O duchovním poznání a cestě bez dogmat a jiných nesmyslů na konci této Epochy

Paní Božena Cibulková - písařka Slova Božího 2 (Slovo Kristovo - Úvod)

16.09.2010 15:36

Malá předmluva

Kniha Slovo Kristovo je kniha vzácná a ojedinělá, obsahující přímé Slovo Kristovo, živě vnímané vnitřním duchovním vědomím člověka povolaného způsobem lidským je tlumočit v jazyku českém.

Pokud člověk nezná jasně, přesně řečené směrnice, jimiž se má v životě řídit, aby dosáhl co nejdříve duchovního stavu, hlubokého a aktivního spojení s Kristem, může mít omluvu, že neznal a nevěděl, jak má žít. Pro toho, kdo rozjímá nad knihou Slovo Kristovo, nebude této omluvy, neboť pravda je mu již známa.

S knihou Slovo Kristovo přijímá každý vážnou odpovědnost za svůj život, neboť v ní je prostě a jednoznačně řečeno, co Kristus žádá od člověka, aby jeho život byl dokonalý. Poznání zavazuje k jeho vtělení do osobního i všelidského života každým, kdo je dostal od Boha jako dar, jako milost Krista!

Člověče, hlubino až ke mně bezedná –
v tobě jsem se skryl až k nepoznání sebe,
k nenalezení se v tobě
v obraze ponížení, slabosti a smrti,
jímž jsi v Zemi projeven.

Je však den měnící tvářnost věcí;
nechť zjeví, že v tobě jsem
a ty mou těžkou i slavnou cestou
Zemí – světem – kosmem.

Nuže – pojďme –
ať dojdeme ještě dnes k hranici těžkých věcí!
Zítřek je čas novosti všeho,
a tu vytvoříme po odpočinku v náručí Nebes,
kde je tichá velebnost a mlčení Boha
před životem i v něm…

Vám,
kteří jste uvěřili ve mne, že jsem váš Bůh, Pán nejvyšší,
ale vám nejbližší, vždy dobrý a milující vás –

Vám,
vyznávajícím mne rozumem i srdcem, životem práce, služeb a obětí,
činností moudrou a dobrotivou, smířlivou pokorou, dobrovolnou vnitřní tichostí
plynoucí z kázně těla i duše, statečným postojem v nepříznivostech,
trpělivou nadějí a stálou šlechetností, která vyhledává trpící a bloudící,
zachraňuje je a pomáhá, stírá jim slzy a zvedá je vlastní náručí,
když na těžké cestě se zastavují, nemohou pro slabost dál –

Vám,
kteří jste na své cestě ke mně dospěli až tam, kde Moudrost Krista
tiše, ale naléhavě hovoří jako učitel lidských duší dávající rady, pokyny,
hluboká poučení o životě tajemném, skrytém i zjevném pozemskými složitostmi,
rozpory, zmatky i trápením, kde Jeho Láska již navršuje dílo vykoupení a obnovy,
vyvádí dění spásy ze slepých uliček do hloubek a šířek rozvojů, do tvořivé činnosti
budující život míru a jednoty bytostí –

Vám,
kteří na mne myslíte i v životních modlitbách silně bouřlivých světovým děním,
i tehdy, když noci přicházejí ve vzdechu unavených těl, ve starosti o zítřek,
i v nejpilnější práci, v odpočinku, a nadevše v modlitbách –

Vám,
jimž mé jméno je nade všechna jména známá, ctěná, milovaná,
jménem, v němž je i moc Zákon dát i ubrat z jeho přísnosti –

Vám,
jimž jsem jistotou ochrany i záchrany všeho dobra
na všech místech života –

Vám,
jimž mé Slovo je řečí Pravdy, je osvícením i posvěcením člověka –

Vám,
kteří jste mne přijali za svého Učitele a dospěli jste na své cestě ke mně na místo,
kde Láska má je ve Slovu laskavém a moudrém, jaké dávají jen rodiče svým dětem
jako rady a pokyny pro život –

Vám,
kteří jste dychtiví mé Moudrosti, Lásky i poznání mé Vůle, která vede váš život
k dokonalosti a kráse svatosti, účelnosti i užitečnosti pro celý svět zemský i Boží –

Vám,
kteří si nelibujete v kadidlech, jež vydávají zemské chrámy, ale v kadidlech,
jež stoupají ze srdce jako libá vůně vroucí zbožnosti plynoucí z víry
i lásky ke mně –

Vám,
kteří si z vlastního srdce budujete chrám Boží, aby váš Bůh do něho sestoupil
a v něm s vámi přebýval v tajemství věčnosti a nesmrtelnosti –

Vám,
kteří opouštíte svět svým srdcem, vkládajíce je do srdce mého pro jeden život
jménem boholidský, společně tvůrčí, jednotně láskyplný –

Vám,
kteří jste v dobrovolné oběti a kladete ji k oběti mé za všechno nedokonalé
a hříšné ve světě, aby se navrátilo v Lásku a pokoj rychle a již navždy –

Vám,
kteří bojujete o prvenství mého Slova mezi všemi slovy,
která jsou mluvena i psána o Bohu, aby jméno Kristus poznalo všechno lidstvo
a je si zamilovalo tak, jako jste si je zamilovali vy, přátelé moji –

Vám,
kteří mi prokazujete služby, o jaké vás požádám a je předložím jako úkol a práci,
jako cestu trnitou a kamenitou, jaká je určena pro služebníky Boží Lásky
pro čas, kdy Ona trpí, neboť je jí určeno osvobozovat život ze zajetí zla –

Vám,
kteří plníte poslání člověka sloužit životu, mateřsky o něj pečovat,
a tomuto úkolu věnujete svůj drahocenný čas, místo v myšlenkách,
sílu duše i energii těla –

Vám,
kteří se učíte ode mne láskyplně žít a toužíte poznat věci mé i své,
aby byly vždy v souladu a plynuly v životní jednotu, jak je stanoveno:
že mezi Bohem a člověkem bude vždy svatá láska a nejtěsnější spojení –

Vám,
kteří pracujete nejen pro potřeby života na Zemi, ale kteří mimo práce rukou
pracujete i srdcem, vydávajíce lásku do všech stran v myšlenkách, modlitbách,
v čistém cítění, jež se spojuje s cítěním mým a tak skrytě pomáhá světu,
Zemi a všem, kdo živi jsou –

Vám,
kterým není lhostejný těžký osud vlastního národa, Země a všeho lidstva
i odešlého z ní do neviditelna, a snažíte se odvalit balvan zla z jeho cesty,
bránící mu vejít do Království Kristova –

Vám,
věřícím a doufajícím, vyznávajícím mne nejen ústy, ale zvláště srdcem,
celým životem vzoru Ježíšova –

Vám,
mírným a tichým, pokorným a smířlivým, statečným a trpělivým, moudrým,
laskavým a přívětivým, ochotným k práci dělníka na vinici Páně,
na rovinách myslitelství i v hlubinách duše mystika –

Vám,
čistým od hříchu mamonu i modloslužby, jíž je přijetí polopravdy
a zastíněného světla padlého andělství –

Vám,
kteří se navracíte k Bohu a již jste v Lásce Krista –

Vám
dávám Slovo své, vám dávám vyučení Duchem Pravdy –

Vám
dávám poznání skrytých cest Boží Moudrosti a Lásky vedoucích cesty
a osudy člověka životním vesmírem –

Vám
mé myšlenky letící s paprsky světla dát Světlo světu –
má učící Slova dávající rady a Poznání člověku –
pohled na jejich cestu společnou i odlišnou, jíž putují věčností stále spolu,
jako dvě velké, krásné, sobě nepodobné, ale i podobné děti života –
tajemství nevyzpytatelné…

Hluboké jsou studnice mé, v nichž je vlita Moudrost. Kdo nemá duši žíznivou
po Moudrosti, jen maličko nabírá z jejich studnic; rty svlažuje jen malými doušky.
Avšak ten, kdo má svou duši vyprahlou a žíznivou, ten mě stále prosí:
Dej mi pít, Pane můj, abych já, Moudrostí napojen, dobře věděl, co mám činit,
abych dosáhl spásy a žil podle Tvé Vůle na věky…

Rád slyším taková slova – rád podávám vody ze svých studnic, neboť ony
mají v sobě Boží Sílu Života, a ten, kdo z nich pije, je duchovně silný. Ten pak,
kdo je vnitřně silný, přemáhá zlé, vítězí nad ním a je pak obdarován nejen moudrostí
ducha, ale také jinými dary, mezi nimiž je láska korunou všeho, záříc nade vším,
dodávajíc všemu velkou krásu, užitečnost i účelnost.

Proč nežádáte na mně více vody z mých studnic Moudrosti, abyste se stali
moudrými a věděli, co na vás žádám za činy, za myšlenky, slova i city, abyste mohli
dosahovat dokonalosti, která je žádána na člověku, který vstupuje k mé pravici
jako věrný služebník, jako syn milující Otce a Otcem milovaný?

Žádejte více vody z mých studnic! Jsou otevřeny a přístupny každému,
kdo má srdce neporušené zlem světa. Žádejte po mně vody Moudrosti, neboť já je mám
v bohaté plnosti, a těm, kteří o ně prosí, dávám vrchovaté míry, jestliže opravdu v duši
žízní a hledají pravou Moudrost, touží najít Pravdu. Budete-li mnoho ode mne žádat,
budete mnoho dostávat z Moudrosti i Lásky mé.

Jsou mnozí, kteří mě dosud o vodu Moudrosti nepožádali nebo žádají jen malou
míru. Kdo málo žádá, málo dostává, a proto bývá chudý na duši, neznalý mého přání.
Nezná-li mé přání, jak je může plnit? Kdo pak neplní má přání a nežije podle nich
na Zemi, marně volá:

Otče, otevři, jdu k Tobě; tělo mi zemřelo a já hledám nový domov.

Takovému je odpověděno:

Odejdi od mého domu, nejsi mým synem, protože jsi nežil svatě.
Jen ten, kdo žije svatě, je můj syn, protože moji synové svatí byli a opět svatí musí být,
mám-li je přijmout do svého domu jako své pravé syny. Jdi tedy a uč se svatě žít.
Až se to naučíš, přijď, a já ti otevřu dveře dokořán a s Láskou tě přijmu do něho… 

Žádejte hojně vody z mých studnic, abyste poznali, co je v nich obsaženo jako
Moudrost i jako zákon, jako řád i příkaz daný člověku, jako směrnice pro jeho život,
aby byl žit tak, jak má být žit: podle Lásky, Moudrosti i Vůle mé, která je zakotvena
ve Vůli Otcově jako nedílná Jednota. Proto, co pravím já, praví i Otec, přání mé je přání
Otcovo. Vy pak, plníce je, neodejdete od domu Otcova, ale vstoupíte do něho jako svatí
synové, až přijde chvíle vašeho rozloučení s tělem a Zemí.

Hle, jsem u studnice Moudrosti a chci vám nalévat, dát pít její živé vody.
Pijte ji – pijte, ať jste naplněni mou Moudrostí, ať vaše žízeň po ní je tak ukojena
na věky. Vy pak, sami napojeni, budete jiným podávat k ústům poháry vědění o životě
mém i o životě člověka. Bude pak naplněno mé přání, aby všichni byli jedno
v Moudrosti, Lásce i Vůli mé jako jedna svatá rodina, jejíž Pán je zároveň i její přítel.
Budou-li pak všichni jedna svatá rodina, pak začne kralovat Láska.
A když Láska kraluje, je život rájem…

 

 

Převzato z : http://buh.webpark.cz/texty/sk/sk1.htm

 

 

Diskusní téma: Paní Božena Cibulková - písařka Slova Božího 2 (Slovo Kristovo - Úvod)

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.