O duchovním poznání a cestě bez dogmat a jiných nesmyslů na konci této Epochy

Mýtománie (chorobná lhavost)

01.12.2010 10:10

Vážení čtenáři a čtenářky, již delší dobu sleduji některé "pisálky" na různých webech a říkám si : "proboha proč blbnou..?!" Když je delší dobu sledujete s odstupem, vidíte, že jsou nemocní...!!! Celou dobu jsem si říkal, že to není moje věc, abych stále na ně upozorňoval (přece jen je to již osobní rovina každého člověka a je to velice citlivá oblast), ale u některých osob opravdu nelze než ukázat prstem, protože svým vytvářením jejich "Pravd", které jsou ve skutečnsti mýty o životě dotyčného a jeho vidění světa, vytváří v podstatě pro jiné skutečnou realitu, kterou můžeme považovat za svazující síť. Z této sítě se velice těžce člověk osvobozuje, protože vlastně ani nevíte, že jste pod vlivem lháře, který o tom sám neví, že je sám v klamu....!!! Bohužel se velice často setkáváme s těmito lidmi v Ezoterice. Zde mají tak obrovský manévrovací prostor, že pokud se nenajde někdo kdo skutečně na sobě poctivě pracoval a osvojil si opravdové nástroje Vědomí, tak jejich Mýtomanství není možno rozeznat-rozkrýt od potenciality..." no je to možné,...vypádá to reálně,.. něco na tom může být... atd." Naše Mysl je tak silný nástroj virtuality (iluze), že vše co si přejeme, ať už vědomě či nevědomě, tak nám jí jako dítěti předloží v dárkovém balení. My si pak myslíme co jsme neobjevili za novou věc. Pokud tedy člověk nemá vybudovány kontrolní zpětnovazební systémy, lehce těmto iluzím podlehne. Obzvláště lehce podlehnou lidé, s vysoce vyvinutou touhou něčeho dosáhnout, stát se něčím a atd.!!! Tito lidé jsou "ne - mocní" v ovládání svého skutečného Vědomí trojjediného Ducha (V-3JD) a jsou v podstatě loutkami svého vlastního nástroje, kterým je naše Mysl, tedy Vědomí duševního těla (V-DT). Čím více je dotýčný zajatcem svého vlastního nástroje - Mysli, tím snadněji s ním Mysl = výrobce Maji = virtuality = světa iluze... manipuluje a potvrzuje dalšími podpůrnými iluzemi navozenou virtuálně realitní "skutečnost". Chci o tomto napsat podrobnější článek, ale prozatím zde uvádím jeden převzatý článek.

LK

 

Lhaní jako nemoc - Mýtomanství

9. července 2004 obdržela francouzská policie závažné hlášení. Šestice mladíků původem ze severní Afriky napadla ve vlaku 23letou Marii-Léonii, která cestovala se svým 13měsíčním dítětem. Ženu údajně ostříhali, roztrhali jí tričko a kalhoty a na břicho jí černou tuží nakreslili hákové kříže. Kočárek s děckem převrátili a na zastávce utekli.

Zpráva se šířila jako lavina a zaplavila média nejen ve Francii, ale po celé Evropě. V sobotu 10. července vydal francouzský ministr vnitra prohlášení, v němž razantně odsoudil brutalitu s rasistickým a antisemitským podtextem. Ještě téhož dne následovalo komuniké prezidenta republiky, v němž žádal, aby pachatelé tohoto hrůzného činu byli dopadeni a souzeni.

V neděli ráno pak rozhořčení francouzských politiků dosáhlo vrcholu. Proti rasismu a antisemitismu vystoupili poslanci, pařížský starosta i další osobnosti společenského a politického života. Drama se objevilo ve všech televizních zprávách i denících v zemi. Hovořilo se především o lhostejnosti a zbabělosti spolucestujících, kteří oběti nepřispěchali na pomoc. Situaci však stále komplikovalo, že ani po dvou dnech vyšetřování policie nenalezla jediného svědka, který by podepřel verzi oběti.

V pondělí odpoledne se pak na francouzský deník Le Figaro obrátila žena, která poskytla zdrcující svědectví: Marii-Léonii zná už více než deset let jako ženu, která trpí chorobným vymýšlením. V podvečer se pak Marie-Léonie přiznala ke lži.

Požitek lháře

Syndrom, kdy má člověk nutkavou potřebu neustále si vymýšlet nejrůznější příhody a podivná dobrodružství, poprvé popsal v roce 1891 německý psychiatr Anton Delbrϋck a definoval ho jako psychickou poruchu, která se projevuje patologickým lhaním.

Dnešní psychiatrie považuje tuto na první pohled směšnou a více méně neškodnou úchylku mezi nejsložitější fenomény klinické praxe. Bájivá lhavost se obtížně diagnostikuje i léčí. Bájiví lháři (v psychiatrické terminologii mýtomani) se dělí do různých podskupin a často trpí mnohočetnými poruchami osobnosti. Klasický mýtoman na rozdíl od různých podvodníků nelže ze zištnosti nebo s úmyslem někomu uškodit.

Jeho hlavním motivem je získání takové pozornosti a respektu, jaké by podle jeho názoru nikdy nepoznal, kdyby se spolehl na svoje obyčejné a nezajímavé „já“. Trpí nedostatkem sebevědomí a vymýšlení historek, v nichž hraje hlavní roli, se pro něj stává drogou, bez níž se neobejde.

Toho koně mám od dánské královny

Mezi bájivými lháři lze potkat majitele přepestrých identit, zájmů a potřeb. Do nejnižší kategorie patří už na první pohled zakomplexovaní jedinci, kteří lžou neobratně, takže jejich výmysly jsou lehce odhalitelné. Okolí je brzy prokoukne a často je s chutí ponižuje a týrá. O poznání výš stojí inteligentní lidé s velmi dobrou schopností fabulovat. To, že něco nehraje, si jejich oběti uvědomí až po dlouhé době. Třetí kategorie představuje elitu v oboru. Jsou v ní sofistikovaní lháři s fantastickými kombinačními schopnostmi, kteří míchají pravdu a výmysly takovým způsobem, že je prakticky nemožné lež odhalit.

Na těchto „umělcích“ si dokážou vylámat zuby i odborníci. V psychiatrické léčebně v pražských Bohnicích se traduje případ mýtomana, který ještě v dobách hluboké totality dokázal zmanipulovat některé členy zdravotnického personálu i přesto, že mu byla vyměřena ochranná léčba. Jeho majstrštykem byl prodej služebny Veřejné bezpečnosti ošetřovateli, jemuž předložil fotografii domku na malém městě a falešné doklady, že ho vlastní.

Oběť nebo hrdina, všechno jedna rodina

Bájiví lháři však nevystupují pouze v roli hrdinů, kteří své okolí ohromují báchorkami o tom, že mají atraktivní povolání, úžasné kontakty a neuvěřitelné zážitky. Pozornost si vynucují také jako údajné oběti, protože pocity slasti zažívají pouze tehdy, když se jim u svých bližních podaří vyvolat účast či soucit. Proto hromadí báchorky o svých osobních problémech nebo předstírají nejrůznější zdravotní obtíže.

Nejtěžší formou zdravotní mýtomanie je tzv. Münchhausenův syndrom, který dostal jméno podle barona Hieronyma Karla Friedricha von Münchhausena (1720-1797). Münchhausen byl německý jízdní důstojník a zúčastnil se několika tažení proti Turkům. Svým vypravěčským uměním a smyšlenými historkami proslul natolik, že se stal předlohou pro hlavní postavu knihy Dobrodružství barona Prášila. Lidé postižení Münchhausenovým syndromem jsou v zájmu dosažení svého cíle schopni falšovat lékařské zprávy, ale taky se uchylují k sebepoškozování. Jsou známy i případy, kdy si ženy vynucovaly pozornost tím, že poškozovaly svoje děti.

Případ Scottová

Patrně neotřesnější případ onemocnění bájivou lhavostí publikoval lékařský časopis Forensic Psychiatry & Medicine. Šlo o příběh Mary Scottové z Londýna, které se pod různými falešnými záminkami podařilo vystřídat lůžka v šesti stovkách nemocnic. Scottová byla v dětství sexuálně zneužita, její matka se k ní chovala chladně. V 16 letech musela na operaci slepého střeva, a protože zdravotnický personál se k ní choval hezky, což dosud neznala, nechala se znovu hospitalizovat s předstíranými žaludečními potížemi. Když zjistila, že její taktika funguje, své nové vášni zcela propadla. Jezdila stopem po Velké Británii a v nemocnicích vystupovala tak přesvědčivě, že se její smyšlené potíže lékaři v mnoha případech rozhodli řešit chirurgickým zákrokem. Scottová prodělala celkem dvaačtyřicet zbytečných operací!

Konec příběhu Mary Scottové je spíše netypický: Vyhledala pomoc psychiatra. Většina mýtomanů se totiž k lékaři, který by byl schopen stanovit pravou diagnózu, vůbec nedostane. Šanci na vyléčení ostatně nemají vysokou. Prognóza je u onemocnění bájivou lhavostí nepříznivá. Psychoterapie a medikamentózní léčba obtíže zmírňuje pouze na přechodnou dobu, většina pacientů se dříve nebo později ke svému životnímu stylu vrací. 

Proboha, vždyť ona lže!

Setkání s bájivým lhářem vždycky nemusí být jen úsměvnou záležitostí, nad kterou postižená osoba nakonec mávne rukou. Martyriem prošel například režisér Filip Renč, kterého v roce 1995 obvinila třináctiletá školačka Gabriela z pohlavního zneužití. Její výpověď zněla sugestivně: „Souložila jsem v autě s režisérem Filipem Renčem. Měla jsem soulož s režisérem Zdeňkem Zelenkou… Byli oba hnusní, když si to dělali navzájem a já se na to musela dívat…“

Stíhání Renče a spol. nakonec soud zastavil, protože psychologové dívku ohodnotili jako egocentrickou osobnost trpící bájivou lhavostí, ale režiséra tato kauza málem stála kariéru. Psychické problémy byly nakonec pro školačku osudné: střídavě trpěla mentální anorexií a vlčí bulimií, neurózy si léčila pervitinem. V září 2003 ji našli mrtvou v tratolišti krve.

Znáte někoho, kdo trpí bájivou lhavostí? Jaká byla vaše největší lež?

 

 

Převzato z : https://zena-in.cz/clanek/lhani-jako-nemoc/kategorie/zdravi

 

Diskusní téma: Mýtománie (chorobná lhavost)

Datum: 24.02.2019

Vložil: Jáchym

Titulek: Re: je to skryté zlo

ano, tohle někdy nevinný přikřášlovaní bych asi odpustil, bohužel ono to u toho často nekončí, to přikrášlování pak znamená občas právě ukazování na chyby kamkoliv jinam, ale ne na sebe, tam to totiž začíná, pokud má člověk sebereflexi, tak pochopitelně vědomí dokáže identifikovat, že člověk má tendencí to nějak překroutit ve svůj prospěch přestože použije tenhle klam, jenže tím dochází často k nesmyslnýmu koloběhu lží, které ale vyhovujou vždy pouze tomu, kdo tyhle klamy vypouští, pohnutky by se dali pochopit, občas člověk sám prošel nějakým tlakem na vlastní osobu, že si vytvoří tohle hraní několika her, pro mě to bude vždycky lež byť sebekrásnější a jsem na to velmí vnímavý, protože jakmile bych to pozoroval u sebe, pokáral bych se, ale hodně lidem to prostě vyhovuje, je to pro ně cesta, jak si vydobít si někdy jen nějakou nedostatečnou pozornost nebo seběvědomí, nakonec u dětí to vidíte často v situaci: "kdo to udělal" "to já ne, to on" už tohle je primárně lež, protože někteří rádi ukazují na jiné, ne na sebe přestože něco udělali, nechtějí přijmout trest a pokud se nezačně kočírovat, snadno k dojde k pocitu, že tím mohu bezstrestně dělat některé špatné věci a pak se vytáčet a vždycky se z toho pak vykroutit, stigma doby, komunisti např tuto chorobu vlastní celkem identicky, je to patologie "přizdisráčů" a "malých" lidí, kteří si svoji malost chtějí vykompenzovat

Datum: 11.07.2013

Vložil: Monika

Titulek: Lhaní přes internet

Také jsem se s tímto setkala a nechápu to.Bylo to vlastně přátelství přes internet.Ta osoba nebyla vůbec zlá,ale brzy jsem poznala,že si hodně vymýšlí.Vlastně vůbec nevím,zda trpí touto nemocí,on někdy každý z nás v něčem zalže,ale později to bylo časté a přiznám se,že takové psaní mě přestalo bavit.No byla jsme jedna parta,která si psala přes maily.Vlastně denně mi jedna kámoška psala,jak neustále nakupuje,co má nového,kam jezdí na dovolené,co všechno zažila,má několik milionů.Zpočátku jsem jí to věřila,až později,kdy mi to nutila denně,tak mě to malinko rozčilovalo.Byla na dovči,ale za sms mi to bralo stejný peníz,fotky retuš,dostala od ředitele zlatý řetěz v hodnotě 50 ti tisíc.Krom toho vím,že psala i za jinou osobu,zjistila jsem že je úplně stejná IP adresa.Několikrát jsem jí dala najevo,že jí to nevěřím,ale stejně mi tak psala dál.Co ale musím podotknout,že kamarádovi psávala úplně jiné maily,najednou měla i úplně jiný slovník.Nevím,přišlo mi,že chtěla,aby se mi zalíbila-abych jí záviděla.Těch lží bylo strašně moc.Tím si možná myslím,že ona nebyla postižená touto nemocí,přece by každému psala stejné maily,ale věděla,že já jsem mladší a tak jsem i malinko hloupější a jednoduše jí to všechno uvěřím,,,,narozdíl od kamaráda,který byl starší a na něco takového by neskočil.Pokud u nás mělo dojít k setkání,tak to vlastně nikdy nešlo,i se mi snažila namluvit,že tady u nás byla a já nebyla doma.,,,,,každý z nás se nechce ukázat v tom špatném světle,to bych se na ní nezlobila,občas opravdu každý z nás kecá,ale takhle pořád denně?,,,Nerozumím tomu,že to někoho baví.,,,,,,a největší lež,že dala kámošovi auto-koupil jí manžel nové,později i baráček,,,no hotovo.

Datum: 08.09.2014

Vložil: Karla

Titulek: Re: Lhaní přes internet

A nebyla ta mýtomanka z Ostravy? Také tam jedna taková žije, jmenuje se Karla, využívala dobroty moji a mé rodiny 5let. Byly jsme od sebe víc jak 200km daleko, já jsem byla důvěřivá a bylo mě jí líto, protože se údajně léčila s lekémií, tak to dalo velmi práce než jsem odhalila, že je to všechno podvod.

Datum: 11.07.2013

Vložil: jana

Titulek: lhaní

jj

Datum: 08.07.2013

Vložil: týtý

Titulek: lež jako věž

Jestli tedy můžu přidat zkušenost i z druhé strany, já mytomanií trpím a není to vůbec příjemné. Nijak to nelze léčit, ale nemůžete si pomoct. Prostě lžete jak to jde. Nejhorší jsou ty výčitky svědomí večer v posteli a slíbi, že s tím skončite, ale stejně to druhý den uděláte znovu a je jedno jestli před přítelem nebo rodinou! Mám to od mala a je to naprostá droga. Navíc jsem herečka a scény přidané k lhaní mi žere každý. O to více mě to ovládá. Už ani nevím co je pravda a co ne! Nevím co dělat! Jsem totální psychopat!

Datum: 27.09.2013

Vložil: Lucie

Titulek: Re: Re: lež jako věž

Dobrý den,
můj bývalý přítel byl to samé,... také máme spolu dítě, nyní se o něj soudíme. Dokázal by mi udělat vše co by bylo v jeho silách, jen aby se neprozradila jeho lež. Dítě vzniklo také na základě jeho lži. Zničil mi školu, odcizil rodinu, udělal ze mě totální trosku. Nemá kamarády. Všechny své kamarády tímto ztratil a vždy hledá nové a nové aby jim zase mohl nalhát další hlouposti. Všem mým známým tohle udělal také. Lže i své rodině... Je to těžké, vždy s ním budu kvůli malé spojená :( NIKDY mi tohle ale nepřizná, to mě raději zbije. Proto jsem už musela odejít.

Datum: 26.06.2013

Vložil: Kikina

Titulek: Jedna známá

Mám jednu známou, sice se vídáme málo, ale když už se potkáme, vždycky má v zásobě nějaký neuvěřitelný zážitek. Každý člen její rodiny už byl nejmíň pětkrát ohrožený na životě, jedno dítě ve škole šikanované učitelkou, další pohlavně zneužívané učitelem, zážitky s babičkou s alzheimerem jsou taky kapitola sama pro sebe a občas taky s mobilem na uchu vede rozhovory s "milencem", se kterým někdy probírá sexuální polohy a někdy to, kolik tisíc jí půjčí :-) On by se tomu člověk i zasmál, ale fakt někdy řeším dilema, jestli jí říct na rovinu, ať si to divadýlko strčí za klobouk a pohádat se anebo jí to odkývat a vypadat jako blbec, co jí to žere.

Datum: 05.06.2013

Vložil: Káta

Titulek: spolužačka

Znám jednu holčinu, je to moje spolužačka. Když jsem jí poznala, tak už po chvíli mi bylo jasné, že to co říká není vždy zcela pravda. Svojí lež nemá určitě promyšlenou, vpálí to jen tak z boku jenom aby přilákala pozornost. Jak tady píše Anča, kdykoliv někdo řekne, že se mu něco stalo tak jí se to stalo taky a bylo to mnohem víc akčnější. Už je to těžké zvládat a nic jí neříct, když vím, že ona si za svou lží stojí protože jí sama věří.

Datum: 20.03.2013

Vložil: Zuzka

Titulek: Bývalý přítel

Měla jsem přítele, to že lže jsem pochopila až po delším soužití. Uměl lhát dokonale, neznala jsem jeho identitu, jen to že se jmenoval Pavel, přátele mi nepředstavil a historky byly ze začátku věrohodné. Postupně jak jsem ho více poznávala dost věcí mi nesedělo. Jeho lhaní bylo velmi přesvědčivé, vždy tam kousek pravdy bylo, tak se špatně odhalovalo. Ve chvíli, kdy začal konstruovat výmysly kdy poštvával mé okolí proti mě jsem pochopila, že to může být i nebezpečné

Datum: 12.09.2013

Vložil: Alice

Titulek: Re: Bývalý přítel

Milá Zuzko, tvůj příběh mě velmi zaujal, před několika měsíci jsem se seznámila s klukem jménem Pavel z Prahy. Choval se zcela stejně jako ten tvůj. Krom toho tvrdil, že před několika měsíci chodil s dívkou jménem Zuzka:-), i když jestli to je pravda nevím.. Zkraje jsem mu hodně věřila, ale postupem času se ukázalo, že spousta věci nesedí. Jeho přátele jsem také nepoznala, ani mě nikdy nevzal k sobě domů, nemohl, protože si vymyslel, že bydlí v krásném, novém domečku a já zjistila, že bydlí v pronajatém bytě...stejně jako o tom co dělá, či co vlastní, když jsem mu řekla, že je nemocný, že mu už nevěřím, začal se chovat i dost agresivně.