O duchovním poznání a cestě bez dogmat a jiných nesmyslů na konci této Epochy

Diskusní téma: Úvahy o stvoření I.: Projevené bytí - „Já jsem“

Datum: 28.10.2010

Vložil: zblemtik

Titulek: Světlo?

Nebylo spíš na počátku všeho Slovo? :-)
Chtěl bych připomenout jednu nezanedbatelnou věc. Sílu psaného slova, šířeného moderními médii jakéhokoli typu. Počínaje vznikem rádiového vysílání konče netem. Co se zde napíše, je bráno dost vážně (ve stylu "říkali to v rádiu, říkali to v televizi" atd.) Hodně lidí tomu věří. Nevím, jestli je to dáno systémem vysílání s typickým blikáním obrazovek či monitorů, způsobující určitý stav hypnózy nebo jenom tím, že v televizi a rádiu jsou jen lidé chytří a důležití, protože tam nejsme my, že... :-) Takže napsat sem docela rozsáhlý článek s vloženou větou "Proto říkám, že tento článek není psanou pravdou, ale pouze obrazem, o kterém můžete přemýšlet, pokud budete chtít" funguje pořád jako článek, kterému mnozí lidé uvěří a svůj vlastní názor si neudělají, protože takový článek jejich názor vždy určitým způsobem deformuje... Ono je vůbec problémem cokoli napsat tak, aby to bylo "košer". Vždy jde o úhel pohledu. Můj, tvůj, jejich. Každý jsme na jiném stupni duchovního vývoje a každý máme tedy ten úhel pohledu jiný, nehledě na staletou sílu egregoru náboženství dané oblasti, která nás nějakým způsobem bude vždy ovlivňovat. Můj úhel pohledu je odlišný, i když ne opačný, než je uvedeno v článku. Jakmile bych začal uvádět odlišnosti, dostanu se do pozice vnucování tzv. svých pravd (které v podstatě neexistují, protože pravda je jen jedna a cokoli jiného není pravdou, ale jen úhlem pohledu), tedy se dostane na plac Antisvět, tedy energie, které mají destrukční charakter. Jenže takovým destrukční charakter má i tento článek, ať se nám to líbí, nebo nelíbí. To je třeba mít na paměti. Vyvstává otázka, jestli je ta destrukce pozitivní nebo negativní. Co vlastně destruuje. Jestli ten tzv. špatný pohled nebo přístup k věci, či správný přístup k věci. Ona ta inkriminovaná věta je v článku jen jedna, přitom je článek docela rozsáhlý a tato věta může přijít v zapomnění a pak se stává text pro čtenáře manipulativním. Přestože je napsán jistě v dobré víře bez vedlejších pohnutek. Destrukce je pro bytí člověka a vůbec všeho stejně důležitá, jako tvorba. Nelze postavit jeden dům na druhém, je třeba ten předchozí zbourat, jinak stavba druhého bude problematická až nemožná. Ovšem otázkou je, co vlastně destruovat.
Ještě bych si dovolil jednu destruktivní poznámku - nemyslím si, že projevené není iluzí. Iluzí je naprosto vše, protože pouze láska ve své nejčistší podobě je neměnnou pravdou, vše ostatní je měnitelné zcela podle libosti, lidé mají obrovskou moc nad tímto světem, což dokazují svým konáním dnes a denně. Celý vesmír je de facto iluze, protože námi pozorované už dávno není realitou, čas ve své podstatě neexistuje (vše existuje teď v jeden okamžik, jinak by nebylo možné sledovat činy minulé, současné a budoucí, ale je to složité na vysvětlení) a člověk není samostatně vytvořená entita, ale je stále součástí všeho, tedy Stvořitele, ze kterého vzniklo vše, co zde je, bylo a bude, ať je to hmota nebo nějaká energie...