Lidé bděte, ale neblbněte….

LK: V časech, které jsou vypjaté nebo k vypjatosti směřují je potřeba sledovat co se děje ve vašem okolí, kterou je rodina, práce, společnost a lidstvo v rovině hmotné i nehmotné. V nehmotné rovině je potřeba být  k ní neustále pozorný i v dobách klidných i v dobách neklidných, protože odsud nám jdou prvotní informace, že se bude nebo nebude něco dít i v pozemských-hmotných rovinách.

Bdít je tedy nutné, protože to znamená být aktivní v pozorování toho co se děje a vyvozovat z toho pro sebe objektivní závěry. Každý z nás svou troškou přispívá do kotle kde se vaří voda  života a jestli to bude slavnostní menáž oslavy Života, nebo to bude spíše pokrm pro jinou vývojovou linii, je na každém z nás. Pokud si budeme otravovat svou každodennost strachy a vytvářením destruktivních programů potenciální budoucnosti, tak ámen s námi. To co dnes opravdu kvete je tzv. ezoterní materialismus, který má mnoho podob, ale když se opravdu poctivě podíváme na to jak žijeme, jak konáme a jak myslíme, tak se zděsíme, kam jsme došli v překrucování toho co je a co by mělo být svaté., tedy nedotknutelné. Mezi to co je svaté a nedoktnutelné patří základní pravdy o Bohu a tedy i o nás:

1. Nejvyšší božský princip – pokud nebudeme schopni a ochotni poznat a plně respektovat osobního(vnitřního) a univerzálního Boha, což je jen o úhlu pohledu projevení se toho samého, jak můžeme mít úctu k sobě, k jiným lidem, ke všemu stvořenému?

2. Láska- pokud nemáme úctu k Bohu a k lidem, jak můžeme mít v sobě lásku a rozvíjet jí správným směrem. Pokud nebudeme mít v sobě opravdovou lásku k sobě, svému božství, nebudem schopni respektovat božství v jiných lidech  a ve všem stvořeném. Stvoření je postavené na moři Lásky a vše čerpá z tohoto moře energii a tedy i život v harmonii. Láska ač je  generovaná z vodního principu, hřeje. Pokud nebudeme jí rozvíjet zmrzneme, ztuhneme, staneme se rigidními a tvrdými nejen k sobě, ale především k jiným.

3. Moudrost- pokud budeme setrvávát na starých přístupech a materialistickém pojetí poznání, moudrost nás bude míjet mílovými odstupy. Moudrost je dar a ten si můžeme zasloužit jen a jen poctivou prací na sobě , vyhodnocováním prožitého podle božského principu, láskou a dalších přístupů podle těchto pravd o Bohu a o nás o lidech. Moudrý člověk nestraší sebe a své bližné svými náhledy a pokrouceným chápáním toho co je a co možná bude. Ten kdo  to dělá, to vše dělá proto, že v sobě nerespektuje vnitřní vedení božského principu, protože nemá v sobě lásku , ale strach a protože je materialisticky zaměřený, i když všude deklaruje svou duchovnost. Sbíráním dat se přihlašuje takovýto člověk ke svému robotickému strojovému vzoru. Něco jako intuice, inspirace a božské vedení  je mu naprosto cizí, protože kdyby tomu tak nebylo VĚDĚL BY, aniž by potřeboval data. Ty vždy příjdou i třeba  ex post, ale příjdou v podobě vědění. Čím více se člověk blíží této platformě vedení, tím více  je tohoto vědění, které je čisté a pravdivé, na rozdíl od toho lidského vědění postaveném na spekulaci lidského rozumu, který vyhodnocuje jen data- formu. Skutečný obsah těmto lidem a je jich bohužel hodně, tak uniká. Uniká jim to proto, že nejsou schopni se ztotožnit sami se sebou, tedy božskou podstatou  a nejsou schopni vidět dál než na  dva kroky před sebe. Říká se tomu duchovní slepota. Ten kdo není duchovně slepý, ten je i moudrý.

4. Všemohoucnost – tato pravda nám říká všem , i když nemáme v sobě rozvinutou světelnou sílu, která dokáže vše vygenerovat, tvarovat, proměňovat, realizovat a která je dána velikostí a intezitou naší víry, že můžeme vše, jen né vše nám může svědčit a prospívat. Pokud toto pochopíme a ruku v ruce s ostatními budeme rozvíjet v sobě jednotlivé Pravdy o Bohu v sobě, budem stále více nejen schopnějšími generovat, tvarovat, přeměňovat a realizovat to co je pro nás dobré, ale budeme schopni to samé dělat i pro jiné. Kdo pracuje pro sebe a i pro jiné, ten je posilován a je mu dávána obrovská moc a síla tvořit. Tvůrčí činnost je to co se po nás chce dnes a denně. Takže žádné destrukce nebo destruktivní myšlení o tom co všechno nás postihne a jak to bude děsivé. Slova o tom, že to dělám proto, abych varoval a připravil nepřipravené, je falešná vlajka. Tvůrčí činnost je hledání východisek  cestou božských Pravd a použitím síly a moci, kontrolovanou láskou, moudrostí a božským vedením, ku prospěchu a nápravě věcí vezdejších.

5. Vševědoucnost -  tato pravda o Bohu, ale i o nás má obrovskou výpovědní hodnotu. Vševědoucnost je odvislá od toho, že se svým Vědomím Bůh překrývá celé Stvoření a je ve všem stvořeném a to díky Lásce, kterou bylo Stvoření realizováno společně s dalšími aspekty Božství. Vědomí je Všudypřítomné a Věčné, stejně jako Láska. Z toho vyplývá že pokud jsem ve všem, tak o všem vím. Pokud o všem vím, jsem Vševědoucí a tedy i pokud mám sílu a moc tak jsem Všemohoucí. To všehno Bůh je, proč bychom tedy neměli mu důvěřovat, když naše vědění je doposud tak omezené? Pokud budeme schopni rozvíjet svou lásku a Vědomí, tak, že se spojíme s Láskou a Vševědomím, budeme více a více vědoucími, tedy i moudřejšími, protože naše zkušenost bude v souladu s Božím záměrem a ten je abychom se vyvinuli v Tvůrce, jednajících podle pravidel a Božích zákonů.

6. Zákonitost – jedna z Pravd o Bohu, je že on je Zákon. Vše co udělal, dělá a udělá je realizace přijatého Zákona a Zákonů. Vše co bylo kdy stvořeno se odráží v principu  a Pravdě Zákonitosti. Poznáním těchto Zákonů poznáme i Boha samotného. Poznáváním zákonitostí nebo odvracením se od zákonitosti, které nás predikuji k harmonii nebo k disharmonii, nás učí poznávat svou Božskost nebo svou obrácenou disharmonickou tvář v podobě zabřednutí do strnulosti hmoty.

Bůh se jen nedívá jak se zde trápíme, tím že je sám Zákon, svými zásahy skrze své vykonavatele – Strážce Zákonů, usměrňuje vývoj vývojových vln ve Stvoření. Bůh není neosobní, jak tvrdí někteří duchovní slepci. Bůh žije v nás, i když jsme navenek mrtví v Duchu a plně prožívá vše co prožíváme my sami.

7. Věčný život – je dán jako dar Věčnému Duchu v nás, který je našim skutečným Já Jsem. Máme mnoho času v  čase, protože v ne- čase je vše nekonečné a věčné. Není tedy potřeba mít strach z přechodů z jedné vibrační dimenze do druhé. Pokud se tedy někdo obává příštích událostí, tak je to zbytečné co se týká strachu z toho co bude. Přechod bude ať už máme nebo nemáme strach, jen ti z nás kdo mají důvěru v Boha a věčného života jako jedné z Pravd o Bohu, to mají snadnější. Tím že mají důvěru , tak i na sobě pracuji a potom i přechod bude snadnější pro ně, protože to bude návrat k domovu z místa omezenosti a nesvobody. Věčný život není jen příslib, ale především skutečnost, že nebude již nutno se neustále podřizovat kolu věčných návratů do hmoty ve 3D a odkládání svých hmotných těl, kterému říkáme Smrt. Život Věčný je život v neustálem Vědomí toho co jsme a kam kráčíme, bez zamlžování všeho co bylo v minulosti.

8. Všudypřítomnost – spojit se svým Vědomím s Vševědomím, znamená být Všudypřítomný. Z toho vyplývá, jak už bylo zmíněno, že jsme Vševědoucí. Proto je nutno se učit pracovat a rozšiřovat si Vědomí Já do Vědomí Já Jsem, jak píšeme  na těchto našich stránkách. Tím, že poznávám Boha ve všem stvořeném, poznávám plně co je Láska ke všemu stvořenému. Jsem li ve stavu spojení svého Vědomí se Vševědomím, jsem s ním v Jednotě. Jsme-li v jednotě se Vševědomím, jsme v Jednotě s Bohem.

9. Nesmrtelnost – O nesmrtelnosti platí v podstatě stejné jako o Věčném životě. Jen lze říci, že my sami na sobě můžeme páchat zlo, a to že umrtvujeme svého ducha. Co to znamená? Je to především to, že jej nenecháme aby byl činný v Duši a Hmotném Těle. Úkolem tedy je probudit svého Ducha tím, že se očistíme od různých umrtvujících vlastností těla a duše. Znamená to, že vozítko se podřídí svému Duchu, který je skutečným vládcem tohoto vozítka.

10. Čistota všech idejí a myšlenek – je zárukou, že poznáme co je od Boha a co je pokřivenost. Základní Pravda o Bohu tedy je etalonem pro vše s čím se setkáváme. Pokud jsme schopni vidět vše v plné čistotě z hlediska idejí a na ně vázané myšlenky, tak jsme přijali dar Ducha Svatého, protože budeme schopni vidět Stvoření a vše v něm takové, jaké jsou v plné kráse a harmonii. Chceme-li tedy dosáhnout spojení se sebou samým, se svým božstvím, měli bychom ctít zásadu čistoty všech myšlenek a přijímaných idejí, protože tato zásada nás dovede tam kam chceme dojít, to je k Bohu a stát se jeho vědomou součástí.

Z výše uvedeného snad by mělo být jasněji, že vymýšlení představ o tom jak funguje stvoření a co je Bůh, je blbnutí a je základem ezoterního materialismu. Boha můžete zkoumat jen tím, že budete zkoumat sebe sama a přibližovat se do stavu vnitřního Božství, abyste mohli zažít a žít v Boží Přítomnosti. To nejsou naučená slova z knih, to je praxe, kterou můžete žít a prožít každý svým jedinečným způsobem.