Měsíc ještě jednou a trochu jinak...( podle Amezdas)

Vážení čtenáři a čtenářky, dávám k přečtení článek z Amezdasu na téma "Měsíc", který do značné míry může osvětlit mnohé, co vám bylo doposud utajeno.  Vlivy Měsíce jsou krom fyzikálních účinků, především z roviny jeho Sféry, která je velice důležitá pro vliv na Nadzemskou Zónu Země nejen svým působením, ale i tím, že je něco jako retlanslátor, který předává další vysílání z jiných Sfér naší Sluneční soustavy (Univerza), ale dokonce i z jiných vyšších a vzdálenějších vlivových sfér, například Zodiaku....! Nic nejde přímo z těchto Sfér, bez retranslace skrze Měsíční sféru směrem k Nadzemské zóně a k Zemi. Čtěte prosím pozorně co vám sděluje paní Cibulková a paní Kozáčková. Tyto informace jsou jen částí skutečných znalostí na dané téma, ale dají vám dostatečnou představu o tom, co náš souputník vlastně představoval, představuje a představovat ještě nějakou dobu bude!!! Další informace byste se dozvěděli od 28 přednostů Měsíční sféry, ale to už je trochu jiný Zdroj informací, který vyžaduje jinší druh znalostí, praktik a dovedností....

LK

Měsíc dnes

Měsíc a pomoc Krista v roce 1984

Měsíc dnes

Dnešní planeta, kterou stále ještě nazýváme Měsíc, je rozdělena na sféru vyšší a nižší. Vyšší sféra je sféra duchovní probuzené jiskry, nižší sféra je stále ještě centrem magických sil.

Magické vlivy Měsíce se odrazily i v inspiraci pohádek. Vzpomeňme si na víly a rusalky tančící při měsíčním svitu. I Erbenův vodník se na svoji oběť připravuje při měsíčním svitu: „Sviť měsíčku sviť, ať mi šije nit“, říká.

Takzvaní vodníci a rusalky, víly apod. jsou elementární bytosti. Pocházejí z těch padlých andělských rodů, které byly připoutány na elementární zemské živly vodu, půdu i s jejími horninami a přírodou a dále na oheň a vzduch.

Tyto elementární bytosti byly ve svém pádu stále vázány na Měsíc. Ať chtěly či nechtěly, s Měsícem byly do podzimu roku 2009 propojeny dokonce i ty elementární bytosti, které se snažily o vzestup, a tudíž se snažily člověku pomáhat nebo alespoň neškodit.

Jejich vzestup je vázán na vzestup člověka a Země, stejně jako vzestup bytostí žijících v pro nás neviditelných světech na Měsíci.

V listopadu 2009 došlo k prvním proměnám Zodiaku v jeho vyšším aspektu a každá planeta dnešní klasické Sluneční soustavy dostala nové jméno, to znamená nastoupila  novou vyšší cestu a v nové funkci. Jejich nová jména jsem přijímala tak, že jejich správci, kteří spravují nejen planety ale zároveň i vlivem planet působí v Zodiaku, ke mně přicházeli jeden po druhém a sdělovali mi svoje nová jména.

Nové jméno planety, kterou stále ještě v našem starém lidském světě označujeme jako Měsíc, je   LIVEA .

Zodiak stejně jako planety včetně Země byl rozdělen na „vyšší já“ a „nižší já“ podle dosavadního duchovního vnitřního vývojového systému člověka, který se rovněž skládá z nižšího a vyššího já.

Jméno Livea je jméno vyššího aspektu planety, kterou známe jako Měsíc. Tak jako se Země člení na transformační pásma, i Měsíc byl na podzim 2009 rozdělen na dvě základní pásma. První horní pásmo, které již funguje ve jménu Livea,  je silově provázáno s produchovnělou částí Země a lidstva, druhé pásmo je provázáno s „nižším já“ Země. Elementární bytosti, které člověku již pomáhají, byly propojeny s Liveou. Ty, které škodí zůstávají v provázanosti s nižším měsíčním aspektem.

Nižší já Měsíce, čili jeho sféry zla a duchovní smrti dosud působí stále destruktivně na Zemi a člověka, přestože Kristus Zemi dal svoji mocnou ochranu a impulzy. Díky zásahům Krista, zjeveným i těm skrytým, tyto síly Zemi nerozbily.

Je to tak, jak bylo sděleno přes Boženu Cibulkovou: Kdyby nebylo zásahů  Krista, nebyla by zde již ani naše civilizace, vždyť magické útoky z Měsíce napomohly zničení civilizací, které byly na Zemi před námi, včetně Atlantidy.

„Vyšší já Měsíce aktivované na podzim 2009 a nazvané Livea mohlo na podzim 2009 vstoupit v aktivitu díky tomu, že

- Kristus dal v roce 1984 Měsíci mimořádně milosti a Země tím zároveň dostala ochranu;

- Kristus v mužském principu nám známém jako Ježíš Kristus a v ženském principu jako  Mystérium Panny Marie se od roku 2009 propojuje s vybranými lidskými bytostmi po celém světě a proměňuje hmotu.

Odehrály se úžasné věci. Měsíc však stále ještě není ten, kdo Zemi pomáhá. Je to tak, jak napsala Božena Cibulková: „Měsíc potřebuje Zemi jako dítě matku“.

Od roku 2009, kdy v souvislosti s transformací celé Sluneční soustavy a také Zodiaku, bylo aktivováno „vyšší měsíční já“ zvané Livea,  je tato Livea vědomě otevřena pro pomoc přicházející ze Země a začíná realizovat milosti, které dostala od Krista v roce 1984.

Ludmila Kozáčková

Měsíc a pomoc Krista v roce 1984

Měsíc jako duchovní hrob a centrum negací dostaly v roce 1984 milost Krista. Těmito zásahy bylo pomoženo nejen Měsíci, ale také Zemi, neboť Měsíc pro ni znamenal bezprostřední a neodvratnou hrozbu.

Měsíc je nebezpečný v úplňku. V roce 1976 Kristus, aby Zemi ochránil před nebezpečným silovým polem Měsíce, pokryl Zemi ochrannou fluidní clonou.

„Řekl Pán

Pokryjeme Zemi ochrannou fluidnou clonou vždy v době, když Měsíc vchází do úplňku a září plným svitem.

Tehdy jeho silové pole působí velmi zhoubně: odčerpává nervovou lidskou energii, vysává duševní sílu z krevní plazmy, na niž je vázána a do ní uložena jako energetická zásobárna k rovnoměrnému chodu fyzického těla i jako základní potenciál pro myšlenkovou činnost a podepření vůle tělesně žijícího člověka.

V úplňku Měsíc vrhá temné magické vlivy, které jsou na něm soustředěny a přes jeho pole spěchají z vesmíru i do vesmíru - do mozkového myšlenkového ohniska, které spánkem utlumeno a ochromeno pojme v sebe chaos, z něhož se pak rodí absurdita, deformace i různé vlivy přímého zla.“

Kdo jsou obyvatelé Měsíce?

„Měsíc je místem vyhoštěnců, kteří kdysi velice poškozovali Zemi,

těžko vyvinuté civilizace zničili jako děti hračku.

Měsíc je sídlem duchů lidských v tělech neprojevitelných zraku tělesnému“

„Neviditelní obyvatelé  měsíčního podzemí jsou  mocnosti negace i lidští duchové, kteří pro své milostí neodpustitelné viny byli mezi ně vypovězeni“.

„Měsíc má „šestero sfér měsíčních očistců, které jsou jako šestipodlažní obrovský dům sídelního areálu mocností negací“.

MĚSÍC byl do roku 1984 pouze

„centrem úkladů,

místem duchovně mrtvých

sférou nazvanou sférou smrti - očistcem nejtěžším, kde se ztrácí vědomí o své totožnosti, kde není jména člověk, kde se každý stává bezejmenným  členem mocností negací, škůdcem života svou existencí, v níž není jiskry dobra, ani pocitu bolesti, ani touhy po osvobození z postavení a stavu  hříšníka a provinilce, jemuž nebylo umožněno pokání.

Situace měsíční, která se z vnější strany jeví jako obraz pasivního klidu v pustých pláních a neurčitých kamenných polích

Za tímto vnějším obrazem zmrtvělé půdy a zledovatělých skal je však skryto kosmické středisko negací, do něhož se sbíhají proudy zlých myšlení zrozených na Zemi hmotné i v říši astrální.

Tyto proudy jsou tak četné, tak silné svou všeničící působivostí, že z Měsíce učinily hřbitov živé bioplazmy, přímo hrob pro organismy s kódem růstu a množení. Rozrůstáním a zesílením myšlenkového i skutkového zla na Zemi znásobil a umocnil se již dávno mocný vliv měsíční negace na kosmický prostor a v něm zvlášť na lidstvo.

Cyklická spojení Země s Měsícem v pravidelné pulzaci, propojování magnetických polarit a řada dalších kooperací v silových polích, přenášejí z jedné zóny do druhé každou vyvstalou anomálii.

Nejvíce však je situace komplikována tím, že za procesy zdánlivě mechanickými stojí bytosti sdružené ve formace negativních mocností. Procesy, k nimž mají přístup, protínají plánem a záměrem škodit Zemi a všemu živému v ní, rozbít její oběhovou dráhu silnou gravitační vlnou.“

Kristův zásah v roce 1984 způsobil, že lidstvo na Zemi nepotkal osud zaniklých civilizací

V roce 1984 Kristus „vystoupil na obranu Země a jejich bytostí“. Bez Jeho zásahu by tenkrát „již v blízké době došlo k přetnutí magnetických proudů pólových zón Země, jimiž je chráněna před Měsícem. Jeho zesilovaná mocná přitažlivost ji neodolatelně táhne z osové i oběžné dráhy do kosmického chaosu.“

V roce 1984  Kristus  vydal mocný zásah jako mimořádný Boží dar, jímž se tato situace překonala, zneškodnila, a tak se zachovala stabilita zemská, sluneční i planetární na další čas.

V roce 1984 Kristus učinil „první krok ke sféře mrtvých - k měsíčním pustinám.“

Tak jak přišel do Země, přišel i k Měsíci  - „tajemný, nevyzpytatelný, nepředstavitelný Kristus“.

Zažehl „první jiskry pro budoucí mocný plamen světla Nejvyššího Ducha, kterým se vesmír promění v nová nebesa“.

Zásah Krista proběhl v šesti úkonech:

První  úkon:

Země byla obrácena svojí duchovní tváří k Měsíci. Tento úkon umožnil, aby k Měsíci plynul „každý paprsek světla, každá myšlenka lásky, každá modlitba ze Země vyslaná k Bohu od člověka i anděla“, a tak na Měsíc přenášely obraz Krista - univerzální spásy pro planety a hvězdy.

Druhý úkon:

Měsíc byl duchovně připojen k Zemi, a tak byl začleněn „do spásných dění, která v ní probíhají a rozvíjejí se, jsou intenzivní dotekem Boží milosti“.

Třetí úkon:

Do zmrtvělého prostoru Měsíce bylo vtisknuto „nejmocnější znamení spásy, jíž je Kristův kříž. Tímto aktem byl Měsíc otevřen Kristu, který je Život všech životů. Obraz kříže značí, že Měsíc se svojí živou i neživou zónou je pojat do dění spásy.

Čtvrtý úkon:

Měsíc dostal „první dotek duchové síly Ducha Oživovatele“, aby měsíční hmota dostala   impulz  k probuzení vývoje, který v ní byl ztlumen do nečinnosti“.

Pátý  úkon:

Vůlí Boží bylo pohnuto „ nehybnými tvary Měsíce, aby byla oživena duchovní podstata v nich skrytá a tak učiněna aktivní: aby měsíční pláně vydaly užitek a sloužily svojí hmotou a energiemi.

Šestý úkon:

Byly pozvednuty kamenné příkrovy Měsíce, které naznačovaly, symbolizovaly nerozborný, neprodyšný strop, uzavírající život bytostí do nízké roviny, do malého prostoru myšlení v životní deformaci. Tímto pozvednutím se odehrál zároveň i Boží akt hlavní, nejskrytější, kterým a v němž se pozvedla hustá clona ležící na vědomí bytostí, jimž je Měsíc sférou trestu a zapomnění, i těm, jimž je dočasným kosmickým sídlem ve vládě negací.“

Všechny úkony byly „vtisknuty do Zlaté záznamové desky, kam se jako do nesmazatelné paměti vkládají převratné děje, kterými se hluboce mění životní řád, dění a situace ve významné oblasti vesmíru, Země i světů duchovních.“

Pozvednutí kamenných příkrovů Měsíce

„Slyšte všichni ve vesmíru, v říši duchů, ve světech bytostí!

Měsíci, slyš!

Sféry měsíční, vězte, co mluví, co činí Láska:

Kamenný příkrove nad sférami Měsíce - ve jménu Života, který stvořil Bůh pro dobro, krásu a blaho - jsi nadzvednut - jsi odsunut - jsi zrušen!

Propusť Světlo do temnot!

Uvolni cestu nejvyšší Lásce do života všech!

Tak se staň, tak praví Bůh.“

„Tak praví Bůh:

Buď květ tam, kde je kámen -

Buď láska tam, kde je hněv -

Buď život tam, kde dříve byl hrob . . .

Milost Boha nade vším a pro věčnost . . .“

Podle textů Boženy Cibulkové zpracovala Ludmila Kozáčková, která byla zároveň jedním ze svědků těchto událostí. Přímo vzaté pasáže z textů Boženy Cibulkové jsou označeny uvozovkami. Veškeré informace v této kapitole jsou vzaty  téměř v doslovném znění z díla Boženy Cibulkové.

(Použité a citované texty:  Řekl Pán, Služby Zemi, Den služby 4, 1976

Den Vesmírného pokání 9, 1984)

Převzato z: https://www.amezdas.cz/web%20mesic.htm