Tradiční čínská medicína v souvislostech - 1.díl (slezina)

TČM  a hlavní orgány v lidském těle, jejich funkce, význam a důsledky jejich nevyrovnanosti z hlediska nevyrovnanosti energií, emocí a vnějších vlivů

Čerpáno z knihy „Klasická čínská medicína - základy teorie“ od pana Vladimíra Anda, který napsal celý soubor těchto knih v dílech „I až V“.

Pokud budete schopni tyto díly sehnat, vřele doporučujeme s ohledem na srozumitelnost jazyka a formu celého díla. Investice do tohoto díla je velice rozumné rozhodnutí, jak pro každého z Vás kdo to budete studovat, ale i pro Vaše blízké, kterým budete moci poradit a podle potřeby i pomoc myšlenkou, slovem či skutkem….

Funkce Sleziny podle TČM

Hlavním úkolem sleziny (pchi) je spolu se svým povrchovým párovým orgánem žaludkem řídit trávicí proces. Slezina napomáhá rozkládat potravu a část z ní přeměňovat na jemnou esenci, kterou v sobě absorbuje a dále distribuuje do celého těla. Tato esence (ťing) jednak stále doplňuje a znovu obnovuje krev, proto slezina odpovídá i za tvorbu krve, a jednak představuje zdroj hybné životní síly; z toho důvodu se o slezině říká, že u člověka představuje jeho "postnatální základ" (chou-tchien č' pen), a také že je "zdrojem vytváření a přeměňování čchi a krve" (čchi-sůe šeng-chua č' juan).

Anatomicky je orgán sleziny popisován, že je "plochý jako koňské kopyto", že má fialově červenou barvu jako koňská játra, anebo že je podobný psímu jazyku nebo kohoutímu hřebínku. V Knize složitých otázek v této souvislosti stojí:   

"Slezina váží dva tiny a tři liangy, je široká tři palce a dlouhá pět palců, a má osobitý přívěsek o váze půl ťinu. Slezina řídí ovládání krve, zateplování pěti orgánů cang, a (z projevů duševního života) v sobě uschovává přemýšlení.''

Tab. 1.1. Hlavní funkce Sleziny

1. Slezina řídí přepravování a přeměňování (pchi ču jün- chua)

Přepravováním je míněn hlavně pohyb a distribuce jemných esenciálních látek získaných při trávení, zatímco přeměňováním se rozumí trávení a přeměna potravy na tuto esenci. I když se na zmíněném procesu spoluúčastní i další orgány, například žaludek nebo tenké střevo, čínská medicína jej vztahuje především k slezině, neboť mezi pěti orgány cang, jejichž činnost se považuje za rozhodující pro chod organismu, právě ona má na starosti celou oblast transformace stravy. Řídící úloha sleziny při trávení spočívá ve dvou činnostech: v přepravě a přeměňování potravy, v přepravě a přeměňování tekutin.

(1) Přeprava a přeměňování potravy

Potrava se začíná trávit po vniknutí do žaludku a tento proces probíhá dále v tenkém střevě, kde dochází k tzv. oddělování čistého od kalného, čili oddělování jemnějších a hutnějších složek potravy. Za hlavní sílu řídící trávící pochody však čínská medicína považuje čchi sleziny. Díky jí je ze stravy vyráběna jemná esence, kterou čchi sleziny vynáší nahoru do plic, odkud vstupuje do srdce, a potom spolu s krví proudí po celém těle a přináší živiny všem částem organismu od pokožky až po kosti. Slezina tedy jednak přeměňuje tuhou stravu v esenciální výživnou látku, tzv. vyživující čchi (jing-čchi), a jednak i řídí její pohyb v těle; tato esenciální čchi je kromě toho i zdrojem doplňování krevní tekutiny: 

"Čchi potravy vstupuje do žaludku, (přeměněná) v hutnou čchi se vrací do srdce a jako vyživující esence vstupuje do cév. Čchi z cév teče po drahách a z nich se vrací do plic; plíce ji rozesílají do stovek cév celého těla a její esenci dopravují do pokožky a ochlupení. Čchi pokožky se spojuje s čchi v krevních vlásečnicích a vstupuje zpátky do cév; esenciální čchi prochází v cévách ustavičnými proměnami a přichází k dalším čtyřem orgánům cang.''

Plnohodnotné vykonávání této funkce sleziny má zásadní význam pro chod celého organismu. Jenom v takovémto případě je totiž vytvářeno dostatečné množství kvalitní vyživující esence a krve, na nichž závisí činnost všech orgánů těla. Při poruše dané funkce proto dochází k chorobným změnám projevujícím se např. nadýmáním, průjmy, nechutenstvím anebo až úbytkem hmotnosti, chudokrevností apod.

(2) Přeprava a přeměňování tekutin

Stejným způsobem jako u potravy podílí se slezina i na přeměňování a distribuci tekutin potřebných pro výživu a svlažování organismu. Její činnost v tomto procesu se ubírá dvěma směry: 

1) Podporuje a řídí proces vstřebávání a proměny tekuté stravy na esenci, kterou podobně jako esenci potravy rozesílá do ostatních částí těla.

2) Nadbytečnou anebo již opotřebovanou část tekutin včas dopravuje do ledvin, které ji shromažďují, prostřednictvím své čchi proměňují v moč a odvádějí do močového měchýře, odkud je vylučována mimo organismus. Slezina je tudíž v tomto ohledu důležitým činitelem, odpovídajícím za rovnováhu mezi příjmem a výdejem tekutin.

 "Tekutiny vstupují do žaludku a jako esenciální čchi vystupují nahoru do sleziny. Čchi sleziny tuto esenci roznáší a dopravuje nahoru do plic. Odtud proniká do vodních drah a sestupuje dolů do močového měchýře; vodní esence se rozptyluje na všechny strany a putuje v drahách pěti orgánů cang."

V souvislosti s funkcí přepravy a přeměňování tekutin existuje v čínské medicíně teze, že slezina nesnáší vlhko a má ráda sucho" (pchi e š' er si cao). Jelikož slezina samotná je jinové povahy a navíc řídí procesy související s tekutinami, vykazuje se zvýšenou citlivostí na vlhko; škodí jí proto i nadměrný příjem tekutin, ale kromě toho k přílišnému provlhčení prostředí sleziny (a i celého organismu) může dojít i v důsledku její prázdnoty, oslabenosti. Vzhledem k jinovému charakteru sleziny se totiž více bude oslabovat její jang, čímž jednak v prostředí sleziny dochází k převážení jinových složek, a jednak její čchi nebude při nedostatku jangu dostatečně hybná a silná na to, aby dokázala udržovat v potřebném pohybu tekutiny ve vzdálenějších částech těla, kde proto budou vznikat vodnaté otoky:

"Vodnaté opuchliny jsou způsobeny prázdnotou ledvin a sleziny. Prázdné ledviny nedokážou odvádět vodu, a když je prázdná slezina, pak také nedokáže ovládat vodu, což způsobuje, že čchi vody mohutní a rozhojňuje se, prosakuje pokožkou, roztéká se do končetin, a po celém těle vznikají vodnaté opuchliny.“

Poznatky o této tendenci sleziny ve vztahu k vlhkosti se přirozeně promítají i do léčby. Když se při vyšetření například zjistí, že příčinou nemoci sleziny je vlhkost, může se postupovat podle metody "vysušit vlhko a posílit slezinu" (cao-š' ťien-pchi). V případě léčiv to např. znamená podat lék hořké a teplé povahy; je to proto, že hořkost a teplo přináležejí k prvku oheň, a jelikož oheň (srdce) rodí zem (slezinu), posílením jangu (ohně) srdce dojde i k zesílení jangu sleziny a ten "vysuší" vlhkost (jin) v slezině. Jinými slovy, obnoví se porušená rovnováha mezi jin-jangem sleziny.

Přeměna živin a tekutin a jejich distribuce je mimořádně důležitou funkcí sleziny, Když je vykonávaná bez poruch, čínská medicína to vyjadřuje výrazem "čchi sleziny je silná v přepravě" (pchi-čchi ťien-jün), Jenom v takovémto případě organismus dokáže produkovat přiměřené množství živin a krve v potřebné kvalitě a být dostatečně silným a odolným vůči vnějším škodlivým vlivům.
Porucha nebo oslabení sleziny (a žaludku) pak na druhé straně vede k celkovému oslabování organismu a ke snižování jeho obranyschopnosti. Proto čínská medicína velice zdůrazňuje nutnost chránit a udržovat silné oba tyto funkčně spojené orgány, a právem slezinu nazývá "postnatálním základem".   

"Proč je slezina postnatálním základem? Dítě po narození nemůže být bez jídla; po jednom dnu bez něho již trpí hladem, po sedmi dnech bez stravy mu sesychají střeva a umírá. V knihách je psáno: zabezpečená strava znamená prospívání,nedostatek stravy vede k záhubě ... Když už se jednou žaludeční čchi vyčerpá, nepomohou ani stovky léků. Jelikož máme tělo, musíme mu dodávat čchi z potravy. Potrava vstupuje do žaludku, rozptyluje se dolů do šesti orgánů fu a dodává čchi novou sílu, harmonizuje se v pěti orgánech cang a produkuje krev. Člověk žije jenom díky jejímu přísunu, a proto se říká, že postnatální základ je v slezině."

2. Slezina řídí rození a ovládání krve (pchi čušeng-süe tchung-süe)

Rozením krve slezinou je míněna účast tohoto orgánu na procesu krvetvorby, zatímco funkcí ovládání krve se rozumí schopnost a úloha sleziny resp. její čchi udržovat tok krve v jemu vymezených drahách, aby se krev nevylévala mimo ně.

(1)Slezina řídí rození krve (pchi ču šeng-süe)

Zdrojem, z něhož je ustavičně vytvářena a doplňována krev, je potrava, resp. esence z ní vytvořená; proto se v čínské medicíně říká, že "krev je esencí potravy". A jelikož přetváření potravy v tuto esenci je úkolem sleziny, podílí se tento orgán bezprostředně i na tvorbě krve, i když ji sám neprodukuje. Kvalita a množství krve tudíž budou záviset na tom, v jaké míře slezina vykonává svou funkci přeměňování a přepravování esence ťing. Pokud je funkce přiměřená, je zdravá i krev; jestliže je však slezina oslabená a produkuje tudíž méně esence a v horší kvalitě, bude ubývat i krevní tekutina a zhorší se i její parametry. Vzniká chorobný stav z prázdnoty krve (süe-sü), projevující se závratěmi, mžitky před očima, bledou barvou tváře, pleti, nehtů atd.

(2) Slezina řídí ovládání krve (pchi ču tchung-süe)

Tato funkce sleziny se váže k pohybu krve jednak z hlediska proudění vůbec, ale především pak z hlediska řízení krevní tekutiny v rámci vymezených tras a směrů. Vykonavatelem obou těchto úloh sleziny je její čchi. Mezi ní a krví je těsná spojitost: slezina je zdrojem tvorby čchi a krve, a čchi je "generálem krve", řídí její pohyb; zdravá slezina produkuje zdravou krev a silnou čchi, která hýbe a usměrňuje tok krve. Smysl výroku "slezina ovládá krev" je ten, že krev se pohybuje v souhlasu s prouděním čchi sleziny, V opačném případě, když je slezina oslabená, zdroj se stává nedostatečným, slábne krev, ale také i čchi, která již nemá sílu řídit krev, v důsledku čehož se ta dostává mimo své dráhy - objevuje se krvácení z nosu, krev v stolici a moči, silná menstruace, vznikají krevní podlitiny apod.

"Slezina ovládá krev: je-li slezina prázdná, nedokáže přepravovat a přeměňovat. Vede to k tomu, že krev nemá nikoho, kdo by ji řídil,  a proto se odlučuje (z drah) a proudí chaoticky."

3. Slezina řídí vzestup čistého (pchi ču šeng-čching)

Vzestup v tomto vztahu označuje vzestupný směr pohybu čchi sleziny, a pod "čistým" je míněna esence, kterou slezina pomáhá vytvářet a absorbuje ji v procesu trávení potravy a dále distribuuje právě směrem nahoru. Výsledky působení funkce řízení vzestupu čistého se projevují ve dvou oblastech:

1) První je už zmíněné dopravování výživné esence směrem nahoru, kde se za účasti čchi plic a čchi srdce přeměňuje v krev, resp. ji ustavičně doplňuje, a potom je spolu s ní roznášena do celého těla; část z ní stoupá dále do hlavy a vyživuje smyslové orgány. Funkce "zvedání čistého" je těsně spjata s protikladnou" funkcí "klesání kalného", jíž řídí žaludek. Dohromady charakterizují proces distribuce produktů trávení: slezina posílá prostřednictvím své čchi jemnější esenciální produkty nahoru, zatímco žaludek řídí sestupný pohyb hrubších zbytků stravy.

2) Vedle distribuční úlohy má vzestupný pohyb slezinové čchi další důležitý úkol v tom, že udržuje vnitřní orgány ve stabilní poloze, svým tokem je jakoby nadnáší a brání tomu, aby poklesávaly dolů. Z uvedených souvislostí je vidět, že porucha funkce zvedání čistého může způsobit zhoršení krve tvorby, nedostatek živin, celkové oslabení, závratě, klesání čchi dolů, a tím způsobené nadýmání, průjmy, hemeroidy, a také i poklesávání orgánů (např. žaludku, ledvin, dělohy).

Vztah sleziny k dalším částem těla

1. Slezina řídí svalstvo a končetiny (pchi ču ťi-žou s'-č')

Činnost všeho svalstva je závislá na stálém přísunu živin a krve. A jelikož zdrojem vytváření a distribuce čchi i vyživující esence je prostřednictvím funkce přeměňování a přepravování potravy a tekutin právě slezina, náleží jí i úkol řídit svalstvo v těle:

"Slezina řídí přepravování a přeměňování esence potravy, aby jí vytvářela a vyživovala svalstvo. Proto je (slezina) spjata s masem."

Když slezina tuto úlohu vykonává bez poruch, svaly jsou mocné a pevné a mají dostatečnou výdrž; v případě oslabení sleziny se zhoršuje kvalita čchi a krve, a současně s ní i kvalita svalstva. To začíná ochabovat, měknout, člověk se rychleji unaví, a může u něj dojít i k ubývání svalové hmoty: 

"Jsou-li slezina a žaludek v plné síle, dobře tráví a (člověk) přibývá na váze; když slezina a žaludek jsou oslabeny, nemohou dobře trávit a (člověk) hubne."

Při léčbě takovýchto případů se proto v první řadě volí prostředky na posílení sleziny.

Končetiny, tvořené především svalstvem, také potřebují být vyživovány čchi a krví produkovanými slezinou. Kromě toho jakožto okrajové, povrchové, tj. jangové partie těla, musí mít dostatek jangové energie, aby se mohly dobře pohybovat (pohyb je vlastností jangu). Jelikož tvorba jangové čchi v organismu závisí na jinové esenci a krvi, je zřejmé, že jejich dostatečnost anebo

nedostatečnost ovlivňuje i sílu jangu, a tudíž i funkčnost končetin. Oslabenost sleziny se bude v tomto směru proto projevovat například ochablostí končetin, anebo v těžších případech i atrofií svalstva anebo bezvládností rukou a nohou. 

"Žlutý císař řekl: V důsledku onemocnění sleziny dochází k bezvládnosti končetin. Čím je to způsobeno?

Čchi Po odvětil: Všechny čtyři končetiny získávají (výživu)z čchi žaludku, ale výživa sama se do nich dopravit nemůže; k tomu je třeba (aby ji dopravila) slezina, jenom pak ji mohou získat. Když je však slezina nemocná, není schopna přepravovat žaludeční likvory, čtyři končetiny proto nedostávají potřebnou výživu ze stravy, jejich čchi ze dne na den slábne, krevní oběh v nich přestává být plynulý, a šlachy, kosti ani svalstvo nemají (vyživující) čchi na to, aby se mohly regenerovat. Proto se (končetiny) stávají bezvládnými."

2. Kondice sleziny se projevuje na rtech (pchi chua caj čchun)

Rty jakožto součást svalstva jsou také řízeny slezinou, a kromě toho právě ony jsou tou částí povrchu těla, na níž se odráží celkový stav sleziny. Když je čchi sleziny dostatečně silná a přepravuje v potřebné míře výživu i krev, rty mají svěží vzhled a zdravou červenou barvu. V opačném případě, při nedostatku čchi a krve, rty jsou bledé a ochablé. Mimoto však rty signalizují i momentální chorobné poruchy sleziny: například vyrážky na nich jsou příznakem akumulace horkosti v slezině a žaludku, modré rty poukazují na stagnaci a srážení se čchi i krve (oslabená přepravní funkce sleziny), černé a odchlíplé rty, které nejsou s to zakrýt zuby, jsou znamením krajního vyčerpání slezinové čchi, atd.

3. Vývodem sleziny jsou ústa (pchi kchaj-čchiao jü kchou)

Funkce sleziny jsou spjaty především s trávením potravy. Ústa jsou označovány jako nejvyšší místo trávícího ústrojí. Ony jako první přijímají potravu a prvotně ji zpracovávají; proto i pociťování chutí (jež je opět spjato se slezinou) je lokalizováno v ústech:   

"Čchi sleziny prochází ústy, a proto když je slezina v harmonii, potom ústa dokážou rozpoznávat (potravu) patera druhů zrnovin."

Chuť k jídlu, anebo její různé změny, jsou příznakem dobrého, resp. chorobného stavu sleziny. Například oslabí-li se přepravovací funkce sleziny, dochází i ke snížení chuti k jídlu; při srážení vlhkosti a horkosti ve středním zářiči je v ústech cítit sladkou chuť a sliny jsou husté a lepkavé; oslabení čchi sleziny se projevuje zvýšenou chutí na sladká jídla, a podobně. 

Tab. 1.2. Vztah sleziny k dalším částem těla

Vztah sleziny k pěti citům a pěti tekutinám

1. Citem sleziny je přemítání (s' wej pchi č´č´)

Myšlení, zádumčivost, přemítání čínská medicína považuje za jednu z funkcí sleziny. Při této činnosti je slezina přitom spjata se srdcem, jelikož ono je sídlem vědomí-ducha šen. Jejich spolupráce spočívá v tom, že "myšlení vyvěrá ze sleziny a dotváří se v srdci", což znamená, že prvotní impulzy vycházejí ze sleziny a hotovou podobu dostávají v srdci. Podobně jako u jiných projevů duševního života přemýšlení v přirozeném rozpětí je normálním a zdraví nenarušujícím projevem činnosti organismu; stane-li se však přílišným, přerůstá-li do stresů a starostí, jeho následky budou negativní. Podle čínské medicíny se přenášejí především na kvalitu čchi, a to tak, že čchi se zahušťuje a stagnuje (čchi-č'), anebo se sráží a zahrazuje (čchi-ťie). To se děje zejména v oblasti středního zářiče, který je spjat s činností sleziny, Jelikož čchi sleziny nebude moci volně odtékat, oslabí se i její přepravovací a přeměňovací funkce, v důsledku čehož se objeví poruchy trávení, nechutenství, nadýmání, anebo až závratě, zatmění před očima, bušení srdce, atd.

2. Tekutinou sleziny jsou sliny (sien wej pchi č' jie)

Sliny jsou tělesnou tekutinou, která jednak pomáhá udržovat čistotu ústní dutiny, a jednak se účastní na procesu trávení potravy. Jejich množství, kvalita i schopnost udržet se v ústech je podle čínské medicíny odrazem stavu sleziny. Když je čchi sleziny oslabená, zvyšuje se tvorba slin a dochází k jejich samovolnému vytékání z úst.

Další charakteristiky sleziny

1. Slezina má ráda sucho a nesnáší vlhko (pchi si cao e š')

Z páru orgánů přináležejících prvku zem (slezina-žaludek) slezina představuje jinovou půlku, tzv. jinovou zem. Též se o ní říká, že je "cangem vlhké země" (š-tchu č' cang). Z těchto charakteristik vyplývá, že slezina (její čchi) je citlivá na vlhko a že při chorobném narušení rovnováhy její čchi bude u ní tendence k převážení jinové složky a oslabení jangové složky. Prázdnota sleziny (pchi-sü) většinou proto znamená oslabenost slezinového jangu. V takovém případě čchi sleziny není dost silná, aby dokázala přiměřeně přepravovat tekutiny, a poněvadž neplní tuto svou funkci, tekutiny se zahrazují, stagnují, a dochází k chorobným poruchám, jako jsou měkké otoky, bezvládnost končetin, silné zahlenění, průjmy, apod. Tento jev se nazývá "prázdnota sleziny rodí vlhkost" (pchi-süšeng š'). Mimoto slezina z vnějších škodlivých činitelů je zvlášť citlivá na vlhkost - říká se, že "vlhkost obkličuje zem sleziny" (š' kchun pchi-tchu). Vnikne-li vlhkost do těla, napadá v první řadě slezinu a vyvolává pocity tíhy v hlavě, plnosti v žaludku a břiše, lepkavé sliny, atd.

2. Čchi sleziny je spjata s čchi pozdního léta

Ročním obdobím sleziny je pozdní léto, kdy v přírodě je nejsilnější energie prvku zem a mezi pěti orgány cang energie sleziny, jelikož z podnebních projevů k této době patří vlhko, pravděpodobnost vzniku chorobných poruch sleziny (jež se projevují zejména poruchami činnosti trávícího ústrojí) je největší právě během pozdního léta. Slezina, jakožto zástupce prvku zem v těle, dále souvisí se středem, žlutou barvou, vůněmi, sladkou chutí, atd. 

"Střed rodí vlhkost, vlhkost rodí zem, zem rodí sladkost,sladkost rodí slezinu, slezina rodí maso, maso rodí plíce, a slezina řídí ústa. Na nebesích (střed) představuje vlhkost, na zemi hlínu, v těle maso, z orgánů cang slezinu, z barev žlutou, z pěti
tónů tón kung, ze zvuků pozpěvování, při rozrušení škytání, z vývodů ústa, z chutí sladkou, z emocí zádumčivost.“

3. Důsledky tvaru a umístění orgánu sleziny

"Když je slezina malá, potom je (její čchi) vyrovnaná a jenom stěží jí může ublížit škodlivost. Je-li slezina velká, potom v boku pod žebry je cítit koncentrovanou bolest a člověk nemůže rychle chodit.

Když je slezina umístěna vysoko, potom se bolest táhne od boku až nahoru k žebrům. Je-li slezina nízko, tlačí na tlusté střevo; jelikož tlačí na tlusté střevo, je mimo svou polohu, a proto může být snadno napadena škodlivými činiteli.

Když je orgán sleziny pevný, potom je (jeho čchi) vyrovnaná, a jenom stěží jí může ublížit nějaká škodlivost. Je-li orgán sleziny křehký, člověk je náchylný ochořet cukrovkou a snadno podléhá vlivům škodlivých činitelů.

Když je slezina umístěna ve správné poloze, potom i (její čchi) je vyrovnaná a škodlivost jí jenom stěží může ublížit. Jeli slezina našikmo, člověk je náchylný onemocnět na nemoci provázené pocity plnosti a nadýmání."

Chorobné procesy u sleziny

Slezina je orgánem, jenž odpovídá za tvorbu a distribuci vyživující esence vytvářené z potravy. Ve vztahu povrch-nitro je spojená se žaludkem a do jejího energetického okruhu patří svalstvo, rty, ústní dutina a oční víčka. Slezina se dále podílí na metabolismu tekutin, podporuje trávicí činnost žaludku, řídí vzestup čistého v těle, ovládá cirkulaci krve a zatepluje svalstvo; to jsou funkce slezinového jangu. Jin sleziny podporuje jang a podílí se na svlažování a vyživování orgánu samého. Chorobné poruchy sleziny se týkají především funkce proměňování a přepravování potravy, čili jde o poruchy v trávení a distribuci vyživujících esencí; dalšími typy chorobných procesů u sleziny jsou nedostatečné zvedání čistého a následná disharmonie ve vzestupném a sestupném pohybu mechanismu čchi, a nedostatečné ovládání krevního toku.

(1) Disharmonie jangu a čchi sleziny

Pro tyto chorobné procesy je typické oslabení jangové čchi sleziny, které vede k poruchám trávení a distribuce esencí, snížení krvetvorby, vzniku vlhkých hlenů nebo až k postižení jangu ledvin a vzniku prázdnoty jangu sleziny i ledvin; nedostatek slezinového jangu znamená oslabení vzestupných pohybů v těle, a proto rezultuje do syndromu propadávání se prostřední čchi; prázdnota čchi sleziny může vést k různým formám krvácení v důsledku nedostatečného ovládání krevního toku. Celkově lze říci, že hlavními projevy disharmonie jangové čchi sleziny jsou prázdnota čchi sleziny, prázdnota jangu sleziny a vnitřní zahrazování se tekutin.

1. Prázdnota čchi sleziny

Stav prázdnoty slezinové čchi je označován i pojmem "nedostatek prostřední čchi" (čung-čchi pu-cu). Příčinami jeho vzniku bývají narušení funkcí sleziny nevhodnou stravou či nedostatkem stravy, vrozená oslabenost sleziny, chronická onemocnění nebo únava z aktivit lao. Chorobné procesy, jež se od něj odvíjejí, jsou: oslabuje se trávení a přeprava potravy, takže dochází např. k nadýmání, poruchám trávení, nedostatečnému trávení nebo ztrátě chuti k jídlu; oslabuje se schopnost zvedat čisté, což vede k narušení procesu zvedání čistého a sestupování kalného s projevy jako závratě a mžitky před očima, nadýmání v žaludeční a břišní dutině nebo průjmy. Nedostatečná tvorba esence z potravy v důsledku prázdnoty čchi sleziny vede ke zhoršení tvorby nové krve a celkovému nedostatku čchi-süe; současně oslabení funkce ovládání krve vyvolává výtok krve mimo cévy, a tudíž různé formy krvácení; nedostatek zdvižné síly čchi sleziny má za následek propadávání se čchi dolů, což se projevuje hemoroidy, dlouhodobými průjmy nebo poklesáváním vnitřních orgánů. 

Obr. 1.1. Schéma chorobných procesů z prázdnoty čchi sleziny

2. Prázdnota jangu sleziny

Těmito stavy se míní ještě pokročilejší stadium prázdnoty čchi sleziny, které se může vyvinout ze zmíněné prázdnoty nebo i z oslabení ohně ming-menu; jeho hlavním příznakem je snížení schopnosti sleziny zateplovat. Prázdnota slezinového jangu je příčinou vzniku vnitřního chladu, jenž se následně projevuje studenými bolestmi v břiše, hojným močením, řídkou stolicí, ranními
průjmy a dalšími příznaky prázdnoty a chladu. Druhým následkem této prázdnoty je oslabení metabolismu tekutin, což se projevuje akumulací vlhkosti, tvorbou patogenních hlenů nebo vodnatými otoky.

Obr. 1.2. Schéma chorobných procesů z prázdnoty jangu sleziny

3. Zahrazováni se vlhkosti

K procesu vnitřního zahrazování vlhkosti (šuej-š' ěung-cu) dochází, pokud je oslabený jang sleziny a nemá dostatek energie k transformování tekutin. Tehdy se tekutiny začínají zmnožovat, stagnují a mění se v hleny nebo způsobují vznik otoků. V tomto stavu se dále zvyšuje i pravděpodobnost vstupu dalších faktorů umocňujících vnitřní akumulaci tekutin, jako jsou vniknutí vnější vlhkosti, tvorba vlhkosti z nadměrného požívání studené a syrové stravy nebo alkoholu. Stagnace tekutin způsobuje zahrazování se středního zářiče s kombinovanými příznaky plnosti a prázdnoty. Proces zahrazování se vlhkosti může probíhat od jinové formy k jangové nebo opačně. Jestliže organismus už před vznikem tohoto procesu trpěl oslabením jangu a převahou jin, vlhkost nabývá více chladnou povahu, ještě více oslabuje jang sleziny a produkuje mírně chladné syndromy; pokud byla v organismu převaha jangu, vlhkost se "nahřívá", blokuje jang sleziny a produkuje syndromy vlhké a horké. V případě, že vlhká horkost zahradí střední zářič, dochází k přehřátí prostředí jater a žlučníku a zablokování vylučování žluče, což způsobuje vnikání žluče do svalstva a onemocnění žloutenkou.

Obr. 1.3. Schéma chorobných procesů ze zablokování se vlhkosti

(2) Disharmonie jin sleziny

Pojmem jin sleziny jsou označovány především sekrety orgánu resp. někdy i jeho krev. Disharmonie má obvykle podobu prázdnoty či nedostatku, jež bývá provázena vnitřní horkostí. K příčinám tohoto stavu patří poškození tekutin horečnatými onemocněními, dlouhodobé průjmy nebo ztráta krve. Ježto slezina je postnatálním kořenem těla, nedostatek její čchi a jin má za následek i nedostatek vyživující esence pro organismus s následnými příznaky celkové únavy. Ve spojitosti se sdruženým orgánem sleziny žaludkem se její jinová prázdnota projeví zvýšením sucha v žaludku, jeho stoupáním nahoru a následným pocitem sucha v ústech; stoupání žaludeční čchi kromě toho může vyvolat i nechutenství a tzv. suché zvracení nebo krkání. Dalším důsledkem prázdnoty jin sleziny je nárůst vnitřní horkosti, který signalizují např. suchý jazyk bez povlaku nebo zácpa.

Obr. 1.4. Schéma chorobných procesů z prázdnoty jin sleziny

(3) Některé časté chorobné poruchy u sleziny

Plnost a nadýmání břicha (fu-man cuo-čang): k němu dochází tehdy, pokud chladná nebo horká vlhkost obklíčí slezinu a blokuje cirkulaci její čchi, když stagnuje potrava v důsledku oslabení čchi sleziny a jejich trávicích funkcí, anebo když se sráží čchi ve středním zářiči v důsledku chladu z prázdnoty jangu sleziny. Nadýmání a bolesti jsou vyvolány tím, že mechanismus čchi se "zauzluje", neboť čchi nemůže v této oblasti volně proudit.

Snížení příjmu potravy (š'-šao) a řídká stolice (pien-tchang): příčinou těchto stavů je obklíčení sleziny chladným nebo horkým vlhkem, nebo prázdnota sleziny a žaludku rezultující do oslabení jejich trávicích funkcí, jakož i narušení stoupání čistého a klesání kalného. Když slezina a žaludek netráví patřičným způsobem, dochází ke stagnaci a hromadění se tekutin a k tomu, že se ve střevech neodděluje dostatečně čisté od kalného, nýbrž naopak pomíchány klesají dolů a vyvolávají řídkou stolici, případně až průjem.

Žloutenka (chuang-tan): vzniká většinou tehdy, když slezina nedostatečně přepravuje, takže vlhké kaly blokují disperzní činnost jater a žlučníku, v důsledku čehož se žluč dostává mimo obvyklé cesty a do krve a vyvolává zežloutnutí pokožky a očí.

Tíha v těle a bezvládnost (šen-čung fa-li), chladnutí končetin (leng-č'): tyto příznaky se dostavují v důsledku stagnace vlhkosti jakožto následku poruch transformačních a distribučních funkcí sleziny z nedostatku její čchi resp. z obklíčení sleziny vlhkostí. Vlhkost je těžká a prosakuje svalstvem, z čehož vzniká pocit tíhy; pocit bezvládnosti a chladu v končetinách je výsledkem toho, že oslabený jang sleziny neproměňuje a nedistribuuje dostatek živin do končetin, a ani je nedokáže přiměřeně zahřívat.

Vyhřeznutí konečníku (tchuo-kang), výhřez dělohy (jin-tching nebo c'-kung tchuo-čchuej) a poklesnutí orgánů (nej-cang sia- čchuej): čchi sleziny je síla, která svým neustálým stoupáním nadnáší a udržuje orgány ve stabilní poloze; když se oslabí, dochází k tzv. propadávání se prostřední čchi (čung-čchi sia-sien) a následně i ke zmíněným chorobným stavům.

Krvavá stolice (pien-süe), silná menstruace (peng-lou) a tečkovité krvácení do kůže (c'-tien): jednou z funkcí čchi sleziny je udržovat krev v cévním systému; prázdnota čchi proto způsobuje, že krev se vylévá i mimo cévy. Vnikne-li do střev, objevuje se krev ve stolici, pokud se oslabí čchi v drahách čchung-maj a žen-maj, dochází ke krvácení z dělohy, a pokud se krev vylévá do podkožních tkání, objevuje se tečkovité krvácení v pokožce.

Související:

Tradiční čínská medicína v souvislostech