Zrcadlo světské moudrosti 3

34. POZNATI SVOJI NEJLEPŠÍ VLOHU, vynikající svůj talent; tento pak vychovávati a
ostatním pomáhati. Každý by se stal něčím znamenitým, kdyby znal svoji hlavní přednost.
Vypozorujme tedy převládající svoji vlohu a vynaložme na její zdokonalení všemožnou píli. U
některých jest to rozum, u jiných udatnost, jež vládnou. Mnozí však znásilňují svoje přirozené
vlohy a nepřivedou to proto nikdy k dokonalosti. Co dříve lichotilo samolibosti bylo příliš pozdě
odhaleno co omyl a bláhovost.

35. PŘEMÝŠLETI A TO NEJVÍCE O TOM, NA ČEM NEJVÍCE ZÁLEŽÍ. Poněvadž
nemyslí, jdou všichni hlupáci zkáze vstříc: ve všech věcech nevidí nikdy ani polovici skutečnosti;
a poněvadž se tak málo namáhají, že nepochopí ani vlastní svoji škodu nebo výhody, přikládají
velikou váhu tomu, na čem málo, a malou na čem mnoho záleží, stále obráceně usuzujíce. Mnozí
neztratí proto rozum, poněvadž žádný nemají. Jsou mnohé věci, jež musíme podrobiti prohlídce
celou silou svého rozumu a potom je uschovati v jeho hlubinách. Chytrák přemýšlí o všem, ale
činí rozdíl: zahloubá se do toho, v čem nalézá příčinu nebo odpor a myslí si časem, že jest v tom
ještě více než-li si myslí: právě tak daleko sahá jeho přemýšlení jako jeho odvaha.

36. UVÁŽITI SVOJE ŠTĚSTÍ; abychom mohli jednati, a do něčeho se pustiti. Na tom
více záleží, než-li na pozorování svého temperamentu. Hlupákem však jest ten, kdo ve
čtyřicátém roku obrací se na Hyppokrata k vůli svému zdraví a ještě více, kdo na Seneku k vůli
moudrosti. Jest velikým uměním vésti své štěstí, a to tak, že hned se na ně čeká, neboť i čekáním
může se mnohého dosáhnouti; hned zase v pravý čas se užívá, poněvadž má své periody a
poskytuje příležitost; ačkoliv jest nemožno odnaučiti je jeho dráze, neboť kroky jeho jsou zcela
bez pravidel. Kdo poznal, že je mu příznivo, ať kráčí drze ku předu; neboť jako krásná žena
miluje vášnivě odvážlivce a mladíky. Kdo však má neštěstí, ať ničeho nepodniká; ať naopak
ustupuje, aby nepřivolal k jedné zlověstné hvězdě, jež nad ním září, ještě druhou.

37. ŠTIPLAVÉ ŘEČI ZNÁTI A UMĚTI JICH UŽÍVATI. Tento bod ve styku s lidmi jest
neobyčejné důležitosti a jemnosti. Takové úštěpky hází se sem a tam, aby se zkoušela povaha a
pomocí jich konáme nejpokrytější, ale i nejpronikavější prohlídku srdce. Jiným druhem týchž,
pak jsou zlomyslné, utajované, jedem závisti, nebo žlučí vášně prosáklé narážky; tu vznikají
neočekávané blesky, kterými můžeme být smeteni z výše náklonnosti a úcty; lehoučkým slůvkem
tohoto druhu zasaženi klesli mnozí z nejlepší důvěry nejvyšších, také jen nižších osob, i takoví,
jimž bylo nemožno nahnati strach ani úplným spiknutím rozhněvaného zástupu a kletbou
jednotlivců. Jiný duch úštěpků působí zase protivným směrem, tím že podporují naši důstojnost
a úctyhodnost. Ale s touže obratností, s jakou je úmyslnost proslovuje, musí je opatrnost
přijímati a předvídavost je dokonce předem očekávati. Neboť obrana proti zlu spočívá v tom, že
o něm víme, rána předem očekávaná vždy míjí cíl.

38. V NEJLEPŠÍM SE HROU SE ROZLOUČITI; tak dělají to všichni hráči z povolání.
Krásný ústup má právě tak velikou cenu, jako odvážný útok. Uveďme v bezpečí svoje činy, je-li
jich již mnoho a dosti. Dlouho trvající štěstí bývá vždy podezřelé; přerušené však bývá jistější a
jeho sladko-kyselost dělá jeho chuť ještě příjemnější. Čím více se štěstí hromadí, tím více roste
nebezpečí, že vyjedeme z dráhy a že všechno najednou se zhroutí. Výše štěstí bývá často
vyvážena krátkým jeho trváním; neboť i štěstí se pronese, má-li je bez přestání jen jeden vléci na
svých bedrech.

39. ZNÁTI BOD ZRALOSTÍ VŠECH VĚCÍ, abychom jich mohli užívati. Všechna díla
přírody dospívají k vrcholu dokonalosti: až k tomu bodu přibírají, od něho upadají: mezi plody
umění jsou naproti tomu pouze některé, jež byly přivedeny tak daleko, že nejsou již schopny
zdokonalení. Předností dobrého vkusu jest, že užívá věcí v bodě jejich dokonalosti: všichni si
toho ani nemohou dopřáti a kdyby mohli, nedovedou. Dokonce i duševní plody přicházejí k
tomuto bodu zralosti; jest důležito znáti ho, jednak k vůli ocenění, jednak výcviku.

40. PŘÍZEŇ LIDÍ. Jest velmi těžko dojíti všeobecného obdivu; těžší však všeobecné
lásky. V mnohém závisí to od přízně přírody, daleko více však od námahy. Prvá klade základ,
tato provede dílo. Znamenité vlastnosti nestačí, ačkoliv jsou předpokládány, neboť jakmile jsme
získali mínění pro sebe, můžeme i náklonnosti snadno získati. Dále pak nemožno získati
náklonnosti bez konání dobra; činiti dobro oběma rukama, milovati krásná slova a ještě lepší
činy, abychom byli milováni. Zdvořilost jest největším politickým kouzlem velikých. Nejprve
napřáhněme svoji ruku k činu, pak teprve po péru; od šavle k dějinám: neboť tyto dávají také
přízeň spisovatelů a ta jest nesmrtelná.

41. NIKDY NEPŘEHÁNĚTI. Budiž důležitým předmětem naší pozornosti, abychom
nikdy nemluvili v superlativech; jednak abychom neuškodili pravdě, jednak abychom nesnižovali
svůj úsudek. Přehánění jest nadužíváním získané úcty a svědčí o omezenosti našich znalostí a
našeho vkusu. Pochvala probouzí živou zvědavost, dráždí chtivost a když pak potom jak se často
stává hodnota ceně neodpovídá, tu se zklamané očekávání obrátí proti podvodu a mstí se
podceňováním slaveného a slavícího. Proto má každý chytrák opatrně blížiti se k dílu a ať
chybuje raději tím, že chválí málo nežli mnoho. Velmi řídké jsou výjimky ve věcech jakéhokoliv
druhu; proto mírněme svoje oceňování. Přehánění není daleko od lži, a tak přicházíme o pověst
dobrého vkusu, což jest mnoho, dále pak dobrého úsudku, což jest ještě více.

42. O VROZENÉ NADVLÁDĚ. Jest to tajně působící síla převahy. Nesmí vznikati z
odporného umělkování, nýbrž z vládnoucí přirozenosti. Každý se jí podrobuje, aniž by věděl jak,
uznávaje tak skrytou moc přirozené autority. Tito panovničtí duchové jsou králi svou cenou a lvy
silou svého vrozeného práva. Vysokou úctou, kterou vzbuzují, dobývají srdce i rozum ostatních.
I ostatní schopnosti bývají těmto lidem příznivy; radí se, aby byli hlavními pákami v mašinerii
státu; neboť působí více pouhým výrazem tváře, než-li jiní dlouhou řečí.

43. MYSLITI JAKO MÁLOKTEŘÍ A MLUVITI JAKO MNOZÍ. Plování proti proudu
nedovede nikterak vyvrátiti stávající omyl, zajisté však uvésti nás v nebezpečí. Jen takový
Sokrates mohl se o to pokusiti. Lišiti se pojmy od mínění mnohých, bývá často pokládáno za
urážku; neboť jest to odsuzování cizího úsudku. Brzo množí se zástup rozhořčených, jednak k
vůli pohaněnému předmětu, jednak k vůli tomu, jenž ho pochválil. Pravdu nesnese každý a
podvod jest právě tak všeobecný jako sprostý. Moudrého nepoznáme dle toho co mluví na
tržišti: neboť tam nemluví svým, nýbrž hlasem všeobecné hlouposti, třeba že jeho nitro ji
zatracuje. Chytrák se velmi tomu vyhýbá, aby jednak nikdo jemu a on nikomu neodmlouval.
Třeba jest stále připraven k haně, přece jest velmi zdrženlivý v jejím vyslovení. Myšlení jest
volné; nesmí býti znásilňováno. Proto se chytrák skrývá do svatyně svého mlčení; a promluví-li
někdy něco, pak stane se to pouze v úzkém kruhu známých a zasvěcených.

44. SYMPATISOVATI S VELIKÝMI MUŽI. Vlastností hrdinů jest sympatisovati s
hrdiny. V tom jest zázrak přírody, jednak k vůli tajůplnosti, jednak k vůli užitečnosti. Jest
příbuzenství srdcí a povah. Působení jeho jest takové, jaké připisuje nevědomost massy
zázračným nápojům. Nezůstává státi pouze u úcty, nýbrž stupňuje se až k náklonnosti, ano i
lásce. Přemlouvá beze slov a dosahuje bez zásluhy. Jest aktivní a passivní: obě přinášejí dobro, a
to tím více, čím je druh vznešenější. Jest velikou obratností je poznávati, je rozeznati a uměti je
využitkovati. Neboť žádné sebevědomí nemůže bez této tajné blahovůle dosáhnouti cíle.

45. LSTIVOSTI UŽÍVATI, ALE NEZNEUŽÍVATI. Nemáme si v ní libovati, tím méně
dávati ji najevo. Vše umělé musí zůstati skryto, poněvadž jest podezřelým, zvláště však pokud se
týče opatření z opatrnosti, neboť pak jest nenáviděno. Podvodu se užívá velmi mnoho; proto se
podezření zdvojnásobňuje, aniž by se pak dalo poznati; poněvadž jinak vzbuzuje nedůvěru,
uráží, vyzývá k pomstě a probouzí špatnosti, na něž dříve nikdo nepomyslil. Velikou předností
při jednání jest počínati dílo s rozvahou a není také většího důkazu rozumnosti. Největší
dokonalost jednání opírá se o jisté mistrovství, s jakým se provádí.

46. OVLÁDATI SVOJI ANTIPATHII. Často pohrdáme někým bez příčiny; obyčejně pak
dokonce dříve než jsme měli příležitost poznati vlastnosti oné osoby: často opovažuje se tento
vrozený odpor lůzy zvednouti se i proti nejznamenitějším mužům. Chytrost ho ovládniž: neboť
nic nemůže vzbuditi o nás horší mínění, než-li když opovrhujeme lidmi, kteří mají větší cenu
než-li my. Čím více sympatie naše k velikým mužům svědčí v náš prospěch, tím více naše
antipatie působí v náš neprospěch.

47. VYHÝBATI SE VĚCEM CTI. Jeden z nejdůležitějších předmětů opatrnosti. Lidé
obsáhlého ducha mají svoje extremy příliš vzdáleny, tak že od jednoho k druhému je velmi
dlouhá cesta: sami však drží se vždy ve středu své moudrosti, a proto nemohou tak snadno přijíti
k úrazu. Neboť jest daleko snadnější vyhnouti se záležitosti toho druhu, než-li se štěstím z ní
vyváznouti. Podobna jsou pokoušení naší chytrosti, a proto jest moudřejší jim se vyhnouti, než-li
v nich zvítěziti. Jedna čestná zápletka přivádí v zápětí jinou a horší a při tom může býti čest
snadno poškozena. Jsou lidé, kteří následkem zvláštního nebo národního charakteru snadno se
chápou nebo zavdávají příležitost vzíti na sebe povinnosti tohoto druhu. Naproti tomu však lidé,
kráčející světlem rozumu, potřebují delšího rozvážení v podobné věci. Vidí více odvahy v tom,
že se do toho nepustí, než-li ve vítězství: a pakli je proti nim na všecko snad připravený blázen,
pak prosí za odpuštění, že nechtějí býti druhým.

48. DŮKLADNOST A HLOUBKA: pouze dokud tuto máme, můžeme se ctí hráti svoji
roli. Stále musí nitro míti dvojnásobnou cenu jako vnějšek. Jsou však lidé, kteří mají pouze
fasádu jako domy, které scházejí-li prostředky jsou nedostavěny, majíce vchod paláce a obytné
místnosti chýše. Nemají ničeho, u čehož bychom se mohli pozdržeti, jelikož jsou dosti fádními;
jakmile jest po prvních pozdravech, jest také po zábavě. S prvními projevy zdvořilosti vystupují
bujně jako sicilští koně, ale hned potom zahalí se v mlčení: neboť slova brzo umlknou, kde není
pramene myšlenek. Jiní, kteří pohlížejí na vše povrchně, budou tím překvapeni; ne tak opatrní.
Tito jdou přímo k nitru a nacházejí prázdnotu dobrou pro posměch rozumných lidí.

49. BYSTROZRAK A ÚSUDEK. Kdo jest jimi obdařen, ovládá věci a nikoliv tyto jeho:
probádá největší hloubky a dovede anatomicky rozložiti schopnosti kterékoliv hlavy. Vida pak
do každého člověka rozumí mu a dovede posouditi jeho nejniternější bytost. Jeho pozorování
jsou velmi jemná a on umí mistrovsky rozluštiti nejskrytější tajemství. Pozorování jeho jest
pronikavé, chápe důkladně a usuzuje správně: odhalí všechno, vidí, chápe a rozumí všemu.

50. NIKDY NEZAPOMEŇME NA SEBEÚCTU, a nečiňme se tím sami sprostými.
Naše vlastní neposkvrněnost musí býti směrnicí naší bezvadné pouti života a bystrost našeho
vlastního úsudku musí míti pro nás větší význam, než-li všechny vnější předpisy. Neslušného se
nedopouštějme spíše z hanby před vlastním odsouzením sebe, než-li ze strachu před
sebepřísnější autoritou. Dojděmež k tomu, abychom se sami sebe báli, tak nebudeme potřebovati
Senekova imaginárního hofmistra.

51. UMĚTI SI VYVOLITI. Velmi mnoho v životě jest od toho odvislo. Vyžaduje to
dobrého vkusu a správného úsudku: neboť ani učenost ani rozum nepostačují. Bez volby není
dokonalosti: ona má tu výhodu, že si můžeme vyvoliti vždy to nejlepší. Mnozí obdaření plodným
duchem, bystrým rozumem, učeností a rozhledem bývají vydáni v šanc záhubě, musí-li voliti:
chápou se vždy nejhoršího, jako by jim na tom záleželo, aby chybili. Proto jest toto jedním z
největších darů shůry.

52. NEDATI SE PŘIVÉSTI Z ROZVAHY. Důležitý bod chytrosti, nikdy se nedat
strhnouti. Neboť to ukazuje celého muže s velikým srdcem: neboť vše veliké jest těžko
pohyblivé. Affekty jsou chorobné šťávy duše a přílišným přebytkem jich onemocní chytrost:
když však vystoupí tato choroba až k ústům, pak jest i čest v nebezpečí. Proto buďme sami pány
nad sebou a to tak velikými, abychom ani ve velikém štěstí ani v největším neštěstí neodhalili
svoje rozhořčení, spíše abychom, nad ně povýšeni vzbuzovali obdiv.

53. ČINNOST A ROZUM. Co tento důkladně promyslil, provádí ona co nejrychleji.
Pohotovost jest vlastností hlupáků: poněvadž nepozorují blížící se bod popudu, pustí se bez
rozvahy do díla. Naproti tomu moudří chybují spíše zdrženlivostí: neboť předvídavost vyžaduje
opatření a tak ničí často nedostatek činné síly dobré plody správného úsudku. Rychlost jest
matkou štěstí. Mnoho vykonal ten, kdo ničeho nenechal na zítřek. „Spěchej pomalu“ bylo
skutečně císařskou předpovědí.

Zdroj :

(Profesor Dr. Theron Dumont: ÚPLNÝ SYSTÉM PSYCHICKÝCH NAUK vydáno v reedici z roku 1932 vydavatelstvím Schneider - Brno 1998 - výňatek)