O duchovním poznání a cestě bez dogmat a jiných nesmyslů na konci této Epochy

Reportáže z návštěv jeskynní mytologie od J.Schmidta - 8.díl

16.03.2010 11:01

Strom života – představa

    Představa je pozoruhodná záležitost, která do písmene naplňuje to, co bylo v předchozích článcích řečeno. Pomocí zvuku popisuje obraz a pomocí obrazu popisuje zvuk. Skládá jednotlivé informace na základě zvolené konstrukce, bez ohledu na platnost či nesmyslnost vytvářeného celku. Kdysi v dávných dobách naši předci věděli, jak ošidné může být popustit představě uzdu, a proto vložili do slov princip, jehož úkolem bylo představu spoutat ve světě zákonitostí tak, aby se nemohla rozběhnout kamkoliv ji napadne a svádět svého původce na snové cesty, vedoucí k uspokojení ega, bez sebemenšího duchovního obsahu nebo přínosu.

 

    Existují tři principy spojování a utváření, v Sefer Jecira popsané jako vytesat, vyrýt a zaměnit. Vyrýt znamená, že jedno vkládáme do druhého, obraz do zvuku, zvuk do obrazu. Vytesat znamená, že jedno přetváříme podle druhého. Zvuk podle obrazu, obraz podle zvuku, ale nespojujeme. Třetí je, že jedno nahrazujeme druhým. Obraz zvukem a naopak. Přirozeně tu platí přenositelnost principu na jakoukoliv zamýšlenou skutečnost. Člověk vytesaný z kamene, energie vytvářející obraz, léčení hudbou a spousty dalších užívaných postupů.

 

    Toto letmé naznačení popisuje i trojí princip utváření a používání vlastností. Z našeho povídání by mělo být zřejmé jakési základní uspořádání. Alef je hodnotou nula až jedna a prvním projevem skutečnosti. Světlo, zvuk, pohyb. Náleží mu vzdušný element a tím nás dostává i k větě: „Z nehmatatelna utvořil hmatatelno, nebytí učinil bytím a vytesal veliké sloupy z nehmatatelného vzduchu“. Znamená to, že pohyb určuje tvar, je spojen se směrem atd. Mem je hmotným projevem utvořené reality. Posouvá základní uspořádání barev, zvuků a dalších do oblasti konkrétních vlastností. Takže z nehmatatelna utváří hmatatelno. Mem je vodní princip. Šin je energií účinku jednotlivých vlastností a příčinou přetváření.

 

    Toto základní uspořádání představy a myšlenky k uchopení jsoucna je vlastně základem magie. Není možné jej nepoužívat. To že se na základě našim úvah svět nezblázní a nezačne realizovat všechny blbosti, co nás napadnou, neznamená, že magii nepoužíváme. Jak už někde psal Luděk Kováč, některá pravidla pro tuto realitu se od dob prvních mágů značně zpřísnila a tak k dosažení schopností vyvolávat vnější projevy našich představ, člověk musí dosáhnout vysoce moudré a takřka krystalicky čisté bytosti. Bez sebemenší zášti a jakýchkoliv egoistických pohnutek. Bytosti na úrovni Krista. Z tohoto pohledu totiž Ježíš není bytost, ale jakýsi dosažitelný model lidské bytosti. Je to vzor umožňující posunout se ven z omezenosti lidské bytosti vnější realitou. Ostatně jeho příchod byl motivován právě nutností otisknout v realitě dosažitelný vzor duchovně vyspělé bytosti, aby každý hledající nacházel a věděl, kam cesta vede.

 

    Pokud se po této cestě vydáte, opravdu neočekávejte, že se hned druhý den z vás stane dokonalá bytost. Je to postupná cesta, na které můžeme být šťastní skrze prožitky, které nám poskytuje. Pokud někdo ve svém neúspěchu zahořkne a začne vykřikovat, že tato cesta je špatná a je třeba jít jinudy, páchá vědomé zlo, protože strhává lidi z cesty vnitřní proměny, na cestu marného očekávání zázraku. Přesně tohle dělal církev dva tisíce let a přivedla svět k nekonečným válkám a utrpení. Je to ona hra ega, která nás učí, že realita je skutečná, pokud v ní věří dostatek lidí. Takže čím více lidí podvedu a strhnu na svoji stranu, tím více je i můj svět reálným a mohu v něm hlásat své vlastní zákony a pravidla. Buďte pozorní k slovům těch, kdo se prohlašují za duchovní mistry a hlásají nové a zaručené cesty k osvícení. Žádná snadná cesta neexistuje, protože pokud by existovala, bylo by všechno naše strádání a bolest pouhým rozmarem Boha a nikoliv projevem Božích zákonů.

 

    Svět, ve kterém žijeme je postavený na hlavu a nějak z lenosti a nevědomosti, popírá všechna ona prastará, ale moudrá pravidla stanovující duchovní cestu. Představa mnohých zasvěcenců, je natolik scestná, že strhávají bezpočet nepřipravených do tenat vlastních démonů a strachů. Je to bezhlavá a nesmyslná honba za uznáním a patrně i získání prostředků od těch, kteří jsou dostatečně důvěřiví, aby jim některá základní pravidla opravdového duchovního vzestupu unikla.

    Když se vydáte na opravdovou duchovní cestu, nečeká vás vůbec žádná procházka růžovou zahradou, ale velmi tvrdá škola. Čím hlouběji se budete nořit do vlastní osobnosti, tím více se bude roztáčet karmické kolo, se kterým se musíte vypořádat. Může vás to dokonale obrátit naruby. Můžete skončit na ulici i ve vězení. Vaši blízcí se k vám obrátí zády a mnoho lidí, které sami přehlížíte, se stane skutečnými přáteli a pomocníky. Existuje jen málo lidí, jejichž odhodlání a víra odolá této zkušenosti. Z nitra vašich myšlenek vyskočí démoni a všechny ty klamné představy, nastřádané za celou dobu vlastní existence. Budou s vámi bojovat a srážet všechny vaše pokusy o duchovní vzestup. Proto je naprosto nutné nejprve pochopit, kým jsou a o co vlastně jde, protože bez toho touto branou vnitřní proměny nelze projít. Je nutné si uvědomit, že vy jste onen klíč, který bránu otevírá. Musí být kován, broušen a zkoušen až do okamžiku, kdy dokonale zapadne do zámku a brána se otevře. Jenže to není všechno. Velká část světa, vás jako ryze duchovního mistra odmítne přijmout.

 

    Sám za sebe vím, že to stojí za to, protože teprve za onou branou pochopíte to, co jsou v těchto článcích jen pouhá slova. Spatříte tam svět neskutečné krásy, ve kterém je vše dokonalé a jedinečné. Ovšem žádná vzdálená končina ve vesmíru, ale svět, který vás obklopuje. Svět, ve kterém se lze dotknout barev a zformovat zvuk. Svět dokonalý, protože dokonalost je ve spravedlnosti. V tom, že všechno je tím, čím je. Někdo duchovním učitelem, někdo sprostým lhářem, někdo milující otec a jiný neposedné dítě. Vrah je vrahem, a strom stromem. V tom je ona dokonalost a rovnováha, kterou nelze porušit. Můžete nosit tisíc masek, můžete si hrát na lidumila, můžete lidi přesvědčovat o své jedinečnosti, ale tam ve světě pravdy nic z toho neobstojí. Vše je tím, z čeho je to utvořeno. Dobro z dobra, zlo ze zla, láska z lásky a moudrost z moudrosti. Já sám jsem se nakonec rozhodl nevstoupit. Ale je to volba každého za sebe sama. Jsou tu lidé, se kterými jsem spojil svůj život a protože v nich vidím, kým jsou, opravdu je miluji a chci zůstat po jejich boku, dokud tento svět neopustím. Kdysi dávno jsem se rozhodl odejít z Boží přítomnosti, do světa relativní oddělenosti, abych sám mohl růst a tvořit sebe sama. Nemá proto smysl si naříkat a utíkat pryč z tohoto světa. Mnohem rozumnější je být dobrým žákem a učit se. Zažívat, vnímat a vkládat své zkušenosti do principů utváření.

 

    K tomu aby byla realita vyjádřitelná v myšlení, je potřeba, aby obojí obsahovalo shodné prvky. Jak po stránce obsahu, tak po stránce utváření. Proto je nám našimi předky předkládán srozumitelný model, který sloužil po mnoho tisíc let utváření a rozvoji myšlení. V tomto modelu, jsou definovány prvky, ze kterých je realita utvořena a zároveň vlastnosti a energie, které ji ovládají. Pokud tento model pochopíme, začnou se nám ukazovat pozoruhodné vztahy a oblasti vědění, značně přesahující některé současné poznatky vědeckého bádání. Snahou těchto článků není vytvářet žádné spekulace ani popisovat chybné interpretace skutečnosti. Jde pouze o nalezení vlastní metody jak s představou pracovat, tak aby poskytovala reálný obraz vnějšího i vnitřního světa. Na tomto základě je následně možné dojít k vlastním poznatkům a jejich následnému užití k dosažení vlastního zvoleného cíle.

 

zdroj : Jaromír Schmidt, www.rahunta.cz

 

 

 

Související:

Reportáže z návštěv jeskynní mytologie od J.Schmidta