TESTAMENT KATARŮ část V.: Přetrvávání Duše, Vzkříšení, Inkarnace, Osud, Duchovní Průvodci, Andělé, Energetické stroje

Duše nemají pohlaví

Mají však vlastnosti, které lze popsat jako více ženské, nebo mužské. Takové vlastnosti, jako je obětavost, soucitnost, a péče o druhých dělají Duši více ženskou. Zatímco odvahu, sílu a schopnost rozhodování je lze označit jako více mužské vlastnosti. Tyto dva druhy vlastností se v Duši v průběhu jejího učení budou přibližovat k rovnováze. Duše s jasně mužskými vlastnostmi častěji inkarnují jako ženy, kdežto Duše se silnějším sklonem k ženským vlastnostem častěji inkarnují jako muži. Třetí Duše předurčena pro Božskost, která byla silně mužskou Duší, inkarnovala ze svých dvaceti osmi životů sedmnáct krát jako žena. Také jako žena projevila mimořádnou odvahu a sebeobětování. Samotné pohlaví výrazně schopnosti Duše nepředjímá.

Ve vztahu k podílu na úkolech, Duše s více ženskými vlastnostmi se vhodně doplňují s Dušemi, které jsou více mužské. Vlastnosti první Božské Duše, jako je čistá logika a cit pro rovnováhu, lze označit jako převážně mužské. Druhá Božská Duše se vyvinula s více ženskými vlastnostmi a zachovala si svůj citlivější charakter pro roli vůdce pro vzdělávání a blaho. Třetí Duše se vyvinula s jasně mužskými vlastnostmi, a přestože při nabytí Božskosti se její schopnosti více vyvážili, její převážně mužský charakter bude i nadále vyžadován její úlohou vůdce bezpečnosti. Součet vlastností všech tří Božských Duší zahrnuje rovnováhu mužskosti a ženskosti.

Přetrvávání Duše

Duše je soubor energie, který používá svou současnou formu tak dlouho, dokud je zachováno pokračování její povědomí. Duše, které vyčerpají své příležitosti inkarnovat bez toho, že by dosáhly naplnění na kterékoliv úrovni Jednoho, přispějí k tvorbě nových povědomí. Jakákoliv částice dobrého úmyslu nebo lásky, které se zrodily v průběhu vývoje lidstva, pokračují nadále, i když pouze přes začlenění do nově vytvořených Duší.

V případě mimořádně závažných přestupků vůči Zákonům Jednoho, Duši není dovoleno si ponechat vlastní povědomí tím, že se její části rozdělí. Tento proces se rovná smrti Duše. Je bezbolestný.

Vzkříšení bývá předmětem dohody tří Božských Duší. Soudci zváží poměr kladných a záporných vloh Duše a Duši, která má předpoklady hodnotného příspěvku ke společenství Jednoho, se poskytne povolení. Záporné částice Duše se předem očistí a udělají neškodnými částečnou ko-inkarnací s jinými vhodnými Dušemi procházejícími očistou na vlastní účet, před tím, než je částicím umožněno spojit se do celku a pokračovat dále jako povědomí.

Inkarnace

Inkarnace obvykle nastane při narození. Duše vchází do těla při prvním nadechnutí se dítěte, přes korunu na hlavě. Pokud život v děloze, nebo průjezd přes porodní kanál poskytnou hodnotnou zkušenost za účelem nabytí vědomostí, Duše inkarnuje do zárodku. Pokud jsou nejranější zkušenosti těla pro Duši bezvýznamné, může inkarnovat nějaký čas po narození. Autorka inkarnovala do těla po dvou a půl měsících. Rodiče si všimli, jak se chování dítěte rázem změnilo právě v tomto čase. Opožděná inkarnace je možností pro Duše s povinnostmi pro Jedno.
 
Pokud částečná cesta životem nebo jen zkušenost je stejně důležitá pro dokonání procesu učení i pro jinou Duši, Duše se mohou dohodnout, že jiná Duše spolu inkarnuje do téhož těla na určitou část života. Ko-inkarnace má smysl pro Duše, které se snaží stát schopnými přebírání odpovědnosti za jiné. Obyčejně jen spříbuzněné Duše ko-inkarnují.

Pokročilejší Duše může prostřednictvím dílčí ko-inkarnace poskytnout vyvíjejícího se Duši některé rysy. Pokročilejší Duše pomáhají vyvíjejícím se Duším zrodit se ve vyšších podobách, a vztah podobný rodiče s dítětem mezi pokročilou a rozvíjející se Duší často pokračuje dále.

V ojedinělých případech se mohou obyvatelé těla vyměnit, ale paměť a schopnosti těla poskytují dojem pokračování totožnosti. Výměna se může uskutečnit u vyšších skupin Duší se záměrem umožnění co největšího bohatství zkušeností Duším na podobně náročné cestě.

Osud

Osud se skládá z jednotek učení, nebo očisty, které jsou považovány za nezbytné pro dosažení určité úrovně znalostí nebo zralosti. Duše z vyšších skupin si zabudovávají větší podíl osudu do svých plánů pro náplň jednotlivého života. Pokud je Duše blízko k ukončení vysoké úrovně znalostí, obvykle ponechá pro improvizaci ve svých plánech jen velmi málo, pokud vůbec nějaký prostor. Duše ze skupiny pokusu a omylu neplánují události svých životů.

Duchovní průvodci

Duchovní průvodci jsou pomocníci, kteří doprovázejí Duše na plánované cestě vývoje, a pomáhají jim dosáhnout cíle, které si vedená Duše stanovila pro jednotlivý život. Vedená Duše a její průvodce mají závaznou smlouvu na dodržování plánu. Úkolem průvodce je povzbuzovat vtělenou Duši ve svých rozhodnutích ve smyslu plánu, přičemž má ochránit Duši před vážným zbloudĕním z vyvolené cesty. Obvykle není vhodné mít stejného průvodce pro více životů.  Průvodce je obvykle specialistou určitého druhu, který se snaží podporovat vedenou Duši na její zvolené cestě. Průvodce bývá z téže, nebo z vyšší skupiny Duší a mezi vedenou Duší a jejím průvodcem bývá buď pouto, nebo alespoň blízkost.

Očista jen zřídka bývá radostnou zkušeností a proces učení bývá také bolestivý. Pravděpodobně je rozdíl, pokud ne rozpor mezi představou průvodce o tom, co je "dobré" pro Duši, a co Duše doufá, nebo očekává, že se odehraje během inkarnace a bez vědomé znalosti plánu. Průvodce, s pomocí dalších Duší, chrání vedenou Duši před neopodstatněným nebo předčasným ublížením. Pokud je vhodné, inkarnované Duši mohou pomáhat i jiní pomocníci na její cestě, nebo mohou podporovat její poslání. Duše z vyšší skupiny, s vyšším podílem osudu vbudovaného do svého plánu bude mít trvalý šik Duší, pomáhajících s vůdcovstvím. Podle scénáře, který průvodce následuje, takové Duše podporují nebo brání vedené Duši v pozornosti se záměrem na vyvolávání takových sledů výsledků, jaké jsou vyžadovány pro naplnění plánu. Duše si zaslouží takovou podporu tím, že obětavě sama jiným pomáhá. Jsou Duše, které jsou ochotny využít své vědomosti a zkušenosti pro pokrok jiných a jsou Duše, které jsou méně velkorysé.

Množství specialistů asistovalo s různými úseky činností Duším na cestě k Božskosti, zatímco se dopracovávali k dokonalosti. Očista však zůstávala pod vůdcovstvím části vlastního povědomí Duše na cestě k Božskosti.

Andělé

Andělé jsou krásné a čisté Duše vytvořené pro zvláštní účely první Božskou Duší ze základních tvarů energie. Andělé jsou dokonalé povědomí bez lidské zkušenosti. Hlavní rozdíl mezi nimi a Božskými Dušemi je, že andělé nemají schopnost zvětšovat si své povědomí z vlastní vůle. Byli stvořeni za účelem nasazení při zlepšování Duší podle předem stanovených požadavků. Každý anděl má schopnost vykonávat určitou roli. Zvláštní schopnosti anděla se odrážejí v jeho barvě. Barvy andělů se mění podle stejných pravidel, jaká platí pro lidské Duše. Andělé však nemají plnější paletu barev v jejich těle, jak by měly lidské Duše podobných rozměrů a čistoty, protože jejich vědomí a city nejsou stejně obsáhlé. Andělé jsou účinnějšími průvodci než lidské Duše, protože jsou spolehliví, silnější a méně citově ovlivnitelný. Andělé jsou nasazeni k dosažení mimořádných výsledků v jednotlivém životě. Bylo by nepřiměřené nahradit lidských průvodců anděly, protože být průvodcem je cesta jak splatit dluh druhé Duši a je to také důležitý způsob učení.

Energetické stroje

Duše ze skupiny pokusu a omylu nemají průvodců, jsou však doprovázeny energetickými stroji, které sledují a zaznamenávají jejich činy a přístupy. Tyto stroje nemají povědomí a jsou schopny dělat jen jednoduché úkony. Jsou srovnatelné s kamerami, které zaznamenávají a počítají přemety, které sledují. Když zaznamenají pokus o nepovolený čin, stroj spustí poplach. Pokus o nepovolený čin nastane tehdy, pokud by zamýšlený záporný čin překročil povolený počet činů svého druhu, pokud by byl v rozporu s plánem Duše, nebo pokud se stane za okolností, které nejsou té které Duši povoleno.