O duchovním poznání a cestě bez dogmat a jiných nesmyslů na konci této Epochy

Starověké hvězdářství - Souhvězdí

16.05.2010 19:37

Starověké hvězdářství V

Souhvězdí

Sledování pohybu Slunce po obloze odměřovalo denní čas, umožňovalo přibližně určit světové strany a později stanovit např. mezníky oddělující jednotlivá roční období i celé roky (slunovrat a rovnodennost).

Noční obloze kraloval Měsíc, jehož postupné ubývání a dorůstání odměřovalo jednotlivé měsíce v roce. Fáze Měsíce a možná také zimní a letní slunovraty byly v severní Evropě přesně pozorovány a zaznamenávány už před 40 000 lety.[6]

Pokud Měsíc nesvítil příliš jasně, zářila nebeská sféra stovkami hvězd. Orientaci na nočním nebi usnadnilo spojování hvězd do jednotlivých imaginárních obrazců. Kdy si člověk poprvé začal propojovat hvězdy v souhvězdí?
 

   
Obr. members.optusnet.com.au/~gtosiris/page11-1a.html 
Frank Edge tvrdí, že kresba Velkého býka v Lascaux znázorňuje souhvězdí Býka tak, jak vypadalo 15 000 př.n.l. Vznik obrazů v Síni býků vědci datují právě do tohoto období.[2]
Luz Antequera Congregado identifikoval body nad hřbetem býka jako Plejády, body na líci jako Hyády a čtyři body v přímce vlevo jako Orion.
[4]

Zdaleka ne všichni odborníci ale sdílejí tyto názory.

Z nejstarších dochovaných textů se dozvídáme, že Sumerové nazývali hvězdy "pasoucím se stádem". Hvězdy se, jako klidné stádo, držely stále ve stejných rozestupech. Celé stádo hvězd se otáčelo kolem nebeského pólu. 
Některé hvězdy však formaci nedržely a noc od noci pomalu měnily své postavení ve stádě. Někdy se dokonce na své zdánlivé cestě noční oblohou zastavily a vracely zpět proti pohybu zbytku stáda. Sumerové těchto neposlušných hvězd napočítali pět a nazvali je "divoké ovce".[1] My jim dnes říkáme planety.

Měsíc a planety se otáčejí kolem nebeského pólu společně s hvězdami, ale zároveň se vůči nim pomalu posouvají. Jednu noc svítí Měsíc či planeta v jednom souhvězdí, a během několika dalších nocí se posune do souhvězdí vedlejšího. Dávní pozorovatelé si navíc všimli, že se Měsíc a planety pohybují vždy jen v rámci úzkého pásu noční oblohy tvořeného určitými hvězdami a souhvězdími. Měsíc ani žádná planeta nikdy z tohoto pásu nevybočí (dnes víme, že výjimkou je Pluto). To, že Měsíc a planety putují po dráze protínající nebeskou sféru bylo známo mnohým kulturám již zhruba 3 500 let př.n.l.

Hvězdy a souhvězdí v pásu cesty Měsíce a planet sloužily jako referenční podklad pro sledování pohybu těchto nebeských poutníků. Staly se také ciferníkem nebeských hodin. Lidé se např. naučili podle jejich postavení určovat, za jak dlouho nastane svítání.[3] Přesná orientace v pásu hvězd tedy měla pro naše prapředky velký praktický význam. Proto jej pokryli imaginární sítí několika souhvězdí.

Alexander Gurshtein tvrdí, že nebeský pás byl původně rozdělen na čtyři souhvězdí související s body rovnodennosti a slunovratu. Ustanovení a pojmenování souhvězdí muselo prý začít nejpozději v roce 4 400 př.n.l., pravděpodobně již v roce 6 000 př.n.l. [7]

Blíženci    jarní rovnodennost
Panna   letní slunovrat
Střelec   podzimní rovnodennost
Ryby   zimní slunovart

Podle jiných badatelů v Mezopotámii již možná v roce 3 800 př.n.l. znali 6 souhvězdí ležících v pásu pohybu Měsíce a planet:

Býk
Rak
Panna
Štír
Kozoroh
Ryby

 

Doba vzniku prvých souhvězdí nebeského pásu je dosud zahalena tajemstvím. Mnohé indicie naznačují, že se možná budeme muset vydat daleko hlouběji do naší historie...
Je však prokázáno, že Babyloňané kolem roku 1 000 př.n.l. rozeznávali osmnáct souhvězdí, přes která procházejí Měsíc a planety:[10] 

Najatý muž Beran
Hvězdy (7 teček) Plejády
Býk nebes Býk
Opravdový pastýř Anua     Orion
Starý muž Perseus
Hůl Vozka
Velká dvojčata Blíženci
Krab Rak
Lev Lev
Brázda Panna
Váhy Váhy
Štír Štír
Pabilsag Střelec
Koza-Ryba Kozoroh
Velký Vodnář
Ocas Ryby
Vlaštovka
Anunítu
Pole (doplněno později) Pegas

Zodiak

Babyloňané jako první začali spojovat některá souhvězdí s měsíci roku. V letech 600 až 500 př.n.l. byla souhvězdí přiřazena po jednom či dvou ke dvanácti měsícům.[10] 
 

1.měsíc     polovina března až polovina dubna
Beran
 
2.měsíc polovina dubna až polovina května Býk
Plejády
3.měsíc polovina května až polovina června     Blíženci
Orion
...    
12.měsíc polovina února až polovina března Ryby
Pegas

Asi kolem roku 400 př.n.l. (někdy je udáván rok 700 př.n.l.) byl počet znamení pásu oblohy omezen na dvanáct. Každé z nich pokrývalo 30° nebeského pásu. Prvým znamením byl Beran přidružený počátečnímu měsíci roku [10] (babylonský rok začínal jarní rovnodenností): 

Beran, Býk, Blíženci, Rak, Lev, Panna,
Váhy, Štír, Střelec, Kozoroh, Vodnář, Ryby
.

 

Starověcí hvězdáři později také vypozorovali, že na pozadí pásu nebeské oblohy se kromě Měsíce a planet pohybuje také Slunce. Určit sluneční dráhu nebylo jednoduché. Když svítí Slunce, nejsou vidět hvězdy na jeho pozadí. Jednou z metod mohlo být přímé pozorování souhvězdí za Sluncem při jeho zatmění. Odtud je pravděpodobně odvozen i název sluneční cesty po obloze - ekliptika.

 

Pás nebes podél ekliptiky dnes nazýváme zodiak či zvířetník. Je to právě onen pás nebes, kterým putují Měsíc, planety i Slunce. Část souhvězdí resp.znamení zvířetníku nesla zvířecí symboly, odtud tedy název.

Pás dvanácti souhvězdí podél ekliptiky nazýváme siderický zvířetník.

Pás dvanácti znamení podél ekliptiky nazýváme tropický zvířetník.

Encyklopedie Diderot[9]

     zvěrokruh, zvířetník, zodiak – pás podél ekliptiky široký asi 16°, sestávající z dvanácti úseků po 30°. Rozlišuje se a) zvěrokruh siderický, tvořený dvanácti souhvězdími, která mají stejná jména jako znamení zvěrokruhu, s nimiž se již nekryjí v důsledku precese zemské osy; b) zvěrokruh tropický, tvořený dvanácti znameními zvěrokruhu od jarního bodu počínaje Beranem, s nimiž pracuje astrologie.

 

 

Nejstarší všeobecně známé vyobrazení zvěrokruhu tvořeného dvanácti souhvězdími, pochází z chrámu bohyně Hathory v Dendeře, v jižním Egyptě. Zobrazení nebes ze stropu Usirovy svatyně přitahuje svou krásou hledače tajemna. Chrám byl postaven v 1.století př.n.l. Zobrazena je však prý obloha tak, jak vypadala před mnoha tisíci lety. Zodiaku z Dendery se věnujeme v samostatném článku.


 


EA 6706

Další zajímavé egyptské zobrazení zodiaku bychom nalezli na víku rakví z Théb.  Rakve pocházejí z konce 2.stol.n.l. Bohyni Nut obklopují symboly souhvězdí zvířetníku:

Obr.vlevo - rakev Kleopatry. Po stranách bohyně Nut jsou zakreslena znamení zodiaku včetně Ryb a Blíženců.

Obr.vpravo - rakev Soter. Bohyně Nut je obklopena znameními zodiaku, Lev až Kozoroh zleva, Vodnář až Rak zprava.


(c) The British Museum www.thebritishmuseum.ac.uk/compass


EA 6705

 

Princip rozdělení pásu ekliptiky na dvanáct souhvězdí převzali od babylonských hvězdářů Řekové. Jmenujme alespoň řeckého astronoma Hipparcha (cca.190 až 125 př.n.l.) či světoznámého Ptolemaia (cca. 170 až 100 př.n.l.).[9]  Tento model siderického zodiaku se nezměněn dochoval do dnešních dnů. Z hlediska astronomie již ztratil svůj prvotní význam. Zato zůstává vděčným tématem pro astrology, umělce a hledače duchovna.

 

Nezvyklá je podobnost mezi našimi (západními) souhvězdími zvěrokruhu a souhvězdími zvěrokruhu předkolumbovských Mayů. Stansbury Hagan tvrdí, že pocházejí z jednoho prapůvodního zdroje..[8]
 Kromě dvanácti zodiakálních souhvězdí dnes nalezneme v pásu ekliptiky ještě třinácté...  Často jsou zaměňována zvířetníková souhvězdí a znamení.
  Jakou roli hraje zodiak v mýtech a svatých textech?
Čím je zajímavý zvěrokruh v Dendeře?
Jak vypadá čínský zvěrokruh?

 

Převzato: http://www.myty.info/index.php