Reportáže z návštěv jeskynní mytologie od J.Schmidta - 4.díl

Strom života – Hvězdy v očích

    Co že to vlastně člověk stále hledá? Odpovědi? Za svůj život jsem přišel jen na málo věcí, ale asi ta nejdůležitější, byla odpověď na otázku proč. Protože když hledám, dokážu soustředit veškerou energii do myšlenky. Protože když hledám, vnímám zlatavé světlo po stranách očí. Protože když naleznu odpověď, mohu vytvořit další otázku. Protože pravda nestačí, pokud se z pravdy nestane život sám.

    Na počátku bylo nic. Neprojevené, dokonalé, absolutní a Božské. (Ain) První Bůh, který slovem a duchem stvořil svůj vesmír. Když Bůh rozdělil vesmír na světlo a tmu, stvořil je jako příčinu a následek. Stvořil je, ale ponechal neprojevené uvnitř koloběhu stvoření. (Ain Sof) Takto se zrodilo nekonečno. Nekonečno, protože cesta odněkud někam, může vést jen v projeveném světě. Pokud jsou věci neoddělené, vytváří pouze stav. Nekonečno je stav, ve kterém existuje pouze směr. Můžete putovat nekonečně dlouho a nekonečně daleko. Protože putujete současně na počátku i konci cesty. Obojí je v onom bodě, kde se zrovna nalézáte. Když viděl Bůh, že to co stvořil je dobré, protože pokud je dobré světlo, nutně musí být dobrá i tma, utvořil slunce, aby světlo a tmu oddělovalo. Takto se zrodilo nekonečné světlo. (Ain Sof Aur) Světlo nemá konec, protože se pohybuje v nekonečnu. Slunce odděluje světlo a tmu, ale neruší výchozí stav. Světlo hvězd překonává hlubiny kosmického prostoru, aby se v onom prchavém okamžiku zatřpytilo ve vašich očích, když hledíte na noční oblohu. Putuje tak dlouho, dokud není pohlceno jiným svým projevem při kontaktu s hmotou.

    Pokud chcete pochopit, proč je to tak důležité, musíte se soustředit na svou mysl a pochopit co je podstatou představy. Někdo může tvrdit, že náš svět neobsahuje dostatek světla. Někdo může tvrdit, že člověk upadá do temnoty. A každý kdo to prohlásí lže. Světlo je všude. Světlo je součástí nekonečna. Je za všech okolností všude kolem vás i ve vás. Stačí zapálit svíčku, zažehnout oheň, rozsvítit žárovku, a okamžitě se vás dotkne paprsek světla. Pokud by tu nebylo, nic takového by nemohlo nastat. Světlo je událost zrozená z neprojeveného. V okamžiku kdy přemýšlíte, děláte přesně tohle. Oddělujete světlo od tmy a ono se stává tvůrcem vás samotných. Tohle je vaše myšlenka a to je nutné pochopit.

    Světlo vám nikdo nemůže vzít a světlo nerozhoduje o tom, z jaké příčiny se zrodilo. Jestli je to vycházející slunce, nebo výbuch nukleární zbraně. Světlo je přímý následek události a nese v sobě to co vedlo k jeho zrození. Myšlenku dobrou i zlou.

    Aby se člověk zorientoval ve všech možných teoriích, musí si napřed vytvořit představu, ze které bude vycházet. Tato představa, by měla být odpovědí na otázku co to je, a co mám dělat? Sefer Jecira nám k uchopení podstaty utváření nabízí faktoriál. Pro mnoho z nás je právě on příčinou, že dojdeme až k nepochopení jednoduchosti  tohoto principu. Každá skutečnost je tvořena ze dvou polarit. Světlo - tma, zvuk – ticho, hmota – prázdno. Je to jakýsi rovnoměrný přechod od jednoho absolutna k druhému. My tento přechod můžeme rozdělit na určitý počet částí a z nich pak utvořit jakýsi model všech vzájemných kombinací všech utvořených odstínů. Pokud tedy tento přechod rozdělíme na sedm částí, vznikne 5040 vzájemných kombinací v jednom směru.

    Naprosto stejně pak můžeme použít dělení pomocí barev, tónů, tvrdosti apod. K tomuto dělení nám bylo řečeno, že Bůh miloval sedmičku. Proto je dělení které používáme postavené právě na tomto čísle. Sedm dní, sedm not, sedm barev, sedm písmen. Součet Císaře a Císařovny v Tarotu je sedm. Součet Velekněze a Velekněžky je sedm. Toto je dobré pochopit. Dělení vychází vždy z celku, tedy z jednoho nejzazšího okraje k druhému. Čím větší počet částí utvoříme, tím větší bude počet kombinací, ale tyto kombinace budou zahrnovat vždy jeden a týž celek. Znamená to, že tím celek ani nezmenšíme ani nezvětšíme. Člověk toto uspořádání používá podvědomě, protože když potřebuje, zvýší tón o jednu čtvrtinu, polovinu, pětinu, a nijak se nestará o to, kolik díky tomu utvořil nových kombinací, nebo naopak jejich počet snížil. Ovšem to dobré je vědět, že právě takto jsou jednotlivé části tvořeny a propojeny.

    Lidské myšlení je skutečný zázrak, pokud by nebylo budováno na odporujících si silách a představách. Proto zdroj našeho poznání, musí vždy vycházet z vnitřního obrazu skutečnosti. Tento obraz vnímáme, používáme a snažíme se jej upravovat tak, aby co nejlépe odpovídal skutečnosti. Při pohledu zpátky najdeme na rozhraní zániku prastaré a současné civilizace podivuhodné znalosti, které člověk nesl skrze hlubiny času jako cenný poklad. Bohužel nedonesl. Křesťanství vyhlásilo tomuto vědění a možnostem, které člověku poskytovalo, svatou válku. Rozneslo po všech končinách světa neskutečné bludy a magii spolu s lidskou myšlenkou postupně vyhladilo. Dnes, při oné trošce svobody, kterou si několik vnímavých jedinců vytesalo do konzumnosti života, je občas možné zaslechnout hlas, že myšlenka a magie člověku škodí. Jenže Atlantis postavená na těchto vědomostech přežila několikset tisíc let, až po potopu. Egypt přežil i ve svém úpadku několik tisíc let. A všechny současné, přežijí sotva desítky let. Co to tedy vlastně člověk hledá? Myšlenky které v jeho nitru probudí moudrost. Bez ní cesta nikam nevede. Civilizace je postavena na moudrosti, nebo chytrosti. Moudří nás vedou k vzestupu. Chytří k otroctví.

zdroj : Jaromír Schmidt, www.rahunta.cz

Související:

Reportáže z návštěv jeskynní mytologie od J.Schmidta - 3.díl

Reportáže z návštěv jeskynní mytologie od J.Schmidta - 2.díl

Reportáže z návštěv jeskynní mytologie od J.Schmidta - 1.díl