Co se to děje? - 7 (Jak je to s odpouštěním?)

Vážení čtenáři, v jedné diskusi, zazněla tato  věta „Vy nemáte možnost vážit mé skutky a nemáte mi ani co odpouštět. Odpustit si mohu pouze já sama a já si v tomto případě nemám co odpouštět.“,  která mne přivedla k zamyšlení se nad tím, jak to vlastně je s Milostí Odpuštění, protože jak je vidět mnozí nevědí, jak celý systém pracuje a kdy je skutečně účinný a kdy je to jen plané „modlíkování“, jak tomu říkám.

Nejprve tedy je potřeba říci, že schopnost ODPOUŠTĚT (na ven i dovnitř) je velký dar a kdo dostane tento DAR, může se považovat za Blahoslaveného!

Souhlasím s dotyčnou paní, která tento výše uvedený výrok napsala: „Odpustit si mohu pouze já sama…“, ale je zde z mé strany jedna malá, ale zásadní poznámka. Můžeme si něco odpustit, když ani nevíme, zda jsme si něco způsobili nebo způsobujeme?!

Bohužel nejen že to nevíme, protože tam kde vládne pokřivenost (neovládaná) Mysl, nebo-li Vědomí DT (Vědomí Duševního Těla = Vědomí konkrétního myšlení), naše informace, které přijmeme jsou deformované, tedy iluzorní.

Když si nejsem jist, zda jsem něco  sobě nebo někomu způsobil, medituji o tom a ptám se svého vnitřního „Kristovství“ , tedy Vědomí ŽD (Vědomí Životního Ducha = Vědomí Vnitřního Krista), zda přeci jen neškodím sobě nebo někomu jinému a nebo nám oběma…???!!!

Další mýlka obecně je, že když my sami sobě odpustíme, tak automaticky se přeruší karmická vazba mezi námi a dotyčným subjektem.

                                                      Je to jeden velký omyl !!!

Energie, která vznikla mezi jednotlivci a nebo dokonce mezi skupinou jednotlivců, může přetrvávat po mnoho pozemských staletí, až do doby, kdy všechny strany tohoto karmického vztahu se neodpoutají, tedy dokud nedojdou k odpuštění sobě, aby mohli odpustit i těm druhým.

Abych tento problém náležitě vysvětlil, je potřeba vzít ještě jednu část věty dotyčné paní: „Vy nemáte možnost vážit mé skutky a nemáte mi ani co odpouštět.“  Každý z nás nejen že můžeme vážit, ale dokonce vážíme skutky své a i skutky našich bližních…! Jak je to možné? Máme přece v sobě Božský princip, který váží všechny skutky a zaznamenává je do sféry Příčin a Následků, nebo si opravdu myslíte, že to dělá nějaký záznamový stroj? My sami sobě jsme soudci i věznitelé.

Pokud tedy někomu neodpustím, tak samozřejmě pokud něco mi způsobil, bude způsobená energie trýznit dotyčného, dokud neprohlédne a dokud se mu nedostane milosti od Stvořitele v podobě vjemu, který obdrží ten kdo má odpustit v podobě intuice a myšlenek na dotyčného přestupkáře. Osobně, abych se na nikoho nevázal, a když tak co nejméně jen díky němu samotnému a jeho vygenerované energii. Odpouštím, protože se ho snažím pochopit-soucítit v jeho pomýlenosti nebo neznalosti vycházející z vnitřní tmy a pokřivenosti.

Takže pokud chceme žít rovnovážně, měli bychom se naučit poznávat, kdy jsme  sobě nebo jiným ublížili myšlenkou, slovem nebo skutkem. Měli bychom se naučit rozpoznat zda jsme opravdu schopni odpustit především sobě a pak jiným. Měli bychom se snažit si vyprosit Dar Milosti Odpuštění (DMO) a Dar Schopnosti Odpouštět (DSO). Skrze tyto Dary jsme schopni postupně dosáhnout vnitřního božího království, protože se nám bude dostávat i jiných darů a schopností, které nám budou ukazovat cestu Domů, to je k dosažení vnitřního Božství.

Modlitba k Bohu:

„Stvořiteli všeho, který jsi ve všem, prosím Tě požehnej mi svou Milostí a naplň mne schopností  vidět vše v plném jasu a čistotě. Prosím dej, ať jsem schopen rozpoznat zda konám spravedlivě a ať se postupně stanu sám Zákonem podle Tebe.“

Modlitba k Sobě:

„Mé všechny úrovně Vědomí, poznávám sám sebe skrze skutky a jsem schopen odpuštění pro jakoukoliv úroveň Vědomí v jakékoliv části mého Mikrokosmu. Činím tak z roviny Vědomí  JÁ JSEM, Protože „JÁ JSEM MILOST A MILOSRDENSTVÍ!“

Modlitba a požehnání  k BLIŽNÍM:

„Omlouvám se z roviny svého Božství všem, kterým jsem nějak ublížil:

Přímo či nepřímo, Vědomě či nevědomě, Myšlenkou, slovem či skutkem

Zároveň vás všechny prosím a žádám ve jménu Milosti a Milosrdenství o odpuštění. Stejně tak činím i Já a odpouštím ve Jménu nekonečné a bezvýhradné Lásky všem svým bližním jejich myšlenky, slova či skutky směřující proti mně.

Žehnám všem ve Jménu Otce, Syna i Ducha Svatého Světlem a Láskou!“

Snad jsem to vysvětlil tak, aby to bylo každému jasné a bylo to především k užitku, protože když žijeme v Pravdě a podle Zákona, můžeme se každému dívat zpříma do očí i když mu říkáme to co se mu zrovna nelíbí ... !!!

LK