Tradiční čínská medicína v souvislostech - 7A.díl (ledviny)

TČM  a hlavní orgány v lidském těle, jejich funkce, význam a důsledky jejich nevyrovnanosti z hlediska nevyrovnanosti energií, emocí a vnějších vlivů

Čerpáno z knihy „Klasická čínská medicína - základy teorie“ od pana Vladimíra Anda, který napsal celý soubor těchto knih v dílech „I až V“.

Pokud budete schopni tyto díly sehnat, vřele doporučujeme s ohledem na srozumitelnost jazyka a formu celého díla. Investice do tohoto díla je velice rozumné rozhodnutí, jak pro každého z Vás kdo to budete studovat, ale i pro Vaše blízké, kterým budete moci poradit a podle potřeby i pomoc myšlenkou, slovem či skutkem….

Funkce Ledvin podle TČM

Ledviny (šen) považuje čínská medicína za jeden z nejdůležitějších orgánů těla. Říká o nich, že jsou "kořenem jin-jangu všech vnitřních orgánů" a "pramenem života". Jejich významnost vyplývá z toho, že v ledvinách se uschovává vrozená životní síla i hmota, z níž se člověk rodí a žije, a díky níž může i sám plodit další potomstvo. Proto ledviny dostaly přív1astek "prenatální základ" (sien-tchien č' pen) člověka. V rámci těla k jejich systému patří močový měchýř, kosti a dřeň, mozek, vlasy, uši, konečník a močová trubice; z pěti prvků jsou podřízeny prvku voda.

Umístění a tvar ledvin jsou popsány už v nejranějších dílech čínské medicíny. V Základních otázkách se například říká, že "pas je skladištěm ledvin", v Knize složitých otázek stojí: "Ledviny jsou dvě; váží jeden ťin a dva liangy". Známý chanský lékař Chua Tchuo (2. stol.n.l.) podává již podrobnější popis, když píše:

"Ledviny jsou dvě; tvar mají jako plody kravského hrachu (Vigna sinensis), jsou vzájemně spojené a zahnuté, přimykají se z obou stran k páteři, každá ve vzdálenosti jednoho palce a pěti fenů. Zvenku mají žlutý tukový obal a ke každé z nich vedou dva přívody."

Obdobnou anatomickou charakteristiku však i o 15 století později podává lékař z období dynastie Čching (1644-1911) Čao Sien-kche:

"Ledviny jsou dvě a jsou sídlem esence ťing. Vyrůstají pod čtrnáctým obratlem páteře, jeden palec a pět fenů na obě strany; tvar mají jako plody kravského hrachu, jsou vzájemně spojené, zakřivené, a z vnějšku mají žlutý tukový obal. Uvnitř jsou bílé a zvenčí jsou černé."

tab. 7.1. Funkce ledvin

1. Ledviny uschovávají esenci ťing (šen cchang ting)

Esence ťing je jeden z nejdůležitějších pojmů čínské medicíny (a současně i staročínského výkladu světa, reprezentovaného především taoistickou tradicí). Má několik postupně se zužujících významů. V nejširším významu pojmenovává základní substanci, z níž se formuje universum. Nejde však přitom opět o nějakou novou speciální látku, ale je to jenom nejhutnější podoba prvotní post-kosmické čchi prvopočátečního vesmíru, kdy čchi už dosáhla takového stadia "zhmotnění" z původní čiré kvality, že se začíná tvarovat do postřehnutelných věcí a jevů. Proto ťing bývá definována i tak, že "ťing je esencí čchi", a v tomto smyslu se o ní mluví jako o esenciální čchi (ťing-čchi).
Medicínské pojímání pojmu ťing je obdobné, jenomže v kontextu mikrokosmu člověka. Zde má další, vzájemně příbuzné významy:

1. Jednak ťing je považována za "kořen těla" (šen č' pen), tj. za základní substanci, z níž se začíná formovat budoucí tělo po spojení esencí muže a ženy:

"Když se setkají dvě duchovní podstaty šen, jejich spojením se vytváří forma, která existuje už před zrozením těla; jí je esence ťing. "

Tato zárodečná substance, nazývána jinak i "prenatální esencí ting", se dále formuje a utváří tělo:

"V počátku zrodu člověka se nejprve vytváří esence ťing; po zformování esence se tvoří mozek a mícha, kosti jako kmen, cévy jako (trasy) výživy, šlachy jako zpevnění, maso jako stěny, a po utužení pokožky vyrůstají chloupky a vlasy."

2. Ťing je všeobecné pojmenování pro jemné esenciální látky, vyživující organismus a spjaté s činností vnitřních orgánů, které v něm ustavičně vznikají (trávením potravy), kolují, přeměňují se a spotřebovávají na životní procesy. V tomto případě jde o tzv. "postnatální esenci ťing".

3. Ťing dále označuje v ledvinách uchovávanou plodotvornou látku spojenou s rozmnožovacími funkcemi, která u mužů umožňuje vytváření semene a u žen menstruační
cykly a tvorbu vajíčka; tehdy je nazývána "rozmnožovací esencí ťing".

4. V nejužším smyslu slova ťing znamená semeno.

(1) Rozdělení esence ťing podle původu

1. Prenatální esence ťing (sien-tchien č' ťing); nazývá se i vlastní esencí ledvin. Jak už bylo zmíněno dříve, tato část esence ťing vzniká spojením esencí rodičů, pochází z jejich rozmnožovací esence a představuje základní substanci, z níž se formuje nový zárodek. Po narození je uschovávána v ledvinách, kde - ustavičně doplňována postnatální esencí - se stává základem pro zmiňovanou tzv. rozmnožovací esenci ťing (šeng-č' č' ťing) a umožňuje člověku, aby mohl plodit děti.

2. Postnatální esence ťing (chou-tchien č' ťing); tato se nazývá i esencí orgánů cang-fu. Začíná se vytvářet až po narození a jejím zdrojem je potrava. Z potravy se činností sleziny a žaludku získává jemná esence, jíž čchi sleziny dopravuje do ostatních orgánů, kde tvoří a doplňuje jejich esenci, a kromě toho se šíří i po celém těle. Část z ní se vrací do ledvin, uschovává se v nich a stává se součástí jejich esence. Ledviny ji znovu vysílají k orgánům, takže vzniká ustavičný koloběh přijímání a vysílání esence ťing ledvinami, z něhož je zřejmá vzájemná podmíněnost mezi kvalitní činností vnitřních orgánů a kvalitou této životadárné látky:

"Ledviny ... přijímají esenci ťing z pěti orgánů cang a šesti orgánů fu a uschovávají ji. Proto ji v dostatečném množství mohou emitovat jenom tehdy, jestliže pět orgánů cang v plné míře vykonává své funkce."

Prenatální a postnatální ťing mají sice různý původ, ale vzájemně jsou spojeny a závisí jedna na druhé. Aby postnatální esence mohla vůbec vzniknout, musí nejprve existovat prenatální esence, z níž se vytvoří nový organismus; na druhé straně ale jeho prenatální esence musí být doplňována postnatální esencí, jinak by došlo k jejímu vyčerpání a nemohla by plnit svoje funkce.' Prenatální esence je "kořenem těla", zatímco postnatální esence je "zdrojem výživy těla". Toto děleni je však skutečně jenom z hlediska původu jejích složek; v rámci ledvin společně vytvářejí jednotnou esenci ledvin (šen-ťing), kterou není možné rozdělit.

(2) Funkce esence ťing

Ťing má pro život člověka mimořádně důležitý význam. Jednak z ní se rodí, a jednak její kvalita a síla podmiňuje celý další růst organismu, jeho vývoj, zdravotní stav, délku věku. Konkrétně se její funkce projevují takto:

1) Tvoří základ pro rozmnožování. Podle čínské medicíny reprodukce a pohlavní funkce jsou řízeny ledvinami - právě v souvislosti s tím, že ledviny v sobě uschovávají esenci ťing. Tato esence totiž z jedné strany tvoří základní substanci pro budoucí zárodek, ale kromě toho představuje i látku-sílu, která umožňuje dozrání pohlavních orgánů a jejich funkcí. Jak dítě po narození roste, živeno prenatální a postnatální esencí, postupně sílí i čchi jeho ledvin a v období dospívání se z jejich esence začíná vytvářet plodotvorná látka nazývaná tchien-kuej. Když dosáhne určitou sílu, v organismu dochází k biologickým změnám, jež se u chlapců projevují tvorbou semene a ejakulací, schopností oplodnit, a u děvčat ovulací, pravidelným menstruačním cyklem, schopností oplodnět. To je počátek pohlavního dozrávání. Tchien-kuej dále sílí, čímž se jedinec stává pohlavně dospělým; tento stav trvá přibližně do 40. roku věku, pak se síla ledvin začíná' oslabovat a s ní se oslabuje i tchien-kuej, což nakonec vede ke ztrátě schopnosti plodit potomstvo. Semeno u mužů se stává řídkým a nemá sílu oplodnit vajíčko, u žen nastává přechod a zastavení menstruace.

2) Napomáhá růstu a vývoji. Zrození, růst, dospělost, stáří a smrt jsou přirozenou cestou člověka jakožto organismu podřízeného přírodním zákonům. Na této cestě nerozlučného průvodce mu podle čínské medicíny dělá síla ledvin. Z ní se rodí, díky ní roste a dospívá, může sám zplodit další potomstvo, a s jejím vyčerpáním končí i jeho život. Tento vývoj se odehrává v jistých časových etapách, cyklech - u žen trvají vždy po sedm, u mužů po osm let -, jež souvisejí se sílením a následným postupným slábnutím čchi ledvin. Ta po narození počíná sílit a dítě se rychle a všestranně vyvíjí. Na konci prvního cyklu, ve věku 7-8 let, mu začínají vyrůstat nové zuby a houstnout vlasy (oboje jsou podřízeny ledvinám), na konci druhého cyklu, ve věku 14-16 let začíná s probuzením plodotvorné látky tchien-kuej pohlavně dopívat. Tato vzestupná tendence a udržování si celkově dobré fyzické kondice pokračují zhruba do konce pátého cyklu, tj. 5x7 resp. 5x8 let, ale pak už čchi ledvin slábne a začínají se ozývat s tím spojené rozličné neduhy - tělo stárne, pohlavní síla se oslabuje, vlasy vypadávají, zuby se kývají, záda a pas se ohýbají, chůze ztrácí jistotu, sluch slábne, atd.
 

"Žlutý císař se zeptal: Když člověk zestárne, nemůže už mít děti. Jeto proto, že svou pohlavní sílu vymrhal, anebo se jedná o přirozené ukončení této funkce?
Čchi Po odvětil: Když děvče dovrší sedm let, čchi jejich ledvin počíná mohutnět, vyměňují se jí mléčné zuby a houstnou vlasy. Když doroste do dvakrát sedm let, probouzí se v ní plodotvorná látka tchien-kuej, funkční kanál žen-máj se stává průchodným, promývací kanál čchung-maj zesílí a začíná pravidelné krvácení. Proto žena v tomto věku již může plodit děti. Když dosáhne třikrát sedm let, čchi ledvin je silná a vyrovnaná, proto dorůstají zuby moudrosti a počet zubů se stává úplným. Když má čtyřikrát sedm let, šlachy a kosti jsou pevné, hustota vlasů dosahuje nejvyšší míru a tělo je pevné a mocné. Když doplní pětkrát sedm let, čchi v jangmingových drahách (tlustého střeva a žaludku) slábne, tvář začíná vráskovatět a vlasy postupně vypadávají. Když naplní šestkrát sedm let, čchi nahoře v drahách tří jangů (tchaj-jang, šao-jang, jang-ming) zeslábne, tvář je celá vrásčitá a vlasy začínají šedivět. Když dovrší sedmkrát sedm let, funkční kanál je prázdný, zeslábne a ubyde čchi v promývacím kanálu, plodotvorná síla tchien-kuej je vyčerpána, zemské dráhy se stávají neprůchodnými (zastavuje se menstruace), a proto i celé tělo začíná chřadnout a žena už nemůže mít děti.

Když chlapec dovrší osm roků, čchi jeho ledvin začíná nabírat na síle, zhoustnou mu vlasy a vymění se mléčné zuby. Když má dvakrát osm let, čchi ledvin je mocná, probouzí se v něm plodotvorná látka tchien-kuej, plodivá síla u chlapce překypuje a může se vyronit ven. Proto jestliže se spojí jin a jang (žena a muž), může zplodit děti. Když dosáhne třikrát osm let, čchi ledvin je silná a vyrovnaná, šlachy a kosti jsou silné, proto dorůstají zuby moudrosti a počet zubů se stává úplným. Když má čtyřikrát osm let, šlachy a kosti jsou mocné, svalstvo je plné a pevné. Když doplní pětkrát osm let, čchi ledvin slábne, vlasy začínají vypadávat a zuby vysychat. Když dosáhne šestkrát osm let, jangová energie nahoře slábne a ubývá, tvář se vrásčí a vlasy protkávají šediny, Když naplní sedmkrát osm let, Čchi jater slábne, a proto šlachy už nejsou tak pružné a pohyblivé jako předtím. Když dovrší osmkrát osm let, plodotvorná látka tchien-kuej je vyčerpána, plodivé síly je málo, ledviny jsou zeslabeny, tělo je unavené, zuby a vlasy vypadávají. Ledviny v těle řídí vodu, přijímají esenci ťing z pěti orgánů cang a šesti orgánů fu a uschovávají ji. Proto ji v dostatečném množství mohou emitovat jenom tehdy, když pět orgánů cang v plné míře vykonává své funkce. Teď už však tyto orgány zeslábly, šlachy a kosti jsou bezvládné a plodotvorná látka tchien-kuej je vyčerpána. Proto vlasy šedivějí, tělo člověk pociťuje těžké, chůzi má nejistou, a nemůže již plodit děti."

Popsaný vývoj je pochopitelně modelový, a ne fatální; jsou možné individuální odchylky. Někdo začíná stárnout ještě dříve, jiný si udrží mladickou svěžest až do vysokého věku. Velice záleží na tom, jakým způsobem člověk nakládá se svou životní silou, a tudíž hlavně se silou ledvin. (Na základě poznání její důležitosti pro celkový zdravotní stav jsou založeny i pradávné čínské praktiky pěstování života; kromě jiného se v nich doporučuje přiměřená zdrženlivost v pohlavním životě - při něm totiž dochází k velkému úniku esence ťing ledvin.)

"Žlutý císař se zeptal: Někteří lidé mohou mít děti i ve stáří. Jak je to možné?
Čchi Po odvětil: Takovýmto lidem je nebesy dán delší život, než je to obvyklé. Jejich dráhy čchi si po dlouhou dobu udržují průchodnost a mají hojnost čchi. Ale i když tito lidé ještě mohou mít děti, plodivá schopnost obvykle nepřesahuje osmkrát osm let u mužů a sedmkrát sedm let u žen.
Žlutý císař se zeptal: A co ti, kteří žijí v souladu s Cestou? Mohou mít děti ve věku sta let?
Čchi Po odvětil: Mistři v pěstování Cesty se dokáží ubránit stáří a dovedou si uchovat tělesnou celistvost. I když jsou ve vysokém věku, ještě stále mohou plodit děti.''

Ze spojitostí mezi esencí ledvin a vývojem organismu vyplývá, že i různé růstové poruchy mohou mít svůj původ v onemocnění ledvin, resp. v jejich vrozené oslabenosti. Například nedostatek esence se projevuje opožděným vývojem, předčasným stárnutím, měknutím kostí, atd. Čínská medicína v těchto případech proto často klade důraz na podávání léků na tzv. doplnění ledvin (pu-šen), čili léků posilujících ledviny. Složky s obdobným účinkem tvoří též většinu přípravků používaných proti stárnutí a celkové slabosti.

3) Podporuje tvorbu krve. Část esence ledvin se proměňuje v krev, a tím se zúčastňuje procesu krve tvorby. Tento podíl ledvin v daném procesu vyjadřuje úsloví "zdroj krevní tekutiny je v ledvinách". (Podrobnější popis bude v kapitole pojednávající o krvi.)
 

4) Podporuje obranyschopnost proti vnějším patologickým činitelům. Ochranný obal proti vnějším škodlivým vlivům (vítr, chlad, vlhko, atd.) vytváří na povrchu tzv. ochranná čchi, wej-čchi, Aby vniknutí těchto činitelů mohla zabránit, musí být dostatečně silná; aby sama byla dostatečně silná, na to musí být silná a harmonická celková čchi člověka, tzv. správná nebo normální čchi (čeng-čchi), poněvadž ochranná čchi tvoří její součást. A čchi může být vyvážená a silná jenom tehdy, když esence ledvin je kvalitní a v dostatečném množství.

(3) Vztah mezi esencí, čchi a jin-jangem ledvin

V podstatě jednotnou čchi ledvin čínská medicína rozděluje na tyto složky z toho důvodu, aby mohla přesněji popsat její jednotlivé funkce, resp. chorobné poruchy, i objasnit vztahy jin-jangu v rámci daného orgánu.

Esence ledvin (šen-ťing): jak už bylo vysvětleno v předcházejících odstavcích, esence ťing představuje stavební substanci, potřebnou pro růst a chod organismu. U ledvin je chápána jako hmotný základ (jin), z něhož vyvěrají jejich funkční vlastnosti Gang).

Čchi ledvin (šen-čchi): čchi ledvin se vytváří transformací esence ťing; je s ní tudíž bezprostředně spjata, a proto je pro ně užíváno i společné pojmenování "esenciální čchi ledvin" (šen č' ťing-čchi). Mimoto dvojice esence-čchi vyjadřuje abstraktně i vztah mezi hmotou a její funkcí - ťing ledvin je hmotná podstata tohoto orgánu, zatímco čchi ledvin je hybnou silou jeho funkcí.

Jin ledvin (šen-jin): nazývá se i prvopočáteční jin (jüan-jin), pravá jin (čen-jin), anebo i pravá voda (čen-šuej). Je považována za základ všech tělesných tekutin a jejím úkolem je sv1ažovat a vyživovat vnitřní orgány i celý organismus.

Jang ledvin (šen-jang): nazývá se i prvopočáteční jang (jüan-jang), pravý jang (čen-jang), pravý oheň (čen-chuo). Je považován za základ všeho jangu v těle a jeho úloha se projevuje v zabezpečování pohybu, funkcí a zateplování organismu.

Vzhledem k jejich jinové resp.: jangové povaze se někdy esence ťing označuje jako jin ledvin a čchi ledvin zase jako jejich jang. Jin a jang ledvin představují základ jin-jangu všech dalších orgánů; obrazně je proto pro ledviny používáno i pojmenování, že jsou "bydlištěm vody a ohně" lidského těla.

Tematice důležitosti ledvin a jejich esence věnoval poměrně rozsáhlý esej nazvaný "Pojednání o pravé jin" (Čen-jin-lun) mingský lékař Čang Ťing-jüe (vlastním jménem Čang Ťie-pin; 1563-1640). Vyslovuje v něm tezi, že člověk všeobecně je náchylný trpět nedostatkem pravé jin, tj. esence ledvin, a že proto i charakter většiny onemocnění je z prázdnoty (sil), oslabení, jelikož v důsledku nedostatku esence se oslabují i její "úschovny" - pět orgánů cang -, které přitom funkčně ovládají celý organismus:

„Jin má jang jako svého vládce, jang má jin jako svůj kořen. Ve (Vnitřní) knize se praví, že pět orgánů cang má na starosti uschovávání esence ťing. (Tyto orgány) se nesmějí poškodit, neboť jsou-li poškozeny, ztrácejí schopnost uschovávat (esenci), a proto dochází k prázdnotě jin. Když je jin prázdná, potom není čchi, když není čchi, nastává smrt. Není tedy esence ťing vskutku pravou jin ?"
"Takzvaných pět orgánů pravé jin znamená, že pět orgánů cang svojí podstatou přiná1eží k jin. Proto se ve (Vnitřní) knize říká, že ledviny řídí vodu, přijímají esenci pěti cangů a šesti fu a uschovávají ji. Pět (cangových) tekutin tudíž vzniká z esence ťing a pět esencí (orgánů cang) je řízeno ledvinami ... Když je pět (orgánových) tekutin v plné kvalitě, potom tělo v nich má oporu a je mocné a pevné. Když je paterá čchi (orgánů) v pořádku, potom vyživující i ochranná čchi v ní mají oporu a jsou harmonické.“

Čang Ťie-pin zpočátku zastával názor, že při chorobném narušení rovnováhy jin-jangu v těle dochází obyčejně k takové situaci, že jang v souladu se svým charakterem má tendenci být nadměrný, kdežto jin se spíše oslabuje, čili vznikají nemoci z plnosti resp. prázdnoty. V pozdějším věku však dospěl k přesvědčení, že téměř všechna onemocnění ve své podstatě vznikají z prázdnoty - zejména prázdnoty, oslabenosti esence ledvin -, a ne z přeplněnosti, nadbytku, a to ani v případě, kdy napohled převažují příznaky plnosti (š´). Tato plnost - ať už jin anebo jangu - totiž podle něho je jenom zdánlivá, poněvadž nevyplývá z přílišnosti některé složky, nýbrž je důsledkem ubytí, oslabení složky opačné:

"Takzvané nemoci pravé jin znamenají toto: jinová čchi a priori nebývá nadměrná, a proto všechny jinové nemoci vyplývají z jejího nedostatku; Dokonce, i když jin převažuje naspodu (těla), příčina není v přeplněnosti jin, ale spočívá v tom, že oheň ming-menu je slabý. Když jang převažuje navrchu (těla), příčina opět nespočívá v přeplněnosti jangu, nýbrž je v tom, že se vyčerpala voda ming-menu, Když voda má vyčerpaný svůj pramen, z toho vznikají nemoci z prázdnoty jin; když oheň má oslabený svůj základ, z toho se rodí nemoci z prázdnoty jangu."

Oheň ming-menu (viz dodatek k tomuto paragrafu) v této citaci má vztah k jangu resp. čchi ledvin, voda ming-menu zase k jin, esenci ledvin.

Pokud je člověk zdráv, jin-jang jeho ledvin je v rovnováze a vzájemně se ve svých činnostech doplňuje a ovládá. V důsledku různých příčin však tato rovnováha může být narušena a dochází k chorobným stavům, což u ledvin jsou většinou stavy prázdnoty - buď jin anebo jangu.

Prázdnota jin ledvin (šen-jin-sü) anebo nedostatek jin ledvin (šen-jin pu-cu) má za následek, že jin nedokáže ovládat jang, což vede k onemocnění typu "zmohutnění jangu v důsledku prázdnoty jin" (jin-sü jang-wang čeng). Projevují se např. pocity horkosti v dlaních, na chodidlech a v hrudi, návaly horečky, tzv. kradmým pocením (pocení ve spánku, jež po probuzení ustává), závratěmi, nočními polucemi u mužů a erotickými sny u žen, slabostí v pasu a kolenou, atd. Nedostatek jin ledvin vedle toho vyvolává i disharmonii čchi dalších orgánů, a to hlavně v neprospěch jejich jinových složek: ubytí jin jater způsobí nárůst jaterního jangu a zvednutí se vnitřního větru (přesun nemoci ve směru cyklu rození), bez zásobování ledvinovou jin bude slábnout i jin plic (přesun proti cyklu rození) a dostane se do stavu prázdnoty; obdobná situace nastává i v srdci (přesun ve směru vztahu ovládání), kde v důsledku oslabení jin dojde k nárůstu srdečního jangu.

Prázdnota jangu ledvin (šen-jang-sü) anebo nedostatek jangu ledvin (šen-jang pu-cu) vyvolává většinou různá funkční onemocnění a poruchy tepelné regulace organismu. Projevují se jako silná duševní vyčerpanost, studené (lámavé) bolesti v kříži a kolenou, chladné tělo a studené končetiny, zvýšená citlivost na chlad, neplodnost u mužů, neplodnost v důsledku zachlazení dělohy u žen, a jiné. Podobně jako v předcházejícím zde se bude disharmonie čchi ledvin přenášet i na ostatní orgány a způsobí oslabování jejich jangu: jang sleziny bez podpory jangu ledvin zeslábne (přesun nemoci proti směru vztahu ovládání), čímž dojde k poruchám v trávení potravy a distribuci výživných látek; obdobně ve vztahu k srdci může dojít k prázdnotě srdečního jangu (přesun ve směru vztahu ovládání), a tudíž k různým poruchám spojeným s krevním oběhem, atd.

Prázdnota ledvin (šen-sü), při níž nejsou výrazné příznaky ani chladu ani horkosti, je následkem oslabenosti čchi anebo esence ledvin. V prvním případě se jedná o tzv. nepevnost čchi ledvin (šen-čchi pu-ku), která způsobuje chorobné stavy související s ochabnutím zadržovacích schopností ledvin. K jejich příznakům patří poruchy močení - zejména časté močení, veliké množství moče, pomočování -, dále průjmy, silná menstruace, náklonnost k potratům, předčasná ejakulace apod. V druhém případě jde o tzv. vyčerpání a poškození esence ledvin (šen-ťing kchuej-sun); k příznakům jimi způsobených chorobných stavů patří závratě, hučení v uších, slabost v pasu a kolenou, poruchy vývinu a růstu u dětí, atd.
 

Oslabení kterékoliv složky esenciální čchi vede časem i k oslabení složky druhé. Dlouhodobá prázdnota jin ledvin způsobí i prázdnotu jejich jangu; tento chorobný proces se nazývá "poškození jin postihuje jang" (jin-sun ťi jang). Úplně stejná zákonitost platí i v opačném sledu; dlouhodobá prázdnota jangu ledvin způsobí i prázdnotu jejich jin, což je proces "poškození jangu postihuje jin" (jang-sun ťi jin). Onemocnění ledvin mívá kromě toho svou příčinu často i v onemocnění dalších orgánů. Vyplývá to ze skutečnosti, že esence ostatních orgánů se stále vrací do ledvin, kde se stává součástí jejích esence. Když přichází již oslabená, disharmonická - v důsledku chronických chorobných poruch v jiných částech organismu -, oslabí se postupně i esence ledvin, což povede k jejich onemocnění. Tyto spojitosti jsou v čínské medicíně vyjádřeny tezí "dlouhotrvající nemoc postihuje ledviny" (ťiou-ping ťi šen).

2. Ledviny řídí vodu (šen ču šuej-jie)

Tato funkce ledvin spočívá v tom, že mají na starosti řízení procesu proměňování a pohybu tekutin od jejich vstupu do těla až po vylučování.
 

(1) Transformace tekutin

Proces metabolismu, přeměny tekutin souvisí i s dalšími orgány, ale ledviny v něm hrají mimořádně důležitou roli prostřednictvím své schopnosti transformovat vodu na čchi, tzv. čchi-chua, což se děje s pomocí jangové čchi ledvin. Obdobně jako v přírodě teplo způsobuje odpařování části vody její transformací do jemnějšího skupenství, tak podle čínské medicíny i jang ledvin proměňuje tekutiny v těle a rozděluje je na tzv. "to čisté" (čching-če) a "to kalné" (čuo-če). Tato transformace kromě toho probíhá i opačným směrem, tj. že čchi se sráží a opětovně mění na vodu.

Tekutiny po požití vstupují do žaludku, činností čchi sleziny jsou jejich jemnější složky vynášeny nahoru do plic, odkud se rozptylují do orgánů a celého těla jako tzv. "čisté". Tam jsou spotřebovávány, přecházejí procesem proměny a jejich zbytek - tzv. "kalné", resp. při přesnějším dělení "kalné čistého" - sestupuje dolů a postupně se vylučuje mimo tělo. Část kalného, tj. opotřebovaných tekutin z organismu, se před vyloučením shromažďuje v ledvinách; poněvadž v sobě obsahuje ještě i čistší složky, při podrobném rozlišování se nazývá "čisté kalného". Transformační činností jangu ledvin se tato tekutina dále proměňuje a znovu se rozkládá na čisté a kalné. "Čisté kalného" cestou trojitého zářiče vystupuje nahoru do plic a odtud do celého organismu, zatímco "kalné kalného", čili odpadové a již nepotřebné tekutiny, klesají do močového měchýře, odkud jsou vylučovány mimo tělo. Toto oddělování čistého od kalného - přesněji: zdvihání čistého (šeng-čching) a spouštění kalného (ťiang-čuo) - je prvním úkolem transformační funkce ledvin.

(2) Vylučování a zadržováni tekutin

Druhým úkolem dané funkce je tzv. "otevírání a zavírání" (kchaj-che), čili regulováni procesu vylučování resp. zadržováni tekutin, udržování rovnováhy mezi příjmem a výdejem tekutin. Ledviny jej vykonávají prostřednictvím svého přidruženého orgánu, močového měchýře - proto se tato jejich funkce pojmenovává i "ledviny řídí otevírání a zavírání močového měchýře". Při jejím správném plnění (jež závisí na kvalitě čchi ledvin) se moč shromažďuje a vylučuje podle aktuálních potřeb organismu.
 

(3) Podpora dalších orgánů

Třetí úkol transformační funkce ledvin se vztahuje k dalším orgánům, které se podílejí na koloběhu a zpracovávání tekutin. Jang ledvin je totiž základem všeho jangu v těle, a funkce orgánů jsou - jak víme - vlastností a projevem jangové složky čchi. Proto jenom tehdy, když je jang ledvin dostatečně silný, je silný i jang ostatních orgánů, a ony mohou proto bez poruch vykonávat své funkce vztahující se k metabolismu tekutin - slezina bude dobře přeměňovat a přepravovat, plíce budou dobře rozptylovat, játra zabezpečí průchodnost, trojitý zářič udrží prostupnost vodních drah a močový měchýř bude vylučovat anebo zadržovat podle potřeby. Za ústřední pro správu vodního režimu organismu tedy z funkcí těchto orgánů čínská medicína považuje rozptylování a filtrování plícemi, přepravu a přeměňování slezinou, a transformaci na čchi ledvinami. Proto ve vztahu k systému řízení tekutin - jenž je přirovnáván ke stromu- se obrazně říká, že plíce představují vrcholek stromu, slezina jeho kmen a ledviny jeho kořeny.

Z funkce řízení vody vyplývá, že onemocnění ledvin téměř vždy postihují metabolismus tekutin a způsobují potíže s udržením vyrovnané vodní bilance organismu. Je to proto, že narušení transformační schopnosti (jako následku oslabení jangu ledvin) vede k poruchám zmíněného otevírání a zavírání. Když zeslábne zavírání a převládne otevírání - čili sníží se schopnost zadržovat tekutiny -, dochází k častému či hojnému močení, nedostatečnému oddělování čistého od kalného, a tudíž zakalení moče; když převládne zavírání - čili nevylučuje se dostatečné množství tekutin -, moče je málo, vznikají vodnaté otoky, atd.

"Ledviny jsou závorou žaludku. Když závora je zavřená a nepropouští, voda se podle své přirozenosti též začne shromažďovat; nahoře i dole se pod kůží bude rozhojňovat, a proto vzniknou vodnaté opuchliny. Vodnaté opuchliny znamenají vznik nemoci v důsledku akumulace vody."

Tato citace ze Su-wen poukazuje na zajímavou souvislost mezi žaludkem a ledvinami vzhledem k pohybu tekutin, jak ji vidí čínská medicína. Ledviny jsou vlastně jakoby propustí pro tekutiny sestupující ze žaludku dolů. Je-li tato propusť zavřená, tj. má sníženou propustnost, pak přes ni prochází méně vody, než by bylo zapotřebí, a zbytek je nucen se roztékat jinam, kde ale způsobí přeplňování příslušných partií - objevují se měkké vodnaté otoky.

3. Ledviny řídí nasávání čchi (šen ču na-čchi)

Ačkoliv orgánem, jenž řídí dýchání, jsou plíce, nevyhnutelná na tomto procesu je podle čínské medicíny i účast ledvin. Ony absorbují vdechovanou čchi, která musí sestupovat až k nim dolů, jinak by dýchání nebylo plnohodnotné. Jenom za předpokladu dobré spolupráce těchto dvou orgánů se dech stává pravidelným a hlubokým:

"Plíce jsou správcem čchi a ledviny jsou kořenem čchi. Plíce řídí vydechování čchi, zatímco ledviny řídí nasávání čchi; takto se jin a jang vzájemně promíchávají, a dýchání je pak pravidelné. "

Asimilace vdechované čchi ledvinami je vlastně jedním z konkrétních projevů jejich funkce uschovávání, zadržování: při nádechu čistá čchi (jang) vstupuje do plic, ledviny (jin) ji přitahují, nasávají (k jejímu sestupu kromě toho napomáhá i filtrovací funkce plic), schovávají, a potom ji smíchanou se svou esencí rozesílají do celého těla.

Onemocnění ledvin může způsobit oslabení jejich nasávací funkce, což se projeví rozličnými dýchacími potížemi - dýchavičností, zkráceným dechem, krátkým nádechem a delším výdechem. Proto mnohé nemoci napohled spojené s průduškami, plícemi nebo se srdcem, čínská medicína řadí do okruhu chorobných stavů způsobených tím, že "ledviny nenasávají čchi" (šen pu na-čchi), a při jejich léčbě používá metody na doplnění ledvin.
 

Pokračování ledvin v díle 7B ... Tradiční čínská medicína v souvislostech - 7B.díl (ledviny)