O duchovním poznání a cestě bez dogmat a jiných nesmyslů na konci této Epochy

Jak dosáhnout Vnitřní připravenost k VZESTUPU - 2.díl

26.04.2010 21:48

Luděk Kováč: V minulém článku jsem popsal jak očistit 3JT na všech jeho úrovních. Dnes budeme pokračovat dalším bodem a to :

 

Harmonizovaní všech úrovní 3JT + plná aktivace IST (Intuitivně Soucitné tělo)

Harmonizace jednotlivých těl 3JT a pak jako celku je velice důležitý krok pro Vzestup, protože když se podíváte kam se vlastně máme po vzestupu dostat, respektive co nám bude zpřístupněno ve Vědomém vnímání z hlediska dimenzí (samozřejmě pro ty co budou na to připraveni), tak se jedná především o 4. a 5. Dimenzi. Zde bychom se měli „usadit“ a Vědomě pobývat. Jedná se o nižší astrálno (4.D) a vyšší astrálno (5.dimenze), čemuž odpovídá nižší část Astrální Matrice (AM) a vyšší část AM. Možná , že to bude pro některé zklamání, protože mnoho tzv. učitelů slibuje nemožné viz Kristovo Vědomí a různé podobné nesmysly. Těch co dosáhne Kristovo Vědomí je a bude docela málo, pokud nepřiložíte ruku k dílu, tedy práci na sobě. Dosažení vnitřního Kristovství je docela dřina, ale s krásným výsledkem, který opravdu stojí za to.

Abyste dosáhli těchto a i vyšší stavů svého Vědomí, je nutno pochopit o co vlastně jde v práci na sobě. Podrobněji budu psát o tom co je Vzestup v jiném samostatném článku, ale i nyní trochu nastíním, o co jde u každého jednotlivce.

Vzestup jedince, spočívá v přípravě a probuzení především našeho Lidského Ducha(LD=VDT- Volně Duchovní Tělo), což je Mentální Tělo 3JD (Trojjedinného Ducha). Toto probuzení je nezbytné, aby si mohl LD udělat pořádek v tom kdo skutečně ovládá vozítko, tedy 3JT skrze pojítko a ohnisko Ducha v 3JT, čímž je IST (Intuitivně Soucitné Tělo). Po dosažení tohoto stavu, je teprve možné vytvářet podmínky pro probuzení (aktivaci) ŽD (Životního Ducha) a Kristovského Vědomí v něm. Jestliže je dosaženo plného Kristovského Vědomí v ŽD, je možno v Duchu připraveném chrámu Ducha přijmout svého Božího Ducha (BD) a ve Vědomí BD prožít Boží Přítomnost (BP) v sobě.

Z výše uvedeného je vnitřní Vzestup vlastně zkráceně řečeno přípravou na přijetí Boží Přítomnosti do svého Trojjedinného Ducha. To je osobní Vzestup. Kolektivní Vzestup je nucený běh podle Zákona „Musu“, kdy jsou lidské bytosti popoháněni k tomu, aby dosáhli alespoň probuzení LD a Vědomí LD, aby bylo aktivní k ovládnutí 3JT. Pokud lidská bytost bude schopna tohoto dosáhnout a začne Vědomě se podřizovat ve své Vůli Božímu Záměru(BZ)…. „…ne má Vůle , ale Tvá Vůle se staň!“, bude vedena v tomto čase do 4. a 5.Dimenze. Zda rovnou do 5. Nebo „jen“ do 4. Dimenze bude od toho, do jaké míry bude Vůle LD nakloněna či nasměrována k pochopení a přijetí BZ.

 

 

Harmonizace 3JT

Harmonizace 3JT je velice důležitá a potřebná, protože jen takový to nástroj se snáze ovládá z roviny LD cestou DT=Mysli!
Pro tuto práci a příležitost si můžeme vypůjčit systém tzv. KIH, což je Komplexní Integrální Harmonizace z našeho seriálu „Mikrokosmické komunikační spojení na úrovní Vědomí – Díl 9. až 14.“ Zde můžete najít i podrobnější návody jak a co konkrétně dělat.

Při použití KIH , si ulehčíme práci tím, že v ní obsažené body budou provedeny postupně v rámci jednoho cvičení.

Příklad:
Potřebuji očistit a zharmonizovat MET(Materiálně Éterické Tělo), jak to tedy udělám? Spojím se přes normální Vědomí s Vědomím IST(takto zároveň cvičím spojování do vyšší úrovně než je DT a tím jej vlastně už nyní nenásilně trénuji k poslušnosti. Z Vědomí IST si nechám spojit Vědomí MET a zpřítomnit MET zevnitř a nechám provést KIH.

Takto to vypadá jako cvičení: (stejné je to pro všechny těla nebo roviny těl, orgánů čaker, nebo vytvořené skupiny)

a) „Mé normální Vědomí Já, spoj mne s V-IST!“

b) „V-IST spoj mne s V-MET!“

c) „V-MET spoj mne a zpřítomni mi MET zevnitř!“

d) „V-MET proveď KIH v MET!“ …. Pozoruji a prociťuji vše co se děje v tomto těle při Komplexní Integrální Harmonizaci.(Doporučuji alespoň 5x provést KIH jednotlivě po samostatných bodech 1. až 5., abyste věděli co vlastně KIH obnáší a hlavně při prožitku toho co se děje měli náležitou představu o co jde…!!!)

 

Když si takto pročistíme a zharmonizujeme jednotlivá těla 3JT, můžeme je integrovat do jednoho celku. Jak? Jednoduše podívejte se:
 

Integrace MET,CET a DT do jednoho celku:

a) „Mé normální Vědomí Já, spoj mne s V-IST!“

b) „V-IST aktivuj V-MET,V-CET, V-DT a spoj mne s nimi!“

c) „V-MET,V-CET a V-DT integruji Vás do společného Vědomí a to V-3JT!“

d) „V-3JT kdykoliv tě zavolám aktivuješ a propojíš V-MET,V-CET a V-DT do jednoho celku!“

 

Od tohoto provedeného cvičení můžete kdykoliv zavolat své V-3JT přímo:

a) „Mé normální Vědomí Já, spoj mne s V-3JT!“

nebo

b) „Mé normální Vědomí Já, spoj mne s V-IST! V-IST spoj mne s V-3JT!“

 

 

Plná aktivace IST

Jak jste viděli už při cvičení s jednotlivými těly 3JT a jejich Vědomími, používali jsme V-IST. Je to dobrá průprava na plnou aktivaci IST. Plná aktivace spočívá v tom, že nejprve si zpřítomníme a prožijeme toto tělo svým Vědomím IST. Pak procítíme co znamená Intuice a pak co znamená Soucit. V obou případech se vlastně učíme používat vnitřní přijímač na frekvence, které jsme už jaksi pozapomněli vnímat a tedy i přijímat. Zároveň se naučíme aktivovat své Duchovní Srdce, které se právě nachází v tomto IST. Jeho aktivací, Vám umožní snadno prožívat skutečnou Lásku k bližním , ale i k sobě v parametru, který se po každém z nás chce. Jaký že je to parametr? No přece…..

… Bezvýhradná Láska, bez požadavků, bez má dáti dal, nesobecká, všeprostupující, všudypřítomná, věčná……

 

Jdeme cvičit:

1) „Mé normální Vědomí Já, spoj mne s V-IST!“

2) „V-IST spoj mne a zpřítomni mi CHDS v IST!“ (CHDS=Chrám Duchovního Srdce)

Vejdu do chrámu a provedu požehnání tomuto chrámu i celému svému Mikrokosmu:

U vchodu si představte dvě nádoby se svěcenou vodou, mezi kterými procházíte. Smočte své prsty v této vodě dejte si obě ruce špičky prstů na čelo a začnete rituál žehnání:

a) dotknu se čela a říkám: „ Ve jménu Otce

b) dotknu se rtů a říkám: „ i Syna

c) dotknu se středu hrudi a říkám: i Ducha Svatého..“ a začnu opisovat ze středu hrudi kolem hlavy tvar Srdce, které spojím opět nad čelem a vedu zpět ke hrudi. Při tom všem říkám: „.. budiž Světlo a Láska v plnnosti, harmonii a vyrovnanosti..“ Ruce spočinuté a dotýkající se dlaněmi před hrudi natáhneme před sebe a jako když něco mírně ze široka dáváme obrátíme dlaně nahoru a pokračujeme v žehnání: „… v tomto chrámu Ducha a i ve všech tělech a rovinách těl mého Mikrokosmu! STANIŽ SE!

Vřele doporučuji se tento rituál vnitřního, ale i vnějšího požehnání naučit. Je to velice silný rituál a naplní Vás skutečným Světlem a Láskou. Co dáváte, to sami nejméně 7x dostanete zpět.

Pokud máte tento vstupní rituál nebo nějaký svůj osobitý rituál za sebou, můžete vejít dále do chrámu a zde vykonávat své cvičení, modlitby a prosby. Doporučuji se naučit chodit do tohoto místa a chrámu co nejvíce, protože zde si připravujete cestu pro přijetí Kristova Vědomí , Vědomí-BD a pak prožití Boží Přítomnosti.
 

 

Soucit - Sri Chinmoy

Čerpáno z www.srichinmoy.org


Soucit je nesmírný a intenzivní Zájem Boha o lidstvo. Projevíme-li soucit k druhým, když jej potřebují, soucit je sladký. Získáme-li soucit druhých, když jej naléhavě potřebujeme, soucit je sladší. A když si uvědomíme, že je to Boží Soucit, který nám umožňuje splnit náš slib Nebi i zemi, Soucit je nejsladší. Naším slibem Nebi je odhalit naše božské kvality zde na zemi. Naším slibem zemi je projevit všechny naše božské schopnosti tak, aby je Matka Země mohla použít pro své vlastní účely.

Cítíme, že pokud dokážeme přijmout nanejvýš osvěcující Soucit Boha, bude naše duchovní cesta urychlena. Jak ale přijmeme tento Soucit Shůry? Můžeme ho přijmout snadno, pokud dokážeme cítit, že jsme dítě, malé božské dítě. Když lidské dítě pláče, jeho matka přichází, aby jej utěšila, nehledě na to, kde je, protože z potěšení dítěte získává uspokojení. Podobně, když oduševněle pláčeme pro Boží Soucit, Bůh okamžitě sestupuje se Silou svého Soucitu.

Dítě pláče bezmocně, protože cítí, že bez pomoci a vedení matky nedokáže udělat nic. Ale duchovní dítě nepláče s pocitem bezmocnosti. Cítí, že existuje Zdroj, který je vševědoucí, všemohoucí a všudypřítomný. Staneme-li se v našem pláči oduševnělými, vytváříme si volný přístup ke Zdroji. A tak hledající v nás, božské dítě v nás, pláče oduševněle a ne bezmocně.

Soucit chce uvnitř nás působit v každém okamžiku, ale my jej docela často kvůli své nevědomosti vědomě nebo nevědomě odmítáme, dokonce i když jsme pro něj již začali plakat. Chce-li nám v běžném životě někdo ze své nesmírné laskavosti něco dát a my si to nevezmeme, potom si ten člověk okamžitě vezme svůj dárek zpět, jako by řekl, že si jej nezasloužíme. Ale Bůh si od nás nikdy svůj Soucit nevezme zpět. Naopak, snaží se nabízet více svého božského, bezpodmínečného Soucitu.

Soucit je síla, osvěcující síla. Jsme-li však nesmírně tvrdohlaví a Soucit úplně a neúprosně odmítáme, Bůh se někdy spoléhá na svou Sílu trpělivosti. Ví, že má k dispozici Věčnost, a že jednoho dne v procesu evoluce budeme schopni Jeho Soucit přijmout. Jestliže dnes nezískáme a nepřijmeme Jeho Soucit oddaně nebo vděčně, nevadí Mu to. Zítra nám dá další příležitost a v blízké nebo vzdálené budoucnosti musíme Jeho Sílu Soucitu přijmout, protože jen to může přeměnit naši přirozenost. Takže Bůh nestahuje svůj Soucit; jen používá jiný druh síly, kterou nazýváme trpělivost.

 

 

Intuice : ao-institut.cz

čerpáno z https://ao-institut.cz


Schopnost intuice přináleží oprávněně k zmiňovaným schopnostem lidského mozku, a to i přesto, že vlastní východisko intuitivního vnímání vychází z duchovního zachvívání citů člověka. Vlastní původ intuitivního vjemu pochází z citu. Je tedy samozřejmé, že člověk, jenž si udržuje vnímavost citového druhu jeho denním používáním na dostatečně živém stupni, že tedy takový člověk bude i více otevřen vjemům, pocházejícím z duchovních oblastí Stvoření. Tato vnímavost je nesmírně cennou v mnoha situacích každodenního života.

Nám známé intuitivní jednání, tak jak jej, žel, nejčastěji známe jen z oblasti literatury a filmů, kdy mnohé jednání vystupujících postav, díky intuici, vede k čistému, správnému cíli, takové intuitivní jednání není přitom ničím neobvyklým, ba naopak, je naší úplně přirozenou výbavou k životu na této zemi.

Tak mnohý již slyšel nebo i četl něco o tom, že život člověka nemá jen tento vnější hmotný rozměr. Často také tušíme, že vnější chování nějakého člověka je odlišným od jeho skutečných přání, od žádoucího chtění. Tato odlišnost je mnohdy téměř nepozorovatelnou, pokud se řídíme pouze vnějším jednáním – slovy, gesty člověka. Dokonce i pocitový smysl Limbického mozku může být v takovém jednání zmaten a ošálen. Duchovní vjem citu, pokud jej nezahlušujeme rozumovým – racionálním myšlením (záření mozkové kůry Velkého mozku), nám však dokáže pomoci vytušit rozporuplnost mezi jednáním a skutečným chtěním takového člověka.

Cit nám tak napovídá o pravých záměrech člověka. Tento vjem můžeme právem nazvat určitou schopností intuice. Intuice nás tak chrání před chybným rozhodnutím, jež by mohlo přivodit následně těžký životní osud. Chrání nás v tisícerých životních situacích, pokud jsme však schopni jemným impulsům naší intuice naslouchat.

Intuice je úzce spojena s naší duchovní zralostí, s tím, jak jsme my sami duchovně zralí a čistí. Čistý a vnitřně světlý člověk dokáže snáze vycítit pravé chtění bližních. Nedá tedy na vnější, ukazované jednání. Podmínkou pro tuto jemnou, trvale působící intuici je však stálá bdělost v duchovním zachvívání. To však vyžaduje, aby člověk, který se již vyšvihl na stupeň, kdy jeho duch – cit pracuje v rovnováze s rozumovým myšlením, zůstával na tomto stupni trvale v bdělosti. V dnešní době přebujelého atakujícího myšlenkového světa je každý z lidí vystaven silnému tlaku nejrozličnějších myšlenkových forem, které působí na kvarkové a předkvarkové úrovni záření hmoty. Stává se tak také, že i lidé, kteří usilují o své čisté chtění a snaží se jít bděle duchovně svým životem, jsou čas od času, ve chvílích zeslabení vnitřní bdělosti, vystaveni situacím, kdy právě jejich intuice by je správně varovala před určitým člověkem, nebo před určitou situací. Ve svém znavení, právě pod tlakem příliš silné myšlenkové práce Velkého mozku, však takový člověk přejde jemný vjem intuice, aniž by jej zachytil ve svém vědomí. Udělá tedy nakonec určitý krok směrem, kterým by se jinak sám osobně v plné bdělosti nevydal. Následky, které se po takovém kroku často brzy dostaví, zasypou jej prožíváním, kdy i mnohý jinak duchovně silný zakolísá a zmalomyslní ve svém úsilí ke Světlu. Často také začne usilovně hloubat, kde přesně udělal chybu, aniž by tušil, že právě takové analyzující přemýšlení a hloubání uvádí jej jen více a více v myšlenkový zmatek, kdy výsledkem je často úplné znejistění a nedůvěra ve vlastní schopnosti intuitivního cítění. Tak takový člověk vrhne se často i do nových esoterických směrů, které mu slibují co největší zjednodušení jeho cesty ke Světlu. Vnitřně zmatený hledající přijme je pak v zoufalé snaze získat opětně pevnou půdu pod nohama za své, aniž by si uvědomoval, že právě před něčím podobným jej jeho cit doposud vždy varoval.

Nový zmatek vrší se tak na zmatek předcházející, až výsledkem je nakonec úplné zmalomyslnění a tupá odevzdanost s vysvětlením pro sebe sama, že nejjistějším světem je svět nejhrubší hmoty, v níž se tělesně právě nacházíme. Že je tak vylito spolu s vaničkou i dítě, jak to vystihuje známé rčení, to si mnozí lidé vůbec již neuvědomují. Pro ně je pak svět duchovní, jakožto nebezpečný svět esoteriky, úplně vyřízen.

Nejsmutnější na tom všem je, že příčinou všeho zmatení bylo právě a jen přebujelé vyzařování Předního myšlenkového mozku, jenž v devadesáti devíti případech ze sta dnes zcela přehlušuje jemné intuitivní, duchovní vnímání člověka.

Přesto přese všechno však cesta k pravému vnímání životních situací zde provždy zůstává zachována. Spočívá v trvalém poznávání vědění o životě, o Stvoření, o Tvůrci samém. Toto vědění musí pak být živě nahlíženo ve všech situacích, v níž se nacházíme, musí být vše prožívané spojováno, aby vznikal stále celistvější obraz nádherného díla Stvoření.

K posílení čistoty intuitivního vnímání potřebuje si pak člověk také osvojit prožívání modlitby v prostém a přímém otevírání svého nitra vzhůru vstříc Světlu.

Ale nyní zpět k intuici, jakožto důležité schopnosti lidského mozku. Občas se také stává, že i člověk, jenž je jinak zcela uzavřen všemu duchovnímu úsilí, prožije silný impuls, jenž mu v intuici napovídá, co má činit, jak se má rozhodnout, a k údivu dotyčného člověka i jeho okolí, následuje pak také bezprostřední prožití situace, která přinese důkaz jednoznačné správnosti, jestliže se člověk touto intuicí zařídí.

Již jsme se zmiňovali, jak je to možné. Prvotní impuls při intuici vzniká v duchovním světě. Je potřebné tak jenom vědět, že každý z lidí má na duchovní úrovni svého vůdce či pomocníka, jenž mu stojí v závažných životních rozhodnutích vždy nablízku, aby mu pomáhal nalézt správný směr, jenž ve výsledku přinese duchovní pokrok oběma z nich. Je zcela vedlejší, zda svého duchovního pomocníka vědomě poznáme nebo zda jej ignorujeme. On jest stále v naší blízkosti, neboť je jeho momentální duchovní cestou, aby nám pomáhal. Je nám velmi často i blízký právě také svými sklony a vlastnostmi, které jsou také i pro něho jeho určitými nedostatky nebo přednostmi. Stojíce duchovně jen o něco výše nad námi, vede nás duchovní vůdce v závažných situacích k prožitím, která nám pomáhají na cestě k duchovnímu domovu, k Ráji.

Tak stane se občas, žel, je tomu opravdu velmi zřídka, že zaslechneme jeho volání, které nám napomáhá v určité situaci k rozhodnutí. Samozřejmě, že hmotně není slyšet žádného volání a vše se odehrává na rovině duchovní. Pro nás je tak srozumitelné, pokud jsme tomu ovšem alespoň částečně otevřeni, že vnímáme vnitřní, podvědomé nutkání, jevící se buď jako nesouhlasné varování, nebo naopak jako souhlasné přitakání, anebo jako vnitřní vybízení přímo k nějakému činu. V každém případě, jestliže poslechneme a zařizujeme se podle nutkání naší intuice, přinese nám takové rozhodnutí vždy duchovní posilu a pokrok, a často také i pozemský úspěch v jednání. Pro našeho duchovního pomocníka je pak každé správné rozhodnutí důvodem k nesmírné radosti a bezprostřední děkující modlitbě Bohu.

V souvislostech s poznáním mozkového orgánu pak zmiňovaná intuice pracuje takto: prvotní impuls přichází k Malé sluneční pleteni, která zachytává impulsy z duchovního světa naší osoby. V projevech nervového impulsního zachvívání běží duchovní signál do části Malého mozku do orgánu Thalamu. Odtud pak spěchá do všech ostatních částí Malého mozku, kde projevuje se jako silný impuls, naléhavě volající k bdělosti.

V této podobě se také skrze Limbický systém dostane až k rozumovým lalokům Velkého mozku, kde žádá si vědomého uplatnění. Je velmi důležité, aby právě záření závitů Velkého mozku nebylo v tu chvíli vše přehlušující ve svém intenzivním vyzařování. Pokud v tu chvíli člověk namáhá Přední mozek, ve snaze vše promyslet a pochopit v logickém a racionálním náhledu, pak právě tímto úsilím téměř s jistotou dosáhne přehlušení intuitivního nutkání duchovního volání.

Duchovní vůdci, kteří znají často velmi dobře rozumové nedostatky svého svěřeného chráněnce, usilují o to, aby přivedli okolní události do takového stavu, aby vyřadili alespoň na chvíli rozumové úsilí v myšlení člověka. Vedou jej tak často do mimořádných prožívání, kdy sled prožitků je kupříkladu tak rychlý, že vyřadí část Předního mozku z možnosti reagovat. Vydalo by to na celou knihu nejpozoruhodnějších situací, které jsou tak mistrně duchovně vedeny k tomu, aby co nejsilněji mohlo dolehnout k člověku pomáhající volání od duchovního pomocníka ve vážných životních situacích. Žel, ve své rozumovosti jsou lidé tak nesmírně otupělí, že i to nejvyšší úsilí duchovních vůdců vychází často naprázdno, takže chráněnec ve své svobodné vůli rozhodne se přesně opačně, než by to bylo správné. Z toho vzniká mu pak cesta, která vyžaduje si opětně nová a nová, stále těžší rozhodnutí. Často musí uplynout celé roky, než nadejde díky duchovnímu vůdci opětně odpovídající situace, v níž správné rozhodnutí mohlo by konečně člověku napomoci v obratu na cestě, směrem, vedoucím k osvobození ze zmatku všech předchozích nesprávných rozhodnutí. Jedná se zde o důležitý životní obrat, jenž přináší člověku v prožití poznání skutečných hodnot života. V takovém prožití náhle člověk nahlíží Pravdu v její velikosti a osvobozující nádheře.

Naučte se proto před všemi rozhodnutími, která přináší zásadní obraty ve vašem životě, nalézt si chvilku, kdy dáte možnost projevit se vaší intuici. Odcítění v rozhodování nevyžaduje si více jak pár vteřin naslouchání citu, jestliže si správně jednou zprůchodníte cestu od ducha ke svému dennímu vědomí.

Nejsilnější, ničím nenahraditelnou pomocí v tom je člověku tichá vnitřní modlitba, prožitá třeba i v jediném okamžiku, beze slov. Rozhodující je vroucí síla modlitby! Kdo si tuto cestu jednou osvojí, ten stane se nakonec opravdovou osobností. Přestane být ve svém životě manipulovanou loutkou, která, podobna třtině ve větru, podřizuje se vlivům od druhých lidí.

Čistá intuice je dosud netušenou obrovskou ochrannou zbraní na cestě duchovního vzestupu, jíž může přitom používat úplně každý z lidí. Schopností intuitivního vnímání je vybaven každý z nás, vědec, obchodník, umělec, politik, stejně jako přírodní člověk z pralesa. Je tak velmi bolestné vidět, jak obrovské množství lidí tuto velikou schopnost ve svém každodenním životě vůbec nepoužívá.

Pomáhající schopnost duchovní intuice je to, čemu se dnešní člověk ve své otupělosti již zcela uzavřel. Nezbývá mu tak nic jiného, než jen s tichou touhou sledovat hrdiny z filmů a knih, kteří díky intuici, jíž jsou vybaveni ve své roli od autorů, procházejí zázračně dějem příběhu až k úplnému vítěznému konci.

Schopnost intuice však není jen výjimečnou výbavou těchto hrdinů. Schopností intuice je vybaven každý člověk. Intuice náleží k základnímu vybavení našeho mozkového orgánu. Stačí ji jen v sobě oživit a přinést k uchopení v každodenním prožívání.

Ten, kdo se učí naslouchat svému citu, jenž projevuje se vždy vznešenými myšlenkami, ušlechtilým, spravedlivým jednáním v životě, ten je také již na správné cestě ke znovuprobuzení schopnosti intuice.

Takový člověk bude nakonec veden vysokými pomáhajícími proudy Stvoření na místa, kde může nejlépe pomáhat bližním. Odměnou za to mu je v Zákonech Stvoření duchovní vzestup, a s tím spojené stále silnější sounáležení s celým Stvořením, kdy každý jeho krok, každá jeho myšlenka přináší tisícinásobně mocnější účin v pomoci a uzdravení života na této Zemi.

___________________________________________________________________________________________________________

 

Přeji Vám co nejvíce úspěchů v probuzení intuice a soucitu ve Vašem IST, protože tím budete schopni zahájit velmi plodnou a účinnou spolupráci s vyššími rovinami vlastního bytí….

  

 

Související:

díly seriálu : Mikrokosmické komunikační spojení na úrovní Vědomí   

Fenomén roku 2012 ve Vědomí lidí dnes

Pozitivní myšlení a vnitřní připravenost k VZESTUPU