O Egregorech aneb "Komu se to dáváme ?"

    Vážení čtenáři a čtenářky, dovoluji si vám přinést jednu docela zásadní informaci, která mne samotného překvapila. Vše začalo tím, že se mne jedna duchovní přítelkyně zeptala v těchto dnech na zdraví, protože její duchovní průvodce jí k tomu několikrát vyzval, aby se mne na to zeptala. Řekl jsem jí o jednom problému, a to o ostré bolesti v místě mezi pravou lopatkou a páteří. Říkal jsem jí, že mám pocit, jakoby mne tam někdo vrazil kopí. Samozřejmě to nebylo jen toto, ale nespojoval jsem to do jednoho zdroje, do jedné příčiny. Od minuty k minutě mi bylo hůře a nevěděl jsem, co se děje. Díky diagnostice mé duchovní přítelkyně, jsem mohl reagovat a začít se ptát. Překvapilo mne zároveň, že můj duchovní průvodce tento problém nezaregistroval.

    Celé to bylo podivné, ale mohu říci, že ač mi to přítelkyně vyvracela, měl jsem intenzivní pocit, že se jedná a dlouhodobě jednalo o magický útok. Obrátil jsem se přímo na Otce (Stvořitele všech Stvořitelů) v tom nejčistším a nejvyšším módu spojení. Potvrdil mi mnohé věci a hlavně mi ukázal symbol, který mi nějak nedával smysl na první pohled, co je a kdo je zdrojem mého ataku. Pak jsem to pochopil. Byl to Egregor tak silný a tak mocný, že když jsem ho viděl v plné kráse, nemohl jsem uvěřit, že by mi mohl škodit. Měl podobu nádherné duchovní bytosti ženské povahy. Mám velice mocného průvodce, který je z rodu Archandělů, a přesto se zdál v základní podobě ničím proti této bytosti. On sám, můj průvodce, podcenil možnost nebezpečí ze strany tak vypadající bytosti. Několikrát jsem si pro jistotu ověřil, že tato bytost je tím, kdo mne chce vlastně připravit o pozemský život. Dokonce jsem se jí zeptal, jestli mě zraňuje ona. Odpověděla mi s takovým zvráceným a samolibým úsměvem, že ano: „ Já Tě zničím!“ To už jsem absolutně neváhal a provedl jsem zničující a rozpouštějící úder. Ani nehlesla od překvapení co se to děje.

    Už několikrát jsem psal některým rádoby diskutérům z jiných serverů, aby „Hadi nedráždili bosou nohu!“ Stále si nenechají říci, stejně, jako si nenechala říci tato bytost. Událost se stala v sobotu 23.10.2010 v den úplňku. V noci mne přepadl nerozptýlený zbytek této bytosti znovu, když jsem byl mimo tělo. Naštěstí, to už jsem byl včas varován. Takže Egregor dotyčného serveru již není a nebude! Pohlídám si, aby už nikdy nemohl vyrůst v takové nebezpečné monstrum, které bylo živeno strachem, panikou, obavami, celkově napětím z neutěšených zpráv a výhledů. Pohlídám si to nejen z osobních důvodů (málem jsem zde již nepsal). Pohlídám si to především i u jiných serverů, kde se šíří negativita a jsou podněcovány ty nejelementárnější pudové asociace a energie.

    Tento článek jsem velice dlouho zvažoval, zda jej napsat nebo ne, ale pak jsem si řekl, že je potřeba zveřejnit skutečný stav věci a před čím se je třeba chránit.

    Pod tímto textem je popis a definice obecně Egregorů, ale já jsem chtěl upozornit každého zvlášť, že se s nimi můžete setkat, respektive s jejich působností na mnoha komunikačních místech (TV, Rozhlas, Internet a jednotlivé weby, reklamy firem), ale také ve firmách, rodinách, spolcích, hnutích, politických stranách. Dávejte prosím pozor, komu věnujete svůj čas nasloucháním, viděním, emocemi…. Atd. Koho vlastně živíte svými myšlenkami, emocemi (negativně zabarvenými). Poznejte je a rozlišujte, kdo vám dává a kdo vám bere energii. Kdo vás podněcuje k tomu či onomu a jaký to má dopad na Vás. Komu vadí, že nejste nemocní, že pociťujete pozitivně a vnímáte naději příštích dnů. To je ukazatel zda je tam Duch Lásky a Naděje, nebo něco jiného v hávu, který má za úkol zmást. Doufám, že již přijde brzy čas skutečného prozření a odhalování, kdo je kdo v plné nahotě…..

převzato z https://esoteric.mysteria.cz

EGREGORY (Gildor)

Egregory: astrální reprezentace hromadných "hnutí mysli", ať už jsou to všeobecné lidské pudové tendence a afektivní stavy, nebo uctíváním či hromadnou činností vůbec vytvořené astrální bytosti  (Nákonečný, Milan 1999: Magie v historii, teorii a praxi, str.313, Praha.)

Pojem vyjadřující v okultismu existenci zvláštních astrálních útvarů, které jsou vytvářeny skupinovými představami, ideami, pocity - např. náboženské kulty, politické ideje, ale i hromadné všeobecné sklony a smýšlení.

R. Ambelain (La Kabbale pratique, 1951) definuje égregor jako

"sílu zplozenou mocným duchovním proudem a tak uchovanou v pravidelných vzdálenostech, přiměřených rytmu harmonie s univerzálním životem kosmu, nebo sjednocení podstat, které jsou spojeny společným charakterem".

Papus definuje égregor prostě jako "celkem zplozený astrální obraz" (Traité élementaire des sciences occultes).

Égregor je tedy astrální reprezentace kolektivní mysli a funguje jako více méně silná astrální bytost, není jen pasivním odrazem toho, co je společné lidským myslím, ale též aktivním činitelem. V tomto smyslu každý jedinec vyznává nějakou náboženskou, politickou či jinou ideu, je spojen s příslušným égregorem, přičemž toto spojení je oboustranné: jedinec posiluje svou vírou a svými činy tento egregor a naopak je egregorem posilován. Jako bytost se égregor udržuje tím, že je nasycován vírou, imaginací, činy, které mají vztah k jeho obsahu, především je sycen mocnými kulty a rituály. Teurgickou operací lze vytvářet pozitivní, černo-magickou operací negativní égregory. Égregory zlých sklonů se v magické evokaci manifestují jako ďáblové, égregory tvůrčích pozitivních sil jako géniové či andělé, égregory přírodních sil jako démoni či duchové živlů. Uvedená okultní fakta dobře ilustruje E. Lévi (Věda duchů 1936, str. 165 a násl.) na historickém případu evokace olympských božstev, kterou před císařem Juliánem Apostatou provedl Maximus z Efesu. Protože božstva starého Olympu v Juliánově době již nikdo neuctíval a představy o nich již byly velmi chatrné, Julián "neviděl je již tak, jak je představují antičtí básníci, nýbrž jen jak existovala ve vystřízlivělé imaginaci současného lidstva, stará, vetchá, ubohá a zpustlá. Nebyla to již mohutná božstva Homérova, nýbrž byli to groteskní bohové Lucianovi, což jen potvrzuje teorii, že domnělí duchové při evokacích jsou jen zrcadlením nebo odlesky kolektivní imaginace." Uměle vytvořený égregor může být k této zemi připoután i modlou, která se stává předmětem uctívání, a mohou to být i modly náboženské i politické. V živoucí formě vrací astrál jen to, co je v něm udržováno lidskými skutky a vášněmi. Nejsilnější nasycení astrální bytosti reprezentuje obět, protože je spojena se silným hnutím mysli a uvolňuje okultní energii obsaženou v krvi. Silné égregory vytváří hromadné utrpení lidí za válek a revolucí. Égregor působí zpětně na tento svět a vztahy mezi ním a tímto světem v sobě skrývají tajemství individuální a kolektivní osudovosti.

(Nakonečný, Milan 1995: Lexikon magie, str. 70, Praha. - druhé, rozšířené vydání)

Několik poznámek k problematice egregoru z přednášek pana M.

• egregor: typická astrální záležitost; mentální síla vržená do prostoru, obsahující informace a mající za úkol zpětně působit;
• egregor je projevem tradice
• pro vytvoření egregoru a jeho udržování je třeba uctívačů, kteří dodávají tomuto astrálnímu útvaru energii prostřednictvím vykonávaných rituálů
• slábnutí egregorů je skutečně pomalé; pro uchování egregoru stačí jen znát jeho jméno a vyslovit ho (tím je i např. učení se řeckých mýtu na základních a středních školách)
• oslabení a následné odstranění egregoru: likvidace stěžejního nositele a udržovatele egregoru a pak egregor vytlačit jiným silným egregorem
• egregor může být vázaný prostorově, nebo též personálně
• z hlediska magie se egregorů používá pro prosazení a realizování čehokoliv ve hmotné úrovni; pro věci vyšších sfér se ho nevyužívá - adept nepracuje s egregorem, ale s inteligencí! - evokuje božstvo, nikoliv egregor - adept nedělá obřadníka pro lid; při kontaktu, napojení se na egregor dochází k tzv. uchvácení egregorem - omezení vnitřní svobody, jakési vystavení zdí, bariér omezující rozhled člověka, jeho poznání a vnímání symbolickými hranicemi egregoru - nezaplétat se, nespojovat se!

Několik krátkých úryvků z přednášek dr. Jana Kefera, jak je stenograficky zachytil pan Málek

"… Jak se tvoří duchovní egregor? Definice: Egregor je vědomá živá myšlenka jednoho nebo více lidí. Tedy sejde-li se několik lidí v určitý čas, na určité místo, stejně myslí a stejně jednají, vytváří myšlenkového egregoru a tato bytost stále roste. Zde je důležitost určitého rituálu. To je skutečně magické tvoření." (10.10.1938)
"… Můžeme vytvořiti národ úplně hmotně, trvá to však staletí nebo tisíciletí. V magickém světě vytvoříme egregora a ten si najde cestu, jak uskutečniti ve hmotě národ." (17.3.1938)
"… Chceme-li vytvořiti nějaké kolektivum, vytvoříme magicky egregora a ten si najde cestu k uskutečnění ve hmotě sám. Egregora vytvoříme magicky za tři měsíce a tentýž výsledek docílí se organizací za 30 let. Když se odvrátíme od organizace hmotné a budujeme organizaci astrální, je průběh rychlejší a účinek čistší."

V roce 1991 vydalo nakladatelství Trigon skvělé dílo J. Kefera "Syntetická magie". Závěr knihy je doprovázen velice pěkným a zajímavým doslovem "Náš život nepatří nám" z autorského pera D. Ž. Bora (str. 489-494). Uvádíme z něj několik pasáží…

    Když se roku 1938 stahovala nad Evropou černá mračna, komentoval Jan Kefer při jedné z přednášek světové dění slovy:
"Všechno, co lidi dělí, je tento nacionalismus. Evropa bude nacionalistická - zase hrubá síla. Pro nás jediná autorita je autorita duchovní, koruna svatováclavská. Řeknete, že je to autorita jako každá jiná! Je to autorita, která v astrálu existuje tisíc let. Víte, co je to egregor živený tolika bitvami! A nyní se tomuto egregoru mohl rouhat kdejaký uličník…Jsou tu hlasy: dejme to všechno Hitlerovi, nebo zase: dejme to všechno Rusku. Je to řeč nějakého rozumného člověka?…Mluvíme o dědictví svatováclavském, ne z politických důvodů. Tenhle egregor je dosud nesmírně mocný, bojí se smrti a dělá všechno možné, aby se udržel. Musíme míti prostředníka mezi tímto egregorem a námi. Tisíciletým mocným egregorem magickým možno zvládnouti celou Evropu. Kdo vládne v demokracii? Tajný činitel, ten lid volí zdánlivě. Politická moudrost našeho lidu je bulvární plátek. Ideál vlády skutečné je moc velekněžská. Dokonalý člověk, vyrovnovážený, naprosto mravný je zárukou celku…Český národ je pevný, jeho země je zvána srdcem Evropy, ať lidé říkají ´doleva nebo ´doprava´ - obojí je nesmysl. Jediná záchrana je zde silný egregor českého lva a silný egregor svatého Václava."
(3. 10. 1938)

Keferova slova reagující na podepsání mnichovské dohody. Byl zklamán vývojem situace a zbabělostí vlády:
"Podívejme se na současný stav. Kdybychom evokovali magického egregora našeho národa, tak bychom viděli příšerného démona zbabělosti. To je to nejstrašnější, co člověk může míti … Máme historicky výjimečné dějiny: co dějiny dějinami jsou, žádný stát se nezachoval bídněji než my. Nikde v dějinách nemáte příkladu, aby národ takovým způsobem se zřekl všeho, že nebude žít. Ona by byla válka, ono by tam těch lidí padlo! Z hermetického hlediska: nikdo neumře dřív, než splní svůj životní úkol a dříve, než zemříti má … Musíme si uvědomit, že každá naše koncentrace, myšlenka, práce je obrovská síla. Takováto moc, takováto síla, nemá-li člověka zničiti, musí být vložena jen do královských rukou … Magik se má považovati za sesazeného krále (Lévi). Opakuji znovu: Evropa bude zničena, nevyvstane-li zde velký duchovní proud, armáda lidí, kteří dělají víc, než je jejich povinnost. A kteří dávají oběť. Tento duchovní proud se musí postaviti proti nynějšímu barbarství."
V den podepsání mnichovského diktátu na přednášce říká:
"Vzpomeňte, když se blížilo české vojsko k hranicím, stačil pouhý jeho chorál, aby nepřátelé utekli. Pamatujme, že to nejdražší co máme, je jeho koruna a jejím jménem můžeme reklamovati svoje panství. To není dědictví dobyvatele nebo kořistníka, ale sv. Václava. Buďte ujištěni, že tento velký egregor je tak silný, mocný a krásný, že nedá zahynouti nám ani našim dětem, kterým dá plnost života."
Ale situace se vyvíjela stále černěji. Těsně před tím, než vznikl Protektorát Čechy a Morava, zaznívají na jeho přednášce myšlenky, které už před ním pronesl Ladislav Klíma:
"Každý národ ke své škodě nenávidí, cokoliv je vyššího". Lid, národ potřebuje mocného egregora. V astrálu existuje Mistr Jan Hus, nikoliv historický, ale astrální: je to syntéza, ve které existuje duch táboritský. Egregor svatého Václava je však nesmírně mocnější a krásnější. Národ český v době své samostatnosti jím pohrdal; důsledky se dostavily."
Není bez zajímavosti, že čeští fašisté velmi dobře věděli, co tento egregor představuje. Proto také poškozovali jeho sílu tím, že nechali vyrazit pro kolaboranty jako vyznamenání svatováclavskou orlici.