Reportáže z návštěv jeskynní mytologie od J.Schmidta - 3.díl

Strom života - Tarot

    Na své cestě za pochopením se na chvilku zastavíme u Tarotu. Přesto, že jej má mnoho lidí spojený s pokoutným věštěním a naše důvěra v něj klesá s počtem neuskutečněných předpovědí, jedná se o propracovaný systém, jehož původ se ztrácí kdesi v povodí Nilu. Na obranu tarotu je nutno podotknout, že se jedná o značně rozsáhlou oblast vědění. Takže člověk snažící se proniknout k pochopení významu jednotlivých symbolů, jeho studiem stráví celý život. Ona paní v TV, která už dopředu ví, jak bude odpovídat na tu či onu otázku, je jen smutným obrazem doby, kdy se náš život zůžil na filmové plátno a pravidelné vyvážení popelnic.

    Egyptští kněží dozajista věděli, že pokud má člověk uskutečnit jakoukoliv předpověď, musí její princip vycházet přímo ze zákonitostí universa. Proto sestavovali jak alfabetické, tak numerologické modely, které se snažili promítnout logické atributy, do předpovědi. Šlo tedy o to, spojit jednotlivé aspekty utváření tak, aby z jejich vzájemných pozic bylo možné vyčíst správné kombinace a odečíst chybné. To že se v současnosti Esoterika často přehlíží a mnohdy i zesměšňuje, může mít i zjevnou příčinu. Protože člověk, který pochopí byť jen část tohoto poznání, se stává tvůrcem sebe sama. Vnímá svůj život jako příležitost utvářet vlastní podmínky, které jej osvobozují od úpadku společnosti. Jenže nesmí podlehnout prvnímu zdání, že to co se děje je špatné. Je to přirozený následek kosmických zákonitostí, který nás ani neomezuje, ani nám nebere příležitost dojít k osvícení. Právě naopak, nám poskytuje obraz nemohoucnosti, postavené na totálních materiálních základech. To co hledáme potom není změna kosmických zákonů, ale jejich skutečná podoba, kterou chceme využít k vlastnímu vzestupu.

    Uspořádání tohoto systému vychází ze zákonů, kterými se řídí utváření všech projevů reality. My se můžeme pousmát nad tím, jak někdo může přikládat význam například živlům, ale posoudit správnost těchto tezí dokážeme až tehdy, když se k jejich pochopení dopracujeme. Teprve potom, je nám dáno pochopit, že se nejedná pouze o popis jakéhosi systému, ale že nám tento systém poskytuje jedinečné úvahy a představy. Náš mozek je prostor, ve kterém lze zobrazit získané informace. K tomu, aby je dokázal sestavit do určitého obrazu, potřebuje znát jejich vzájemné vztahy. Bez těchto znalostí, je v jedné představě nedokáže použít. Proto se snaží prozkoumat všechny vlastnosti používaných informací. Naši předkové dospěli k zjištění, že každá informace vychází z jednoduchých principů, jako je energie, pohyb, a hmota.

    To co nás na Tarotu v této souvislosti zajímá, je uspořádání živlů a popis smyslu lidského snažení. Pokud budeme číst Tóru, dočteme se, že Bůh stvořil člověka jako jednu bytost. Posléze, když člověk poznal, že je sám, byl rozdělen do dvou bytostí, ženy a muže. Když si vezmete tarotové karty, najdete pod číslem nula kartu Blázna. Pokud budete chtít tarotové karty propojit s alefbetem, musíte jej oproti originálu o jedno místo posunout. Takže Blázen bude Jud, Mág bude Alef atd.

    Karta Blázna tu jednoznačně představuje výchozí bod, od kterého dospějeme k určení dokonalé jednotky, kterou je Mág. Cesta od projeveného Boha k člověku. Mág představuje smysl a cíl cesty. Cestu od onoho blázna, chaosu myšlenky, k moudrosti a kosmickému řádu. Mág je dokonalá bytost stejně jako byl Adam, která však postrádá tvůrčí element. To proto, že tu všechny živly existují v dokonalé rovnováze, což je statický stav. K tomu aby jej získal, musí vykonat cestu kolem štěstí. Mág, Adam si Bohu stěžuje, že je sám. Že tu není nic, co by bylo motivací v jeho životě. Proto Bůh Mága rozdělí do dvou částí, jako muže a ženu. Stejně tak je nám řečeno v jakém smyslu k rozdělení došlo. Protože Bůh Adamovi odejmul jedno žebro, tedy jednu polovinu kruhu. Takto se dokonalý kruh představující rovnováhu elementů, dělí do dvou polovin, voda a země na straně ženské. Vzduch a oheň na straně mužské.

    To důležité je, že oba tvoří jeden celek. Bůh neutvořil z Mága dva přátele, ale partnery, kteří se navzájem ovlivňují a doplňují. Císaře a císařovnu. Protože tu všechny čtyři elementy doposud existují v pasivním stavu, směřuje tento krok k utvoření ryze tělesných bytostí, které se k duchovní velikosti musí teprve propracovat. Prvním krokem je Pokora.

    Pokora ve vztahu Císaře a Císařovny, tedy muže a ženy znamená, že se oba dva navzájem svému protějšku podřizují. Císařovna je nositelem citových sil, které se v myšlení promítají na straně intuice. Císař je nositelem principu, který se promítá na straně myšlenky. Pokud by řád ovládl životní síly, umořil by je. Pokud by životní síly ovládli řád, umořili by sami sebe. Řád má život vést ke kultivovanosti, harmonii a dokonalosti. Toho bez pokory nikdy nedosáhneme, a proto je právě ona vstupní branou adeptů magie. Symbolem vztahu mezi Císařem a Císařovnou je lemniskáta (ležatá osma). Nekonečný proces.

    se v dávné minulosti člověk rozhodl stát Mágem a vstoupit do kněžského řádu, byl konfrontován se svojí podstatou, jako muž nebo žena. Vždycky tu byla nerovnováha způsobená pohlavím adepta. Každý člověk je ze své podstaty tvořen oběma složkami. Mužskou i ženskou. Ale jedna převládá. Pro dosažení tvořivých sil, je však nutné obě složky vyrovnat. To byl hlavní a jediný důvod, proč se u adeptů magie, při vstupu do kněžského řádu vyžadoval celibát. Každý adept si protějšek svých dvou částí elementů, musel doplnit uvnitř sebe sama. Vyrovnání sil všech elementů je jakýsi základ. To co posléze vzniklo v podání náboženství, je týrání neviňátek, bez jakéhokoliv opodstatnění. Je to naprostý nesmysl, samoúčelný a idiotský. Tím přirozeně nemyslím, že se člověk bez celibátu neobejde. Jde pouze o to, aby všechny síly byly vyrovnané.

    Pokud adept dokázal jednotlivé elementy propojit, pokračoval na své cestě ke kněžskému stavu. To znamená na úroveň Velekněz a Velekněžka. Zatímco u dvou předcházejících, bylo spojení postaveno na pokoře. Je zde postaveno na dalším stupni a jím je čistá láska. Znamená to, že Velekněz a Velekněžka se jeden druhému nepodřizují, ale musí se navzájem spojit. Tak vznikne opět onen původní kruh, ve kterém jsou účastny všechny čtyři elementy v rovnováze. Mág, ovšem v aktivním stavu. Kruh kmitá dopředu dozadu. Tato malá cesta Tarotem, by některým mohla napovědět, o co vlastně doopravdy jde, a co je pravdy na tom, že Bůh člověka potrestal, nebo že člověk sešel ze své cesty.

    Kdysi před lety, jsem byl na své cestě veden k vnímání obsahu slov, protože pokud mám vystavět správný názor, nemohu slova poskládat tak, že si navzájem odporují, nebo se dokonce vyvrací. Tento neblahý jev, totiž nenajdeme jen u některých myšlenek vedených za účelem zaujetí. Mnohdy ji k velké škodě, obsahují i některé koncepce vydávané za duchovní směry. Tady si můžeme připomenout onu důležitou myšlenku, že konstruktivní i destruktivní proces je součástí Božího stvoření.

    Neustále jsme konfrontováni s tvrzením, že lidstvo sešlo z cesty vývoje a proto upadlo do jakési temnoty. Jenže to tak není, tyto myšlenky jsou sami od sebe scestné. Pokud se má světlo svíčky ukázat dostatečně zřetelně, je hloupost jít ke slunci. Naše mysl byla zbudována v dokonalosti, ale pracovat s ní, se člověk musí a může naučit pouze sám. To nedokáže, pokud je obklopen dokonalostí vyspělých civilizací a technickým komfortem, stvořeným kdesi v hlubinách kosmu. Musí odejít do hluboké tmy, kde i slabá myšlenka vyzařuje dostatečně zřetelně, aby byla uchopitelná a bylo na ní možné začít stavět. Musíme se sami naučit vědět - co chceme a proč to chceme. Proto nutně potřebujeme polarizovanou zkušenost, získávanou v karmickém kruhu a to opakovanou tak dlouho, dokud se v nás správnost a pravda nestane samozřejmostí. Zlo nám neškodí, ukazuje nám, kdo doopravdy jsme. Ukazuje naši slabost a dopady této slabosti na utváření vlastní reality. To je totiž to, co nechceme slyšet. Že zlo ukazuje prstem na nás. Čím více se budeme zříkat svého podílu na stvoření, tím více budeme zlu podléhat. Zlo nelze odstranit na žádné úrovni existence, jediné co můžeme, je zlo nekonat. Pokud skutečně zabráníme projevům zla, přestane spolu s ním existovat i duchovní cesta. Toto si mohou dovolit opravdu vyspělé bytosti, pro které je sebeutváření přirozenost. Nikoliv člověk, pro kterého není samozřejmé vůbec nic.

    Díky tomu že nechceme vidět sebe sama, neustále hledáme cesty, jak se do nebeské výše dostat oklikou. Nebudeme nic dělat, nebudeme nic chtít. Zavrhneme magii a v nejhorším případě nás všechny spasí Vykupitel. To nejhorší přece je, že tu všude vládne černá magie, která zahání světlo. Jenže člověk, který světlo začne hledat, zjistí okamžitě, že jej tu je tolik, že by z něj jeden oslepl. Takže jak je to s tím ztraceným světlem, kterého tu máme na rozdávání, ale nechceme jej vidět? Světlo není inteligence, světlo je jejím projevem a proto nelze světlo ohrozit tím, že budu používat vlastní rozum, nebo magii. Protože, jak myšlenky zla, tak i myšlenky dobra, jsou neseny toutéž světelnou substancí. Jinak by moudrost, vůbec nemohla existovat. Tma není nositelem inteligence, ani dobré ani špatné. Tma představuje její úbytek. A to důležité je, že skutečný přítel na sebe bere břemeno zla, aby vám ukázal vaše nedostatky. Bůh na sebe vzal břemeno zla, aby člověku ukázal cestu. Zavrhněte tuto cestu, a temnota si vás najde sama.

zdroj : Jaromír Schmidt, www.rahunta.cz

Související:

Reportáže z návštěv jeskynní mytologie od J.Schmidta - 1.díl

Reportáže z návštěv jeskynní mytologie od J.Schmidta - 2.díl