O duchovním poznání a cestě bez dogmat a jiných nesmyslů na konci této Epochy

Tradiční čínská medicína v souvislostech - 7B.díl (ledviny)

Webnode
04.06.2010 09:36

Pokračování ledvin z dílu 7A ... Tradiční čínská medicína v souvislostech - 7A.díl (ledviny)

 

Vztah ledvin k dalším částem těla

Tab. 7.2. Vztah ledvin k dalším částem těla

 

1. Ledviny řídí kosti (šen ču ku)

Tato funkce v sobě zahrnuje několik dalších vzájemných vztahů - ledviny kromě toho, že řídí kosti, také tzv. rodí dřeň, jsou spojeny s mozkem a řídí zuby.

Spojitost kostí s ledvinami je daná prostřednictvím esence ťing. Z této esence se totiž podle čínské medicíny vytváří kostní dřeň, a růst, pevnost, zásobování živinami kostí přitom závisí právě na jejich dřeni. Ledviny - esence - dřeň tudíž představují propojený systém, v němž se jeho jednotlivé součásti vzájemně ovlivňují a determinují. Dostatek esence je předpokladem toho, že kostní dřeň bude bohatá, a takováto dřeň zase poskytuje kostem přiměřenou výživu, takže ony jsou potom silné a pevné. Přirozeně, v případě oslabenosti esence ledvin se stejným řetězcem přenášejí i negativní důsledky - dřeně je nedostatek, kostem se nedostává potřebného množství živin, jejich struktura proto slábne, řídne, ztrácejí svou pevnost. U dětí se chorobný stav tohoto druhu projevuje opožděným zavíráním fontanely, zpomaleným růstem, u dospělých jedinců vede k ochablosti v pasu a kolenou, ztrátě jistoty chůze anebo až k neschopnosti pohybu, a u starých lidí způsobuje křehkost a zvýšenou lámavost kostí.

"Ledviny v těle řídí kosti a dřeň ... Když je v čchi ledvin horkost, páteř v pasu nemá sílu se narovnat, kosti vysychají, dřeně ubývá, a vzniká nemoc zvaná slabost kostí."
"Dlouhá chůze a únavná práce, přidá-li se navíc k nim i horké počasí, vyvolávají žízeň; žízeň způsobuje, že sílí jangová čchi a útočí dovnitř. Když vtrhne dovnitř, horkost se usadí v ledvinách. Ledviny uschovávají vodu, ale jelikož nyní už voda nedokáže ovládat oheň, kosti začnou vysychat, dřeň se oslabuje, a proto nohy nejsou s to unést tělo; vzniká slabost kostí. Proto se v knize Sia-ťing píše: slabost kostí je způsobená velikou horkostí."

Tato pasáž ze Základních otázek výstižně postihuje chorobný proces nárůstu jangu v důsledku prázdnoty jin z vnitřních i vnějších příčin, a následky, k nimž vede. Výchozí stav je "horkost v čchi ledvin", což znamená, že člověk má - jakožto následek nějakých vnitřních příčin - už a priori nedostatek jin ledvin, a proto v nich převáží jang. Když jedinec s takovýmito zdravotními předpoklady je dlouhodobě vystavován činitelům způsobujícím poškozování jin - dlouhé stání a chození, namáhavá fyzická práce, horké a suché podnebí, a k tomu ještě nedostatek tekutin -, bude se v něm daná nerovnováha ještě více stupňovat v neprospěch jin. A poněvadž nejvíce jinovým, k vodě přináležícím orgánem jsou ledviny, je to právě jejich jinová esence, která bude daným stavem především trpět. Ubývání esence pak povede k nedostatečné tvorbě kostní dřeně a z toho vyplývajícím zmíněným následkům.

Pokud jde o pojem "dřeň" (suej), tj. obyčejně chápaný jako měkká hmota v kostech tvořící se z esence ledvin, je třeba podotknout, že čínská medicína jej používá pro pojmenování tří pro nás ne úplně totožných hmot, a to kostní dřeně (ku-suej), míchy (ťi-suej), a mozku (nao-suej). I mozek tudíž má podle ní svůj původ v esenci ledvin; je považován za zhuštěnou a objemem největší masu "dřeně" suej, vytvářené z esence ťing. Z tohoto důvodu se o něm říká, že mozek je mořem dřeně" (nao wej suej-chaj). Kvalita esence-čchi ledvin kromě toho, že má vliv na kvalitu kostí, ovlivňuje i činnost mozku, všechny jeho funkce, a souvisí tudíž i s inteligencí člověka. Tuto skutečnost vyjadřuje už uváděná citace z knihy Su-wen: "Ledviny jsou (jako) mocný úředník, z nich se rodí schopnosti a inteligence". Dostatek esence ledvin představuje dostatek výživy pro mozek, který pak má zabezpečené předpoklady pro využívání celé své kapacity myšlení, paměti apod., a i s ním spojené smysly - např. zrak anebo sluch - jsou vnímavé a bystré. Naopak nedostatek esence znamená snížení přísunu potřebné výživy, což se odrazí na snižování schopností mozku. U dětí to např. může představovat zhoršenou chápavost, nižší inteligenci; u dospělých zhoršování paměti, chápavosti, schopnosti koncentrace, a v těžších případech až ztrácení paměti.

"Když je moře dřeně plné, potom je tělo lehké, překypuje silou a může překračovat své běžné hranice. Je-li moře nenaplněné, hlava se točí, v uších slyšet hučení, lýtka bolí a jsou
bezvládné, před očima vidět mžitky a člověk má závratě, přestává zřetelně slyšet, je unavený, slabý, a chce se mu stále odpočívat. "

Zuby mají stejný původ jako kosti - vznikají z esence ledvin. Čínská medicína o nich říká, že "zuby jsou zbytkem kostí" (čch'wej ku č´jü). Růst, vlastnosti a vzhled zubů závisí na hojnosti nebo nedostatku esence ťing. V případě její hojnosti jsou zuby pevné, pravidelné, nekývají se a ani se snadno nekazí. Oslabenost esence má za následek, že zuby vyrůstají opožděně, jsou nepravidelné nebo rostou nakřivo, nejsou pevné, kývají se, atd. I v takovýchto případech jsou při léčení často uplatňovány metody doplňování ledvin.
 

 

2. Kondice ledvin se projevuje na vlasech (šen chua caj fa)

Přísun látek umožňujících růst vlasů se děje prostřednictvím krve, a tuto skutečnost čínská medicína vyjadřuje úslovím „vlasy jsou zbytkem krve" (fa wej süe č' jü), Původ vlasů však zpětně přisuzuje ledvinám, neboť ty uschovávají esenci ting, a esence ťing zase představuje zdroj tvorby krve. Pro kvalitu a množství vlasů je podstatné, jestli člověk má dostatek zdravé esence, a tím tudíž i krve. Pokud ano, vlasy jsou husté, lesklé, pružné, a vypadávají jenom v přirozené míře; vývoj a změna těchto jejich vlastností se přitom dějí shodně s vývinem esence ledvin, to znamená, že zhruba po čtyřicítce se s přibývajícím věkem postupně začínají zhoršovat, vlasy jsou lámavé, vypadávají, šedivějí, atd. Když však k těmto změnám dochází předčasně, často bývají příznakem oslabenosti ledvin, resp. i prázdnoty krve.


3. Vývodem ledvin jsou uši a dvě jin (šen kchaj-čchiao jü er ťi er-jin)

Na rozdíl od ostatních cangů ledviny mají horní a dolní vnější vývod. Horním vývodem jsou uši, dolním jsou dva jinové otvory - močová trubice a konečník.

1) Spojení mezi ušima a ledvinami vyplývá ze dvou příčin. Jednou je skutečnost, že přes uši proudí čchi ledvin, a i na jejím stavu proto závisí i kvalita sluchu:

"Čchi ledvin prochází ušima, a proto když jsou ledviny v harmonii, pak uši dokáží rozpoznávat patero tónů."

Druhá příčina vychází ze vztahu mezi ledvinami a mozkem (ledviny uschovávají esenci ťing, esence rodí dřeň suej, a akumulací dřeně vzniká mozek), neboť uši jsou funkčně také spjaty s mozkem:

"Obě uši jsou propojeny s mozkem a slyšené zvuky se sbíhají do mozku. "

Z této dvojité vazby - přes mozek a prostřednictvím čchi - mezi ledvinami a ušima je zřejmé, že stav ledvin, tj. vyváženost a kvalita jejich esenciální čchi, bezprostředně ovlivňují i funkčnost sluchových orgánů. Proto s oslabením ledvin souvisejí příznaky jako oslabení sluchu, hučení v uších anebo až hluchota.
 

2) Takzvané dvě jin jsou přední jin, vnější pohlavní orgán, a zadní jin, konečník.

Přední jin (čchien-jin) souvisí jednak s vylučováním moče, a jednak s pohlavními funkcemi. Jelikož v tomto kontextu jde především o otvor, vývod, jedná se v podstatě o močovou trubici. Ta však splňuje dvě funkce, a proto se u ní rozlišuje močový otvor (ni-čchiao) a semenný otvor (ťing-čchiao):

"Přední jin má semenný otvor a močový otvor; ačkoliv jsou si vzájemně blízko, přece nejsou jedno a totéž. Močový otvor je uvnitř spojen s močovým měchýřem, semenný otvor je však uvnitř spojen s komnatou lůna. Komnata lůna je místo, kde ženy přijímají zárodek a kde se u mužů uschovává semeno; je osobitě řízeno ledvinami."

Jak víme z předcházejícího výkladu, ledviny řídí i vylučování moče i pohlavní funkce. Proto i funkčnost společného koncového vývodu pro obě tyto biologické činnosti závisí na tom, v jakém stavu je čchi ledvin.

Zadní jin (chou-jin), čili konečník, je vyústění tlustého střeva, jímž z těla odcházejí nepotřebné zbytky potravy. Činnost tlustého střeva je spjata s přepravovací a přeměňovací funkcí sleziny, která je zase podmíněna funkčností ledvin - jejich jang totiž dodává energii a teplo, a jejich jin pak potřebnou vlhkost. Proto když ledviny nemají dostatek jin, potom stolice je suchá a tvrdá, což způsobuje zácpu; při prázdnotě ledvinového jangu se zachlazují střeva, čchi v nich stagnuje a vznikají potíže s vytlačením stolice; při nedostatku jangové čchi může dojít i k tomu, že slezina nebude mít dost energie na přeměňování a přepravování esence stravy, což spolu s vnitřním zachlazením způsobí průjmy a řídkou stolici; při nepevnosti ledvinové čchi se objevují chronické průjmy.

 

 

Vztah ledvin k pěti citům a pěti tekutinám


1. Citem ledvin je strach (kchung wej šen č´ č')

Stejně jako v případě ostatních orgánů cang i ledviny představují podle čínské medicíny jeden ze zdrojů utváření se pocitového života člověka. Z tohoto orgánu vyvěrají pocity strachu, obav, bázlivosti. Jelikož většinou bývají příznakem oslabenosti ledvin, můžeme na základě výše popisované povahy esence ťing usuzovat, že chronická bázlivost, časté podléhání obavám atd. jsou právě reakcí organismu - konkrétně signálem vycházejícím z ledvin - na ubytí této životně důležité esence. Vedle strachu (kchung), jako trvalejšího povahového rysu, je s ledvinami (ale též i se srdcem) spjat i jeho náhlý a intenzívnější projev - děs, úlek, šok (ťing). Všechny zmíněné emoce vedou ke ztrácení pevnosti ledvinové čchi a mají destrukční vliv na mechanismus čchi, poněvadž způsobují - zejména jsou-li intenzívnější - celkové klesání čchi. Toto klesání spolu se vztahem ledvin ke dvěma spodním vylučovacím otvorům a spodnímu zářiči vysvětluje, proč se při strachu dostavují potíže s udržením stolice a moče. Z hlediska patologického i diagnostického je podstatné si uvědomit souvislost, že bázlivost projevující se v povaze může vyplývat z vrozené oslabenosti ledvin, a že naopak k oslabení ledvin mohlo dojít v důsledku častého působení stresových činitelů spjatých s pocity obav, strachu.
 

2. Tekutinou ledvin jsou sliny (tchuo wej šen č´jie)

Z odstavce o slezině víme, že sliny přináleží k tomuto orgánu. Čínská medicína však rozlišuje dva druhy slin: jednak sliny řidší, nazývané sien, ale potom i sliny hustší, nazývané tchuo, které právě přináleží k ledvinám. Úloha těchto slin - vedle toho, že ulehčují prosliňováním potravy její trávení a polykání a udržují čistotu ústní dutiny - spočívá v doplňování a rozhojňování esence ťing ledvin. Samy na jedné straně z této esence vznikají, a na druhé straně ji zpětně pomáhají doplňovat. Z této zákonitosti vycházejí i některé praktiky čchi-kungu, v nichž se doporučuje zvláštním způsobem polykat sliny (vzniknuvší v určitém stadiu cvičení), aby tímto způsobem byla posilována esence ledvin, neboť na její plnosti závisí i dostatek čchi, životní síly,
 

 

Další charakteristiky ledvin

 

1. Ledviny řídí uzavírání a uschovávání (šen ču pi-cchang)

Stahovat do sebe, uschovávat, zadržovat, jsou podle čínské medicíny typické vlastnosti ledvin, Souvisejí s tím, že ledviny jsou prenatálním kořenem, kořenem života, který představuje jejich esenciální čchi - prvopočáteční jin a prvopočáteční jang. Tuto základní životní sílu je nutné uschovávat a chránit před vyčerpáním, poněvadž na ní závisí život člověka - jeho zrození, růst i další reprodukce. Voda, čili esence ledvin (jin), je pro všechny jinové složky organismu důležitá jako pramen pro celé povodí řeky; oheň, čili čchi ledvin (jang), je jako zdroj, z něhož proudí energie a dodává sílu do celého systému. Proto se o ledvinách říká, že jsou pramenem, jenž nesmí vyschnout, anebo že jsou kořenem, jenž nesmí být přeseknut.

Z těchto charakteristik také vyplývá, že onemocnění ledvin se většinou projevují stavy prázdnoty, které vznikají jakožto následek oslabení zadržovacích schopností, způsobujících ubytí esence anebo čchi. Proto se při léčbě ledvin nejčastěji používají doplňovací metody, zatímco aplikace vypouštěcích metod je poměrně zřídkavá.
 

2. Čchi ledvin je spjata s čchi zimy

Ledviny, jakožto zhmotnění prvku voda v lidském těle, jsou spojeny se zimou, což znamená, že na jejich čchi nejvíce působí atmosféra tohoto ročního období. Během něho jsou nejvíce náchylné ztratit rovnováhu své čchi, onemocnět, zejména když životní styl člověka se odchyluje od toho, jak by měl v souladu s děním v zimní přírodě vypadat:

"Tři zimní měsíce se nazývají ,uzavírání a uschovávání'. V zimě voda zamrzá na led, země puká a otevírá se. Člověk nesmí zbytečně plýtvat jangovou energií, má chodit brzy spát a se vstáváním počkat až na východ slunce. Ducha si má uschovávat hluboko jako nějaké tajemství a musí si ho chránit jako nějakou s námahou získanou vytouženou věc. Je třeba se chránit před zimou a vyhledávat teplo, a nesmí se dovolit, aby se tělo potilo, neboť tím je poškozována jangová čchi. Takovéto chování odpovídá zimní atmosféře a je to správný způsob pěstování a uschovávání čchi v zimě. Kdo se mu protiví, poškozuje si ledviny a na jaře se bude cítit ochablý a sláb, poněvadž si nevytvořil dostatečné podmínky pro rození jarní čchi."

V řetězci prvku voda jsou ledviny dále spjaty se severem, chladem, černou barvou, slanou chutí, atd.

"Sever rodí chlad, chlad rodí vodu, voda rodí slanost, slanost rodí ledviny, ledviny rodí kosti a dřeň, kosti a dřeň rodí játra, a ledviny řídí uši. Na nebesích (sever) představuje chlad, na zemi vodu, v těle kosti, z orgánů cang ledviny, z barev černou, Z pěti tónů tón jü, ze zvuků sténání, při rozrušení chvění, z vývodů uši, z chutí slanou, z emocí strach.''

 

3. Důsledky tvaru a umístění orgánu ledvin

"Když jsou ledviny malé, potom je (jejich čchi) vyrovnaná a jenom stěží ji může něco poškodit. Když jsou ledviny velké, často se objevují bolesti v kříži, pas se nemůže ohýbat dopředu ani dozadu, a snadno jej ohrozí nějaká škodlivost.

Jsou-li ledviny umístěny vysoko, potom člověk trpí bolestmi podél páteře a nemůže se ohýbat dopředu ani dozadu. Když jsou ledviny umístěny nízko, bolesti se ozývají v kříži a kostrči, člověk se nedokáže dobře předklánět a zaklánět, a může u něho dojít ke kýle v slabinách.

Když je orgán ledvin pevný, potom je (jejich čchi) harmonická, a jenom stěží jí mohou ublížit škodlivé činitele. Když jsou ledviny našikmo, potom člověk trpí bolestmi v kříži a kostrči."

 

 

Chorobné procesy u ledvin

Ledviny, nazývané prenatálním kořenem těla, jsou orgánem, v němž je podle čínské medicíny uskladňována primární životní síla i substance. Víme, že v tomto smyslu se dále mluví o ledvinovém jangu (šen-jang), ledvinové jin (šen-jin), ledvinové čchi (šen-čchi) a ledvinové esenci (šen-ťing). Jang ledvin čili prvopočáteční jang představuje základní energii lidského organismu, která umožňuje jeho celkový chod a všechny transformační procesy v něm probíhající. Čchi ledvin řídí pohlavní funkce, pomáhá tvořit a uchovávat pohlavní sekrety, a dále nasáváním vnější čchi spolupracuje s plícemi na dýchání. Jin ledvin čili pravá jin je základem jinové čchi organismu a všech tekutých složek v něm. Esence ledvin je primární hmotou těla, tvoří podstatu dřeně suej, a jako taková se koncentruje v kostech, míše a mozku; dále se podílí na regeneraci orgánů a tvorbě nové krve.

Ledviny jsou orgánem vody, takže jejich disharmonie nejčastěji způsobuje poruchy týkající se zpracování a distribuce tekutin, jakými jsou snížení až zaražení močení nebo naopak hojné močení a obdobné dysfunkce; dále s nimi souvisejí poruchy pohlavních funkcí. Z povahy ledvin vyplývá, že u nich se setkáváme spíše se stavy prázdnoty než plnosti a že v nich dochází ke ztrátě vyváženosti mezi jin a jangem, avšak o disharmonii mezi čchi a krví se v souvislosti s nimi obvykle nemluví.

 

(1) Nedostatečnost esence a čchi ledvin

Podle jinjangových kriterií esence ledvin je přirozenosti jinové, jejich čchi pak patří k jangu. Fyziologicky i patologicky ovšem esence není totožná s jin ledvin a čchi není úplně totožná s jejich jangem.

 
1. Vyčerpanost esence ledvin

Stav vyčerpanosti esence ledvin (šen-ťing kchuej-sü) se nazývá i nedostatkem esence ledvin (šen-ťing pu-cu) a označuje celkovou oslabenost a vyčerpanost esence-čchi ledvin, ať už v důsledku vrozeného deficitu, oslabení věkem nebo přemírou aktivit lao a nedostatečné postnatální výživy. U dětí vyvolává opoždění vývoje, duševní zaostávání či poruchy růstu, v dospělosti je příčinou předčasného oslabení, stárnutí a obdobných projevů celkové slabosti.

Esence ťing je základem hmoty dřeně suej, proto její prázdnota způsobuje oslabování kostí, což se projevuje měknutím kostí (ku-ke wej-žuan) a ochablostí dolních končetin (liang-cu wej-žuo wu-li); obdobně zředění esence v případě mozku vyvolává ochabování duševních schopností (č'-li ťien-tchuej). Dalšími negativními dopady vyčerpanosti esence ťing jsou neplodnost (pu-jün) , impotence (jang-wej) a opoždění pohlavního vývoje.


obr. 7.1 Schéma chorobných procesů z prázdnoty esence ledvin 

 

2. Nepevnost čchi ledvin

Mechanismus, jímž stav nepevnosti čchi ledvin (šen-čchi pu-ku) působí, je zhoršení schopnosti tzv. uzavírání (feng-pi), oslabení zadrž ovacích funkcí čchi ledvin. Toto uvolnění potřebného sevření se projevuje polucemi, výtokem u žen (taj-sia), sklonem k potratům (chua-tchaj); vzhledem k řízení vody ledvinami způsobuje pomočování nebo vykapá vání moči; ve vztahu k dýchání vyprcháváním ledvinové čchi způsobuje prodlužování výdechové a zkracování nádechové fáze dechu a příslušné dýchací potíže, jako je např. dechová nedostatečnost, dušnost apod.

Příčinami, které daný stav vyvolávají, jsou nedovyvinutá čchi v mladším věku, vyčerpání ťing-čchi ledvin stářím, nepřiměřený pohlavní život, předčasné zahájení pohlavní aktivity a chronické nemoci vysilující ledviny. Syndromy nepevnosti čchi ledvin se podobají syndromům prázdnoty čchi ledvin, v prvním případě však jsou výraznější zmíněné příznaky nadměrného uvolňování, zatímco pro druhý jsou typičtější závratě, hučení v uších nebo slabost v kolenou a pasu.

 

obr. 7.2 Schéma chorobných procesů z nepevnosti čchi ledvin

 

(2) Disharmonie jin-jangu ledvin

Jin a jang ledvin představují vzájemně se ovlivňující, dvojici, která v těle celkově souvisí s chladem a teplem, pohybem a klidem, stoupáním a klesáním, vystupováním a vstupováním. Hlavními syndromy chorobných procesů z disharmonie jin-jangu ledvin jsou prázdnota jin ledvin, prázdnota jangu ledvin a chaotický pohyb ohně ming-menu.


1. Prázdnota jin ledvin

Charakteristickým procesem, který vzniká z prázdnoty jin ledvin (šen-jin kchuej-sü nebo šen-jin-sü),je nárůst a stoupání prázdného ohně. Příčinami, jež vedou k vyčerpanosti jin ledvin, jsou chronické nemoci, vnitřní emoční zranění, vznícení se ohně z pěti emocí nebo z akumulace horké škodlivosti, ztráta krve, nadměrné požívání stravy silně ohnivé povahy, přílišná sexuální aktivita a oslabení stářím. Příznaky v posledně jmenovaném případě jsou vypadávání zubů, hučení v uších či hluchota, zácpa; prázdnota jin ledvin v mládí způsobuje poluce, předčasnou ejakulaci, nespavost; u žen vyvolává předčasnou nebo silnou menstruaci a neplodnost; stoupání prázdného ohně podněcuje oheň srdce, z čehož vzniká srdeční neuróza, množství snů, erotické sny, závratě, sucho v krku, ruměnec na lícních kostech; vnitřní horkost dále může způsobovat návaly horka v kostech, horkost pěti srdcí, kradmé pocení a zrudnutí jazyka. Pro tyto příznaky je typické, že se zhoršují k večeru a v noci, zatímco ráno jsou méně výrazné.

 

obr. 7.3 Schéma chorobných procesů z prázdnoty jin ledvin

 

2. Prázdnota jangu ledvin

Ve své podstatě prázdnota jangu ledvin (šen-jang-sü) znamená oslabení ohně ming-menu čili zdroje prvopočáteční čchi v těle. Dochází k němu z přemíry aktivit lao, z dlouhotrvající prázdnoty jangu srdce a sleziny, z chronických onemocněn:í a v důsledku stáří. Příznačné pro ni je, že vyvolává oslabování různých funkcí a transformačních procesů, zejména vzhledem k metabolismu a pohybu tělních tekutin, a že při ní dochází ke vzniku vnitřního chladu (nej-chan).

Snížení pohlavních funkcí z nedostatku jangu ledvin se projevuje např. impotencí (jang-wej), neplodností ze zachlazení esence ťing(ťing-ling pu-jü) či z chladu v děloze (kung-chan pu-jü); u žen může dále způsobit řídký čistý výtok, opoždění nebo zablokování menstruace. Oslabení transformace tekutin teplem vede k tomu, že tekutiny se akumulují, prosakují svalstvem a podněcují tvorbu vodnatých otoků po těle, resp. dochází k zástavě močení. Pokud prázdnota naruší funkci otevírání a zavírání u ledvin a močového měchýře, převládne otevírání, což se projeví častým močením až pomočováním. Nedostatečný jang nedokáže doplňovat ani jang sleziny a ztráta jeho síly se promítá do zhoršení trávicích pochodů, výsledkem je řídká vodnatá stolice s nestrávenou potravou (sia-li čching-ku) nebo tzv. průjmy páté noční hlídky (wu-keng-sie) za rozbřesku. Dalším chorobným následkem je snížený přísun jangu do končetin a následné natahování se chladu do nich.

 

obr. 7.4 Schéma chorobných procesů z prázdnoty jangu ledvin

 

3. Chaotický pohyb ohně ming-menu

Ming-men je centrem tzv. ohně kancléře, jenž je propojen s čchi ledvin. Když je jejich jin prázdná, nedokáže přiměřeně svlažovat oheň v ming-menu a ztrácí nad ním kontrolu, takže ten se dostává do pohybu a vyvolává chorobné procesy postihující zejména pohlavní funkce. Jejich typickými příznaky jsou zvýšená sexualita, výron semene ve spánku. Při nárůstu vnitřní horkosti se může objevit horkost pěti srdcí,jakož i zhoršené spaní a množství snů v důsledku toho, že jangový šen přichází o své jinové obydlí. Hlavními příčinami popsaných procesů jsou vyčerpanost jin ledvin z chronických onemocnění, nadměrného pohlavního života nebo přílišné konzumace produktů teplé a suché povahy.

 

obr. 7.5 Schéma chorobných procesů z chaotického pohybu ohně ming-menu

 

 

(3) Některé časté chorobné poruchy u ledvin

Impotence (jang-wej), předčasná ejakulace (cao-sie), poluce (i-ťing): všechny tyto poruchy jsou dány oslabením pohlavních funkcí, které vyplývá z prázdnoty ledvin. Pokud je jejich jang ve stavu prázdnoty, v nedostatku je i ming-men, jeho jang nemá potřebnou hybnou sílu a z toho vzniká impotence. Při prázdnotě čchi ledvin ochabuje jejich zpevňovací, svíravé působení, následkem čehož dochází k výronu semene ve spánku, předčasné ejakulaci apod.

Lámavé bolesti v kříži (jao-leng suan-tchung), ochablost dolních končetin (sia-č' wej-žuan): ledviny jsou umístěny v zadní oblasti pasu a řídí kosti celého těla. Když je jejich jangová čchi
prázdná, nedokáže přiměřeně zahřívat, což se nejvíce projeví v místě jejich lokalizace v podobě studených, lámavých bolestí; spolupodílet se na vyvolání těchto bolestí mohou i chladné a vlhké bloky v drahách, které jsou rovněž následkem oslabení jangu. Prázdnota ledvin dále způsobuje i snížený přísun jak čchi, tak i esence ťing jakožto stavební látky dřeně suej do kostí, a to vyvolává oslabování končetin, zejména dolních.

Záducha (čchi-čchuan):jednou z funkcí ledvin je řídit nasávání čchi zvenčí, čili nádechovou fázi dechu. S prázdnotou jejich čchi se oslabuje i nasávací síla, a navíc uvolněná čchi ledvin stoupá vzhůru, což spolu rezultuje do dýchavičnosti a zkrácení nádechu vůči výdechu.

Hučení v uších (er- ming) a hluchota (er-lung): uši j sou vývodem čchi ledvin a esence ledvin tvoří a doplňuje "moře esence suej" v mozku. V případě prázdnoty jin řídne i dřeň v mozku, a to vyvolává jednak závratě, a jednak subjektivní vnímání zvuků připomínajících cvrkot cikád. Je-li oslabení jin extrémní, může dojít k úplné ztrátě sluchu.

Návaly horkosti v kostech (ku-čeng čchao-že): prázdnota jin ledvin má negativní dopad i na jin plic (nemoc dítěte škodí matce) a způsobuje její prázdnotu. Když mají oba tyto hlavní "zchlazující" orgány nedostatek jin, úměrně tomu začne vzrůstat vnitřní horkost, a jelikož její prvopočátek je v ting-čchi ledvin proudící do kostí, v jednom ze svých projevů bude pociťována jako horko v kostech.

Neurastenie (sü-fan), nespavost (š'-mien) a zapomnětlivost (ťien-wang): nespavost a celková nervozita souvisejí s prázdnotou jin, neboť při ní je narušován kontakt mezi ledvinami a srdcem, jangový duch šen se vymyká kontrole, kvůli nedostatku jin se tzv. nemá kam vracet a jeho neukotvenost vyvolává zmíněné syndromy. Zapomnětlivost souvisí s vyčerpaností esence ledvin, poněvadž jejím důsledkem je "zředění" dřeně mozku, a tudíž i oslabení funkcí s mozkem spjatých.

Poruchy močení (siao-pien pu-li), zástava močení (niao-pi) a vodnaté otoky (šuej-čung): tyto poruchy jsou obvykle způsobeny prázdnotou jangu ledvin a následným oslabením transformace a vylučování tekutin. Pro poruchy močení tohoto druhu jsou typické problémy s vytlačením moči, které mohou provázet i bolesti; jejich vyšším stupněm je retence moči. Otoky vznikají proto, že voda se v důsledku dané příčiny začne zastavovat a akumulovat v povrchových částech těla.

Časté močení (niao-pchin) a pomočování (š'-niao): k těmto poruchám dochází tehdy, pokud prázdnota čchi ledvin způsobí oslabení svíracích funkcí ledvin.

 

Související:

Tradiční čínská medicína v souvislostech  

 

Webnode

Diskusní téma: Tradiční čínská medicína v souvislostech - 7.díl (ledviny)

Datum: 23.08.2010

Vložil: kamila

Titulek: donré

Dobré čtení. Není marné brát i něco na imunitu při oslabení, aby se člověk posílil i zevnitř. Já mám zkušenost s enzymy- curenzymem. Není chemický, je rostlinný.

Datum: 04.06.2010

Vložil: Judita Burianova

Titulek: Tradic.Cinska medicina (ledviny)

Je to velice kvalitni vyklad a je dobre mit prehled.
Mne to velice zajima uz pro to,ze clovek ma porad co delat s ledvinami a ne vzdy se to dari.Potom jsem maserka,delam Cinske masaze Akupresuru.
Moje zivotni skusenost i prace s lidma mi potvrzuji jak jsou dulezite ledviny.
Daji se praktykovat k cisteni i posileni bylinne extrakty a jsou velice ucinne.
Pomalu clovek prichazi na to,ze prace a cisteni nasich tel velice urychluje proces ocisty vsech organu.
Uz jenom prvni ledvinovy bod silne aktyvuje jak ledviny,tak vybudi cely organizmus.
Bylo by mozne rozvinout praktycky jak ruzne se daji ledviny ovlivnit,lecit,tim obohatit nase vedomosti?
Ja bych tedy byla moc rada a urcite bude takovych vice co je to zajima.
Dekuji,JUdita

Datum: 04.06.2010

Vložil: LK

Titulek: Re: Tradic.Cinska medicina (ledviny)

Pan Ando je podle mne jeden z nejlepších v TČM a jeho práce je naprosto skvělá. Pokud se k tomu přidá znalost práce s energiemi živlů a fluid, dá se zcela absolutně léčit a hlavně harmonizace celkové energetiky těl člověka. Jak jsem slíbil něco málo k praktické stránce napíši o víkendu.