Sprška komet u Slunce udivila

Kometa C/2004 F4 Bradfield v zorném poli korónografu LASCO C3Foto:  NASA, ESA

Na konci minulého roku zaznamenali astronomové výrazný počet malých kometárních jader, které se postupně vypařily nad Sluncem. Tato ne zcela obvyklá událost by mohla být předzvěstí příletu velmi jasné komety.

Kosmická sonda SOHO zaznamenala mezi 13. a 22. prosincem 2010 celkem 25 komet, které se vypařily nad Sluncem. Jádra všech komet byla malá, v průměru kolem několika desítek metrů. Tyto fragmenty patřily do tzv. Kreutzovy rodiny komet, z nichž drtivou většinu díky svému velmi blízkému bodu přísluní dostihne stejný osud. Komety vypařující se nad Sluncem nejsou zdaleka žádnou novinkou. Běžně se podaří díky SOHO detekovat jednu kometu za několik dní. Ale 25 komet za pouhých 10 dní, to je už nevídané. 

Kometa Ikeya-Seki 29. října 1966 nad ránem na Kitt Peak v ArizoněFoto: NASA Images

Kreutzova rodina komet na pekáči
Do skupiny patří komety, které mají nejbližší bod své dráhy ke Slunci ve vzdálenosti od Slunce menší než 3 milióny kilometrů – to je asi 20krát blíže než obíhá Merkur. Tento zvláštní druh komet zkoumal v 19. století německý astronom Heinrich Kreutz. Došel k závěru, že všechny tyto komety jsou fragmetny jádra jediné obří komety pozorované 372 let před Kristem. Ta se podle současných výpočtů amerického astronoma Briena Marsdena kolem roku 1100 rozpadla na dvě části, které se dále štěpily. Dost možná pozorovaná Velká kometa roku 1106 byla jedním z fragmentů či dokonce původní kometou. 

Většina fragmentů Kreutzovy skupiny komet svůj průlet kolem Slunce nepřežije. Jejich malá jádra nevydrží silný nápor slunečního větru, nad Sluncem se roztříští a vzápětí vypaří. Některé z těchto komet však svůj průlet zdárně přežijí, a protože se jedná o větší fragmenty, předvedou na obloze i pěkné kometární představení. Ve 20. století byla jednoznačně tou nejimpozantnější z nich Ikeya-Seki. Pamětníci si jí vybavují jako „Velkou kometu roku 1965“. Byla dokonce tak jasná, že v době svého největšího přiblížení ke Slunci, kdy se kvůli své malé vzdálenosti od něj nacházela na denní obloze, byla viditelná očima i ve dne. S podobnou událostí je spjata až kometa McNaught, která byla ozdobou především jižní oblohy v lednu roku 2007. Ta ovšem do Kreutzovy skupiny komet nepatřila. 

Družice SOHOFoto:  NASA, ESA

Nejvýkonnější objevitel komet
Kosmická sonda SOHO se v pozorování komet stala legendou a to je stále ještě funkční. Družice SOHO (SOlar and Heliospheric Observatory) byla vypuštěna v roce 1995. Jejím hlavním cílem je výzkum a neustálé monitorování Slunce, a to v několika oborech spektra. Na palubě družice je hned několik kamer snímajících pomocí speciálních úzkopásmových filtrů naší mateřskou hvězdu. Dvě z kamer, korónografy LASCO C2 a C3, jsou zaměřeny na korónu, řídkou obálku nad viditelným povrchem Slunce. Aby vůbec byla koróna vidět, musí být zářící kotouč Slunce zakryt umělým terčíkem a sonda tak simuluje neustálé zatmění Slunce. 

Právě těchto kamerách sledujících sluneční korónu se daří objevovat nové komety, které bychom jinak. Za dobu aktivního provozu SOHO od května 1996 se tak podařilo objevit přes 2000 komet. Jubilejní 2000. kometa byla oficiálně oznámena 26. prosince 2010 polským astronomem Michalem Kusiakem. 

Komety viditelné při slunečních zatměních
Obdobný pohled, jaký se nám nabízí na okolí Slunce prostřednictvím kamer na družici SOHO, může vykouzlit jen úplné zatmění Slunce. Tehdy lze spatřit na denní obloze i o něco slabší kometu, než za bílého dne. Během slunečního zatmění Měsíc skryje oslnivou sluneční fotosféru a my můžeme nakrátko sledovat bezprostřední okolí naší mateřské hvězdy. Tyto okamžiky jsou ovšem velmi krátké, nepříliš časté a navíc při zatmění obloha díky rozptylu světla v zemské atmosféře zdaleka nepotemní tak, aby se daly pozorovat slabší komety, které již očima spatříme v noci. Přesto však historie několik případů přináší. Obecně je to ale podobně řídká a výjimečná událost, jako spatření velmi jasné komety za bílého dne. Dochází k ní jen několikrát za století. 

Jasnou kometu například spatřili pozorovatelé úplného zatmění Slunce 17. května 1882 v Egyptě. Poněkud známější a ne tak dávný případ pochází z roku 1948. Astronom Guy Ottwell podal svědectví o mimořádném jevu při slunečního zatmění v Keni 1. listopadu toho roku. Během zatmění spatřil jasnou kometu připomínající „sluneční paprsek“ nedaleko disku naší mateřské hvězdy. A skutečně pouhý týden na to byli další pozorovatelé svědky velmi jasné komety s chvostem o délce 30 úhlových stupňů. 

Kometa C/2008 O1 SOHO na snímku zatmění Slunce 1. srpna 2008 pořízeného v MongolskuFoto: Miloslav Druckmüller

V dnešní době, kdy se nespoléháme jen na svůj zrak, lze zachytit i slabou kometu při slunečním zatmění, a to fotograficky. Podařilo se to například českému matematikovi a astronomovi Miloslavu Druckmüllerovi při slunečním zatmění 1. srpna 2008, které bylo pozorovatelné v úzkém pásu Ruska, Mongolska a Číny. Kometa C/2008 O1 SOHO byla objevena jen několik dní před úkazem a stala se skvělou ozdobou snímku tohoto zatmění. Šlo však o očima zcela nepozorovatelný objekt. 

Blíží se velká kometa?
Od zahájení provozu SOHO se podařilo zaznamenat přes 200 kometárních fragmentů z Kreutzovy rodiny. Většina z nich byla objevena v červnu a červenci nebo v prosinci a lednu, kdy je dráha kometárních fragmentů nejvýhodněji natočená k družici, takže všechny komety jsou pozorovatelné v zorném poli kamer s dostatečným časovým předstihem před průchodem přísluním. Přestože se v okolí Slunce takto daří pozorovat přibližně jednu kometu za tři dny, poprvé v historii SOHO astronomové detekovali během 11 dní celkem 25 komet. 

Co znamená nárůst počtu fragmentů? Někteří astronomové se domnívají, že by to mohla být předzvěst příletu skutečně velkého úlomku, velké a jasné komety. Tento předpoklad zatím není možné s jistou potvrdit, protože v roce 1965, kdy přiletěla již zmíněná jasná kometa Kreutzovy skupiny Ikeya-Seki, tu žádná sonda SOHO nebyla, aby zaznamenala zvýšený výskyt malých komet u Slunce. Astronomové ale teď budou o to pečlivěji zkoumat, co se v okolí Slunce děje a sonda SOHO bude jistě v centru pozornosti.