijodthyronin. Přirozený poměr hormonů T4 a T3 vyloučených do krve je asi 20:1.

Jen velmi málo hormonů štítné žlázy je v krvi volně, většina je vázána na bílkoviny, čímž ztrácí biologickou aktivitu, jen volné hormony jsou fyziologicky účinné. 

Funkce

Ve tkáních je tyroxin enzymem monodejodázou metabolizován na trijodthyronin, který proniká cytoplasmatickou membránou do buněk, váže se na cytosolový transportní protein a je transportován do jádra, kde stimuluje jaderné receptory. Kromě toho působí také v mitochondriích.

Zvyšují metabolický obrat, stimujují energetický metabolismus, zvyšují počet receptorů pro katecholaminy v srdečním svalu, což se projeví jako zvýšení srdeční frekvence a zvětšení síly stahů. Také zrychlují reflexní odpověď, mohou urychlovat zpětnou resorbci kostní tkáně, způsobují snížení hladiny cholesterolu v krvi, zřejmě mají nějakou úlohu také při hibernaci.

Působí na všechny tkáně kromě mozku, sleziny a varlat, které pro hormony štítné žlázy nemají receptory.

Regulace

Stejně jako ostatní hormony, musí být i sekrece hormonů štítné žlázy přísně regulována, aby se udržela homeostáze. Hlavním podnětem pro tvorbu a sekreci je thyreotropin, hormon predného laloku podvěsku mozkového-adenohypofyzy. Ten stimuluje aktivní transport jódu z krve do folikulárních buněk, jeho zabudování do thyreoglobulinu i vlastní sekreci hormonů. Tvorba thyreotropinu je pak řízena tyreotropin stimulujícím hormonem (TRH), který se tvoří v hypotalamu a jeho sekrece je tlumena vysokými hladinami trijodthyroninu a tyroxinu v krvi.

Přebytečný tyroxin se také může metabolizovat na reverzní trijodthyronin, který je neúčinný.

Nedostatek hormonů štítné žlázy

Dojde-li k poklesu hladiny tyroxinu a trijodthyroninu pod fyziologickou úroveň, objeví se projevy nedostatku. Velmi často je pokles syntézy hormonů způsoben nedostatkem jódu v potravě. Nejprve se štítná žláza snaží kompenzovat nedostatek tím, že se folikuly zvětší a zvýší se tak kapacita a schopnost buněk vychytat i to málo jódu, které je v krvi přítomno. Navenek se to projeví jako zvětšení štítné žlázy, struma. Některé antinutriční látky brání vstřebávání jódu a také způsobí vznik strumy, přestože je jódu jako takového v potravě dostatečné množství.

U dospělých jedinců se hypofunkce štítné žlázy projevuje zpomalením metabolismu, objevuje se únava, pocit chladu, snížená výkonnost, poruchy paměti nebo soustředění, výrazné jsou změny na kůži, která je suchá a šupinatá, vlasy a nehty (stejně jako srst a drápy, v případě zvířat) jsou lámavé a ztrácí lesk. Tato porucha se nazývá hypothyreosa, neboli snížená funkce štítné žlázy. Také stoupá hladina cholesterolu v krvi, se všemi negativními důsledky (riziko aterosklerózy), postižený trpí zácpou, bolestmi svalů, u žen způsobuje poruchy cyklu a nepravidelnou ovulaci.

U nenarozených dětí a novorozenců jsou důsledky vážnější - při nedostatku hormonů během vývoje mozku je důsledkem mentální retardace, kretenismus. Proto se u ohrožených novorozených dětí stanovuje v krvi tyroxin nebo thyreotropin a ti, kteří trpí jejich nedostatkem, jsou ihned léčeni hormonální substitucí. Léčba je ve většině případů bezproblémová a substituční terapie nemá žádné nežádoucí vedlejší účinky.

Kalcitonin

Mezi samotnými folikuly jsou uložené ještě další, parafolikulární buňky, které také produkují hormony, hlavně kalcitonin, kalcitropní hormon, který snižuje hladinu vápníku v krvi. Přestože kalcitonin je vlastně také produkován štítnou žlázou, pod pojmem hormony štítné žlázy se obvykle myslí jen hormony folikulárních buněk, tedy tyroxin a trijodhyronin.

Nyní trochu lidsky:

Štítná žláza hraje v systému žláz s vnitřní sekrecí nezanedbatelnou roli. Vyrábí totiž hormony, které ovlivňují rychlost látkové přeměny a zvyšují spotřebu kyslíku. Také působí na růst a vývoj. Pro svoji správnou funkci potřebuje štítná žlázajod. Ten je nutný pro to, aby se mohly vytvořit hormony tyroxin a trijodtyronin. V rozvojových zemích (v minulosti tomu bylo tak i na našem území) se v některých oblastech, kde je jodu nedostatek, vyskytuje zvětšení štítné žlázy – vole neboli struma.

Stavba

Štítná žláza je uložena na přední straně krku, na štítné chrupavce, těsně pod ohryzkem. Skládá se ze dvou laloků, pravého a levého, které jsou spojeny střední, spojovací částí. Žláza je obalena vazivovým pouzdrem, které kryje jednotlivé lalůčky, oddělené vazivovými přepážkami. Lalůčky se skládají z kulovitých váčků, stěnu těchto váčků vystýlají buňky nazývané folikulární. Folikulární buňky vychytávají jod, který koluje v krvi. Uvnitř váčků jsou skladovány hormony štítné žlázy. Nachází se zde gelovitá hmota, v níž je protein tyreoglobulin, na který jsou navázány hormony štítné žlázy.

Ve štítné žláze jsou také buňky, které produkují kalcitonin – hormon, který ovlivňuje metabolismus vápníku a fosforu. Kalcitonin podporuje ukládání vápníku do kostí a zpevňuje je.

Mikroskopicky si můžeme stavbu štítné žlázy představit jako celou řadu gelovitých kuliček spojených mezibuněčným vazivem a obalenou pouzdrem.

Látková přeměna neboli metabolismus

Metabolismus zahrnuje veškeré přeměny látek i energie, které se odehrávají v organismu (v našem případě v lidském těle). Látky vstupují do těla ve formě živin, jsou zpracovávány, energie z nich je využívána a zároveň jsou vylučovány odpadní látky. Mezi základní chemické přeměny, na kterých přímo závisí růst a život organismu, patří metabolismus bílkovin, tuků a cukrů.

Jak štítná žláza funguje

Štítná žláza je důležitá zejména proto, že určuje, jak rychle naše tělo spaluje energii. Také ovlivňuje citlivost těla k jiným hormonům, růst a vývoj, a činnost nervového systému. Činnost štítné žlázy však musí také být regulována.

Je řízena prostřednictvím hormonů:

• hypothalamu (ten vytváří TRH – tyreotropin stimulující hormon)
• hypofýzy (zde je produkován TSH – tyreotropin).

Hormony hypothalamu vyvolají uvolnění tyreotropinu z hypofýzy a ten se pak naváže na buňky štítné žlázy. Prostřednictvím dějů na buněčné membráně přiměje hormon TSH buňky štítné žlázy, aby vychytávaly jod, který koluje v krvi.

Štítná žláza tedy hraje důležitou roli v ovlivňování rychlosti látkové přeměny a také účinku ostatních hormonů. Systém žláz s vnitřní sekrecí je provázaný komplex, ve kterém jedna veličina ovlivňuje ostatní. Vztahy mezi jednotlivými žlázami jsou velmi složité, vše směřuje k tomu, aby v těle panovaly ideální podmínky, a to i za méně obvyklých stresových a náročných situací.

Související žlázy a orgány:

Hypofýza prakticky řídí všechny ostatní žlázy s vnitřní sekrecí!!! Štítná žláza je její vykonavatelem a tak trochu jako  doručovatel skrze řízení metabolismu, takže koresponduje se všemi žlázami a orgány v lidském těle v nějaké formě.Můžete tedy z této úrovně  v součinnosti s Hypofýzou ovlivnit cestou hormonů a řízením metabolismu, každou nerovnováhu či nefunkčnost podřízené – ovlivňované žlázové nebo orgánové úrovně.

Základní práce a praxe se Štítnou žlázou jako fyzickým orgánem:

Jak jsem již předeslal v 1. Díle tohoto seriálu nebudeme už v dalších dílech a tedy ani v tomto dílu uvádět návody jak pracovat podle “Základní práce a praxe s konkrétní žlázou jako fyzickým orgánem“, protože tyto texty a jednotlivé příkazy pro Vědomí jsou shodné pro všechny typy žláz a orgánů, jen tam kde je uváděn“Hypothalamus“ dosadíte název
 

Zpravidla by měl být postup následovný:

1.  Zjistit  skutečný  stav fyzického-éterického těla(MET), citového-emočního těla(CET), duševního těla( DT-Mysli), intuitivního-soucitného těla(IST- OHNISKO Mysli), volně duchovního těla(LD), životního těla(ŽD), božího těla(BD) a jejich jednotlivých rovin.

2.  Zjistit stav čaker jednotlivých těl (hlavní čakry a jejich vedlejší čakry) a podle výsledku i stav ostatních čaker podle rovin příslušných těl

3.  Určit podle typu disharmonie na tělech, rovinách a čakrách dysfunkci orgánů-žláz odpovídajícím diagnostikovanému problému (mentální, emoční, fyzický problém) a stanovit prvotní příčinu tohoto dysbalančního stavu.

4.  Použít přednostně nejprve IH nebo KIH pro těla, roviny těl, čakry hlavní a jejich vedlejší čakry, ostatní čakry a akupunkturní body.

5.  Provést, když už to nejde jinak diagnostiku a IH a KIH orgánů a žláz

6.  Naposledy jako možnost přímé ovlivňování produkce hormonálního hospodářství!!! (toto by si měl dovolit pouze skutečný praktik, který dokonale ovládá anatomii a fyziologii člověka. Ideální kdyby to byl odborník-lékař nebo vaše práce prováděná  za jeho asistence!!!

Na úrovni orgánů a žláz můžete bez problému provést doplnění energie, vyrovnání kladných a záporných  zpětných vazeb, mentální nebo emoční harmonizaci či posílení těchto  struktur. Můžete bez problému ovlivnit a harmonizovat základní funkčnost a stavy orgánu. Ostatní určitě neprovádějte pro váš klid, pro vaše zdraví a harmonii. Jen při tomto způsobu práce dosáhnete snadno toho, čemu se dnes říká transformace a nebo osobní vzestup.

zdroj : Luděk Kováč, www.rahunta.cz

Související:

seriál : Mikrokosmické komunikační spojení na úrovní Vědomí