O duchovním poznání a cestě bez dogmat a jiných nesmyslů na konci této Epochy

Listové do nebe - Odpověď veřejná Krista Ježíše

19.06.2010 20:27

Vážení čtenáři dovoluji si vám předložit něco málo z pera Jana Ámose KOMENSKÉHO a to  z díla " Listové do nebe", kde je jedna stať  pod názvem "Odpověd veřejná Krista Ježíše" Zvolil jsem to proto, že je zde hodně i pro tuto dobu. Jak jistě víte J.A.Komenský byl vysoký zasvěcenec, který nejen uměl, ale i věděl..........

  

Jan Amos Komenský

Listové do nebe - Odpověd veřejná Krista Ježíše

 

v níž obojím, bohatým i chudým, o budoucím pře jejich rozeznání oznamuje, a jak by mezi tím k sobě se chovati měli, ukazuje.

Já Ježíš, slovo věčné věčného Boha Otce, zvolený král celého okřšlku zemského a ustanovený soudce všech živých i mrtvých, rozeznavatel spravedlnosti, nepravosti pak všeliké zůřivý mstitel, všechněm vám zroceným a nesvorným křesťanům milosti a pokoje skrze sebe samého vinšuji a žádám.

Jakož předešle věrní moji milí chudí ke mně s ponížeností se utíkali a stížnosti své o bezprávích, kteréž se jim v světě nad slušnost dějí, pokorně přednášeli, i zase z druhé strany od bohatých repliky a odporové položeni jsou, kterýmiž oněchno nářky zvrci a zničiti usilovali a usilují: což jak náležitě od obojích se děje, já zpytatel srdcí výborně vím a znám, aniž slovy tak obarvena přede mnou věc býti může, abych ji jinakou, nežli jest, býti soudil. V čemž ačkoli již prvé jsem se v slovu svém osvědčil, a však předce tak se na světě děje, jako bych na to nepatřil, jako bych nerozuměl, jako bych neslyšel! Ješto kterakž bych já nerozuměl, kterýž jsem učinil srdce? kterakž bych neviděl, kterýž jsem učinil oko? kterakž bych neslyšel já, kterýž jsem učinil ucho? Jistě, jistě žeť nemůže přede mnou ukryta býti žádná věc; rozumím myšlení lidskému zdaleka, a prvé než mají na jazyku slovo, již já to všecko vím. Vím, co se zlého děje naprosto mezi všechněmi lidmi, chudými i bohatými, pány i poddanými, mezi lidmi světskými i duchovními, i při domu svém, jakž jsem se v tom dávno skrze proroka opověděl, nacházím nepravosti, nacházím a soudím. A však toto vám všechněm známo buď, že z jisté rady a uložení Otce mého, pro příčiny jisté plného rozeznání této pře do nejprv příštího veřejného a generálního soudu se odkládá, kterýž držán bude na zemi již brzo, jistě brzo, při dokonání času, v poslední den přítomného věku světa; tak jakž tehdáž zvukem trouby po všem světě návěští dáno bude. Tu k tomu soudu chci a poroučím, aby mi se všickni postavili z obojí strany, i bohatí i chudí, žádného nevyměňujíc. Já také, poněvadž i od Krále věku nejvyššího všecken soud mně vzdán jest, i od vás obapolně na mě rozeznání té pře podáno, postaviti se neobmeškám s tisíci anjelů svých. Kdež osadě soud rozeznám plně a dokonale při vaši, i vejpověd podlé spravedlnosti, na níž obědvě strany přestati povinny budete, učiním. Mezi tím obojím vám pravím, k tomuto soudu konečně se strojte i žaloby i odpory své nahotově mějte! Neboť se vám v těchto věcech osvědčuji, a pro hojnější výstrahu před zlým z milosti v známost uvozuji: Jedno, že tomu soudu žádného dne jmenovati nechci, zítra-li či přes rok či kdy jindy osazen bude. A protož snažujtež se v ustavičné hotovosti býti a své věci tak spravené míti, aby, když by koli zavolán byl, každý z vás mohl doufanlivě postaviti se před Synem člověka.

Druhé, osvědčuji se vám skrze živého na věky věkův, že již potom žádného času více, žádných odkladů, žádných roků sobě braní aneb někam jinam appellování nebude. Než jakž tu komu sedne, tak to na věčné věky bez skonání míti bude.

Třetí, prohlašuji vám časně i to, že svědků z lidí žádných nebude vedeno, než podlé skutků svých jedenkaždý bude souzen, jak ti jeho ospravedlňovati neb obvinňovati budou. Přinese tedy každý z vás knihy svědomí svých, kteréž aby zpravené byly, a v nich všickni skutkové aby byli popsaní, já to opatřím a nařídím. Budou i jiné knihy přinešeny, knihy paměti a vševědoucnosti Boží, a jakž v obojích těch knihách se najde, tak soud půjde. Protož snažujte se registra svědomí svých dobře sobě opatřiti a tak dobrými svědky se zachystati.

Čtvrté; oznamuje se vám, že při tom soudu bude čas spravedlnosti a ne milosrdenství, kteréž mista tam žádného míti nebude, a žádného tu nebude míření se, žádného odprošování, žádného odpouštění. Ale k těm věcem času toho, kterýž jest mezi dátum listu tohoto a mezi soudem tím budoucím, zanecháváme, aby volné za bylo stranám v tom se pohledávati, v mír vcházeti, sobě odpouštěti i u mne také, čím by kdo mně vinen byl, milosti hledati; všecko se nyní odpouští, ale potom těm věcem naprosto času nebude; byť se i Mojžíš a Eliáš podlé koho přimlouvali, nic neobdrží pro neproměnitedlnost soudů Božích, to osvědčuji; tak jakož i prvé služebníku mému Janovi anděl můj, jednou nohou na moři a druhou na zemi stoje, a dva prsty vzhůru zdvižené maje, přisáhl; že po smrti času nebude.

O čemž vědouce snažtež se jedenkaždý opatřiti věc svou, jakž nejlépe můžete a umíte, abyšte ostáti mohli. Obzvláštně pak vás chudých napomínám, znejte sebe a vejše, než posazeni jste, se nesázejte, příliš krutého vyhledávání dobročinnosti zanechte. Nebo já jsem Pán, kterýž vidím a soudím. Naříkání a stýskání zbytečných množiti se vystříhejte, ale trpělivost radše při všem na na sobě dokazujte znajíce, že což se při vás děje, Boží vedení jest; kteréž že bývá odporné, diviti se můžete, než stíhati Boha a v reptání se dávati se vystříhejte. Myslte ovšem na to, ať, což bohatí přednášejí a za svědky proti vám vedou, lenost, rozmařilost, žrádla vaše, zpoury, a co více toho jest: to řku, ať se při vás nenachází, sic byšte neostáli, to vězte. Zdaž tomu z slova mého vyučiti se nemůžete, že jakož bohatství samo z sebe žádného nezatracuje, tak vás vaše chudoba nikoli nespasí, jestliže vy při tom takoví budete, jakýmiž vás odpůrcové vaši býti praví. Ale známť já skutky vaše vás obojích a vím, kteří ste chudí a pobožní, užitku pobožnosti s takovou myslí, kteráž na tom, což má, přestati umí, očekávajíce. Nestěžujž se vám v té chudobě ke mně se připodobňovati, však pak vaše jest království nebeské, v němž vás věčné zboží očekává; ještěť nejsou hodna ta nynější maličká ssoužení vaše toho velikého věčné slávy břemene, kteráž se tam na vás zjeviti má; vím také o chudých bezbožných, vím i, kterak se k nim chovati míti budu. Snažujtež se tedy chudí býti duchem, a majíc nedostatek věcí zdejších, usilujte bohatí býti v Bohu, tak aby zdejší chudoba byla začátkem a fedruňkem věčného blahoslavenství.

Vy pak bohatí kdo jste a jak se chováte, znám to dobře a vím, že, jste dvojí, jedni lepší než druzí, kteříž dobře užíváte zboží mého, vám do času půjčeného, k mé slávě ním směřujíce;. vámť to bude k dobrému; ale hleďtež dobře činíce v tom neoblevovati, ale raději čím dále tím účinlivější a dobrotivější býti a za příčinou chudých bezbožných chudým pobožným nepřestávejte dobře činiti, ale raději pro dobré chudé i nad chudými zlými se slitovávati, a budeť vám to ku pochvale; nebo zdaž nevíte, že v poslední den řeknu vám: Co ste mému nejmenšímu učinili, mně ste učinili; a zdaž neřeknu: Poďte, požehnaní moji, vládněte královstvím vám připraveným od ustanovení světa; nebo lačněl sem, dali ste mi jísti, žíznil sem, dali ste mi píti, nah sem byl, přioděli ste mne, v žaláři a nemocen sem byl, a navštívili ste mne. Zdaž nevíte, že když chudým mým milým dobře činíte, Otci mému na lichvu půjčujete, poklad sobě v nebi, kdež mol ani rez nekazí, ani zloději névykopávají, shromažďujete. Vy pak bezbožní boháči, proč nuzíte lid svůj? Proč tváře chudých mých zahanbujete? Zdaž nevíte, že ačkoli s soudem tím veřejným a generálním proto, zdali byšte aspoň někteří se obrátili a hříchy své spravedlnosti vykupovali, odkládám: však mezi tím vás souditi a pro vás i na své milé pokuty a trestání dopouštím. A protož vězte, že i v tomto životě, proto že mzda dělníků při vás zadržaná křičí, a lkání jejich v uši mé Pána zástupů vchází: vás, nenapravíte-li se, trestati budu, proto že zboží svého zle užíváte, a že se pozdvihují dcery vaše, jako někdy dcery Sionské, a chodí s vytaženým krkem a pasou očima protulujíce se a zdrobna kráčejíce, tak že i nohama svýma lákají. Protož an já odejmu okrasy těch nástrah, totiž halže, jablka zlatá, spinadla, biréty a zápony, tkanice, prsteny a náčelníky, proměnná roucha i plášťky etc. Odejmu, řku, a zdaliž již toho po místech nečiním? A budeť (jediné leč pokání činiti budete) místo vonných věci hnis, místo pasu roztržení, místo kadeří lysina a místo širokého podolku bude př-epásání pytlem, obhoření pak místo krásy. Vymlouváte vy se tím, že jest vám dobrým a pilným hospodářům svoboda ku potřebě své domy, pole skupovati.

Ale pročež nechcete o tom věděti, co já mluvím, že běda vám, kteříž připojujete dům k domu a pole s polem spojujete, tak že místa jiným není, jako byšte sami rozsazeni byli k přebývání u prostřed země: aj, v uších mých jest to, jistě žeť vám ti domové mnozí spustnou, ano i velicí a krásní bez obyvatel budou, nadto deset dílců vinničných vydá toliko láhvici jednu, a semene chomer vydá efi. Jakž pak koli těmito pomstami svými vám i hrozím i časem uvozuji, však vězte, žeť jich ne pro vás, kteříž ste bezbožní, ale pro věrné milé mé na světě přebývajíci, jež sem na dlani ruky své vyryl, jichž jako zřítedlnice oka svého šetřím, a jednohokaždého ze jména znám, uskrovňuji; a však ani to, budete-li bez pokání, vám neprospěje. A protož, ach, boháči, plačte, nebo zboží vaše shnilo, roucho vaše zmolovatělo; jakož slunce vzešlé s horkostí usušuje bylinu, a květ jeji prší, tak i vy ve všech cestách svých usvadnete. I proč hynete, lidé moji? proč spoléháte v nejistém zboží? proč je za oddíl svůj míti chcete a budoucího toho, věčně trvajícího bohatství v nebi nehledáte? Proč z mammony nepravosti přátel sobě nečiníte? Nevíte-liž, že mne tím nectíte? Nevíte-liž, že takovým neúčinným, kdož v tom bez pokání zůstanou, řeknu já Pán a soudce v onen den: Odejděte ode mne, zlořečení, do ohně věčného, kterýž jest připraven ďáblu i andělům jeho. Nebo sem lačněl, nedali ste mi jísti, žíznil sem, nedali ste mi píti, nah sem byl, nepřioděli ste mne, nemocen a v žaláři sem byl, a nenavštívili ste mne, a což ste mému nejmenšímu neučinili, mně ste neučinili; odejdětež ode mne, činitelé nepravosti. Bojtež se tedy a rozhorletež se a čiňte pokání pamatujíce, že jste lidé z též země jako i jini učiněni; a což máte, že mé jest, jak s tím zacházeti budete, k mé slávě neb neúctě, tak i já zajdu s vámi k věčnému vás buď oslavení neb otupení. A obojím vám boháčům, i pobožnějším i těm, kteříž jste posavád bezbožní byli, pravím: Již čím dále, tím lepší buďte, nehodností nuzných lidí, kterouž vy tak pilně odrháte, v činění skutkův dobrých sobě překážeti nechtějte; nebo almužna ne proto se dává, aby, kdož dobrý jest, tomu se nasýpalo, než kdož nuzný a potřebný jest, aby retován byl. Jiné ty výmluvy vaše, jimiž sobě v činění soudu a milosrdenství překážíte, viztež, ať vám nezničejí; před lidmiť se ledacos mluviti dá k zatarasení věci jakékoli; ale já jsem, kterýž spytuji ledví, ten všemohoucí, a vyvedu na světlo všeliký skutek a osvítím tajnosti srdci vašich, aniž podlé vidění a slyšení souditi budu, ale soud můj bude podlé spravedlnosti. Spravedlnost pak Boží neproměnná jest oheň plápolající proti každé nešlechetnosti, kterým zachvácenu býti jest nesnesitedlné. Mysltež na to, dokudž zde čas máte. Zdaž již prohlášeno není prvé, že mocní mocné muky trpěti budou? A nemilosrdným nemilosrdenstvím placeno bude? Snažujtež se tedy bohatí býti v dobrých skutcích, abyšte hojně měli svědků milosrdenství svého v onen den, a aby vám milosrdenství se stalo.

Aj, povědělť jsem vám! Živť jest Hospodin, síla má, že zahynutím žádného vinen býti nechci. Krev jejich budiž na hlavy jejich, kdožkoli pohrdají radami mými. Kdo škodí, škodiž ještě; a kdo smrdí, smrdiž ještě; a kdo jest spravedlivý, ospravedlni se ještě; a kdo jest svatý, posvětiž se ještě. Nebo aj, přijduť brzy, jistě brzy, a odplata má se mnou, abych odplatil jednomu každému vedlé skutků jeho. Jistěť přijdu brzy, Amen.

Přijdiž tedy, Pane Ježíši.

 

Diskusní téma: Listové do nebe - Odpověď veřejná Krista Ježíše

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.