O duchovním poznání a cestě bez dogmat a jiných nesmyslů na konci této Epochy

O vodě obrazem a slovem

19.11.2010 08:08

Vážení čtenáři a čtenářky o vodě víme hodně a zároveň jí bereme jako naprostou samozřejmost. Nebudu zde mentorovat  na dané téma, jen jí chci připomenout jako přítelkyni, se kterou je potřeba jednat ohleduplně a s úctou....

LK

 

 

 

 

 

Voda nám svá nejvýznamnější tajemství doposud skrývá. Ne snad proto, že by byla tak dokonalou iluzionistkou, nýbrž proto, že jen málokdo si vody opravdu všímá v její živé, dynamické podstatě. Voda je přece dostatečně prozkoumána. Nebo snad nikoli? Opravdu víme, co voda ve skutečnosti potřebuje, aby mohla plně zastávat svou úlohu zprostředkovatelky života? Při hledání odpovědí v tomto čísle PHOENIXU se vydáme do první poloviny minulého století za Viktorem Schaubergerem, nahlédneme pod pokličku současného nedokonalého legislativního posuzování kvality pitných vod a pokusíme se naleznout odpověď na otázku, zda je možné, alespoň na poslední chvíli, pomoci vodě, člověku a jeho zdraví.

 


Zdravá a nemocná voda očima Viktora Schaubergera, dodnes ne zcela doceněného vynálezce a přírodního filozofa, lze bez nadsázky označit jako vodního génia dvacátého století. Díky svému bezprostředně blízkému vztahu k přírodě (původním povoláním byl lesník) a také jeho zcela výjimečnému pozorovacímu talentu objevil a popsal mnoho důležitých souvislostí v působení přírodních sil, které do té doby nebyly lidstvu vůbec známy. Značná část jeho života se odehrávala v úzkém spojení s duchem hor, lesa a vodního živlu. Povolání lesníka a později i nejvyššího správce knížecích revírů mu poskytovalo mnoho možností pozorovat život zvěře a rostlin a též studovat toky horských bystřin v odlehlých místech tehdy téměř panenské přírody Horního Rakouska. Často zdůrazňoval nesmírný význam zdravého, přírodního lesa pro správný a úplný koloběh vody v přírodě. Jestliže vodu vnímáme oprávněně jako „kolébku veškerého života“, potom o lese je nutno, slovy tohoto génia, hovořit jakožto o „kolébce vody“. A právě zde je třeba hledat jednu z hlavních příčin současného neutěšeného stavu vodstva naší Země. Voda, krev této Země, je povětšinou velmi nemocná.
A na vině je zde člověk. Jeho působení a péče v oblasti moderního vodního a lesního hospodářství, diplomaticky vyjádřeno, není moudré. Pro vodu a její úplný, zdravý koloběh v přírodě je žádoucí, aby jako dešťová voda pronikla hluboko do půdních vrstev, k čemuž je nutné, aby teplota vody byla vyšší než teplota půdy. Schauberger popisuje, jak za těchto podmínek teplejší dešťová voda proniká hluboko do nitra země, rozpouští zde výživné soli a tyto později, při svém vzestupu, transportuje vzhůru, kde je v chladnějším prostředí kořenů zčásti uloží, aby se poté na povrchu objevila jako zralá podzemní voda ve formě přírodních pramenů a studánek s vyváženým obsahem minerálních látek. Teplotní poměry zde tedy hrají zásadní roli. Naopak k nedokonalému a neúplnému koloběhu vody dochází tehdy, kdy teplota vody je nižší než teplota půdy, například na sluncem přehřáté lesní pasece, při nevhodné skladbě výškově málo rozmanitých lesních porostů apod. Voda za takových podmínek není schopna vsáknout do dostatečné hloubky, nýbrž se opět vrací k teplému povrchu a rychle odtéká. Tento děj má zřejmý negativní dopad. Dochází ke snížení hladiny spodních vod, postupnému vysychání výše a nakonec i níže položených pramenů, ale také k poklesu kvality podzemní vody. Z důvodu plošného mýcení velkých ploch v lesích voda rychle odtéká do údolí, stává se agresivní a poškozuje břehy, dochází k zanášení koryt. Nadměrný odpar z půdy v nesprávně obhospodařované krajině způsobuje zvýšené množství přívalových srážek a lokální povodně.
Tím, že jsou vodě vzaty podmínky ke spontánní regeneraci, se také například snižuje její odolnost vůči bakteriálnímu znečištění. Voda začne postupně slábnout a umírat.
Schauberger na základě pečlivých pozorování také zjistil, že přirozeně tekoucí voda nikdy neteče přímočaře, ale sleduje určité pohybové formy, jež jsou její podstatě vlastní a jsou důležité pro udržení čerstvosti a síly vody. Jinak vyjádřeno, že voda má sklon téci ve spirálovitých pohybech, v meandrech střídavě se stáčejících doprava a doleva a její vnitřní založení se v pohybu projevuje v ochotě k vířivým formám, kdykoliv je to jen trochu možné. V těchto pohybových formách (nejsouli rušivě podvázány nemoudrým konáním člověka ve všech oblastech svého činění) je skryto jedno z tajemství znovuzrození a regenerace zdravé a strukturně kvalitní vody. Tajemství tzv. rozkladných a skladných pohybů, jež jsou nutné jako přirozená součást působení přírodních sil také pro neustálou regeneraci zdravé vody. Jak k tomuto Viktor Schauberger řekl: „V přírodě se neustále střídají obě formy pohybu, budující (skladný) princip ale musí převažovat, aby vývoj mohl vůbec proběhnout.“


Zamyslíme-li se nad tím, jak se v rozporu k tomuto poznání v posledních desetiletích a staletích chová člověk, je to až zoufalé. Nepřirozené napřimování koryt vodní toků a jejich nevhodná regulace, budování přímočarých vodních kanálů s břehy často zpevněnými kameno-betonovými bloky, retenční nádrže, distribuce pitné vody pro obyvatele pomocí tlakových vodovodních rozvodů a přímých cest vodovodních potrubí a trubek … voda je takto z neznalosti nucena do takových pohybových forem, které naprosto neodpovídají jejímu přirozenému pohybovému principu uplatňovanému v neporušené krajině, což se pochopitelně nemůže neprojevit na její kvalitě. Důsledky takovéhoto pokřivení pro přírodu a také pro člověka a jeho zdraví musí být bolestné…
Viktor Schauberger úspěšně využil své poznání o podstatě přirozených dějů vedoucích ke kvalitní, jak sám říkal, biomagneticky přesycené vodě také při konstrukci svých technických zařízení. Na základě vlastních poznatků sestrojil zařízení na výrobu takovéto vody, která poté mnoha lidem zázračně navracela zpět jejich ztracené zdraví. Poznal, že voda, jež prošla úplným podzemním koloběhem, nebo tzv. „náhradní rodinnou péčí“ v jeho zařízeních určených pro dozrání vody, pojala do sebe sílu, která má svým charakterem zdraví podporující až léčivé vlastnosti. Naopak voda povrchová tyto schopnosti nemá, a není proto jako taková vhodná k užití pro pitný režim člověka – jak se tomu dnes žel v mnoha případech děje. Tato zjištění jdou ruku v ruce s poznatky Ústavu pro výzkum proudění v německém Herrischriedu, který spolu se dvěma dalšími přáteli založil již v 60. letech minulého století blízký spolupracovník z posledních let života Viktora Schaubergera a odborník přes proudové strojírenství Theodor Schwenk. Více o činnosti tohoto ústavu, o jeho působení a poznatcích si můžeme říci někdy v budoucnu.

Částečně převzato z: http://www.doplnek.com/node/835

Tak a to je vše, není potřeba dalšího komentáře....

 

snad jen pokud chcete vidět celý seriál velice zajímavých videi o vodě podívejte se zde: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10256972237-tajemstvi-vody/video/

 

Diskusní téma: O vodě obrazem a slovem

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.