O duchovním poznání a cestě bez dogmat a jiných nesmyslů na konci této Epochy
Příběhy o kříži.....
Příběh první: Jeden člověk si stěžoval Bohu, že nese příliš těžký kříž. Bůh ho tedy zavedl do místnosti plné křížů a řekl, ať si tedy vybere "podle svého gusta". Člověk se procházel místností a tu zahlédl jeden malý kříž - sotva ho ale zvedl, zjistil, že je těžký jak olovo. Za chvíli zas narazil na další kříž, avšak když si ho nasadil na rameno, zjistil, že přesně v místě styku s ramenem má kříž ostrou špičku, ktará ho velmi bolestivě píchala do ramene. A tak se mu něco nelíbilo na každém kříži. Až úplně vzadu v místnosti našel jeden kříž, ani velký, ani malý, zkusil ho, byl tak "akorát". "Tento si vezmu", řekl Bohu. Bůh se na něj s láskou podíval a řekl: "A víš, že to je přesně ten tvůj kříž, na který sis stěžoval?"
Příběh druhý: Jeden člověk šel životem a nesl si na zádech svůj kříž. Cestou vedle něho šla s rozmanitými kříži spousta dalších lidí. Najednou si člověk začal stěžovat: "Pane, kříž je příliš dlouhý, dovol mi ho trochu zkrátit". Tak vzal pilku a uřezal. Za chvíli se mu zase zdálo, že už nemůže: "Pane, ten kříž je příliš těžký, dovol mi ho trochu zkrátit". A tak to šlo několikrát. Nakonec nezbyl velký kříž. Člověk došel až k velké propasti, za níž byl ráj. Rozhlédl se kolem sebe. Ostatní lidé pokládali své kříže na zem a po nich přecházeli propast do ráje. Jenže kříž toho člověka byl moc krátký. Nestačil na překlenutí propasti: "Pane, pomoz, můj kříž je příliš krátký" volal ten člověk... Kříž nese ty, kteří jej nesou
Příběh třetí: Byla dražba. Dražily se věci nějakého bohatého muže. Byl tam taky jeden malíř, který měl našetřených jen 100 franků. Za 75 koupil postel a už odcházel, když v tom vyvolával dražící kříž. "Co mi za něj dáte? " zeptal se a ukázel černý, starý, špinavý kříž. "Nic" ozvalo se a vzápětí smích... Malíř se obrátil a řekl: "Mám tu jen 25 franků". Nikdo nedal víc, a tak malíř s posměchem koupil kříž a odešel. Doma ho začal čistit, byl už velmi starý. A pojednou zjistil, že ten kříž je... ZLATÝ. Když ho celý vyčistil, donesl do zlatnictví, kde mu ho vyčíslili na 60 000 franků. A tak ten malíř zbohatl. I my máme celý život leštit náš kříž, aby na věčnosti zářil jak zlatý.
A nakonec jedna nádherná myšlenka sv. Františka Saleského: Věčná Moudrost vybrala od věčnosti kříž, který ti jako svůj drahocenný dar posílá. Dříve, než ti Bůh tento kříž poslal, prohlédl jej svým vševědoucím okem, promyslil svým božským rozumem, vyzkoušel svou moudrou spravedlností, prohřál svým láskyplným milosrdenstvím a vážil jej v obou rukou, není-li snad o milimetr větší nebo o miligram těžší - a požehnal jej svým nejsvětějším jménem, pomazal jej svou milostí, prohřál svou útěchou. Pak se podíval ještě jednou na tebe, na tvou odvahu - a teprve pak jej poslal k tobě jako almužnu své milosrdné lásky.
Doporučujeme z našeho webu:
Dávné proroctví, které již žijeme !
Mikrokosmické komuni kační spojení na úrovní Vědomí
Štítky