O duchovním poznání a cestě bez dogmat a jiných nesmyslů na konci této Epochy

Diskusní téma: Něco málo pro zamyšlení ... (Kvantová fyzika a zázraky)

Datum: 26.02.2011

Vložil: LK pro Petra :-)

Titulek: Re: Re: Re: Re: Re: vědomí a hmota

Petře, jsem rád, že sis uvědomil pohled dualistický a pohled jednoty, ale ono to není i tak jednoduché. Ikdyž se někteří dostanou do stavu blízkého absolutní Jednoty, velice rychle jí musí opustit, protože by se dostali do neprojevenosti v projevenosti a to je v podstatě rozplynutí se v jednotě a tedy konec individuálního Já. Ono to může vypadat jako dichotomie, z jedné strany snaha po Jednotě a z druhé strany při dosažení konec individuality, ale není to tak.Díky atomizaci Vědomí a ukotvení v Mikrokosmech, můžeme se limitně blížit k absolutní Jednotě a přesto neztratit svou individualitu, pokud nechceme a nebo nejsme povolání k ukončení individuality, tak jak jí známe. Pokud budeme schopni se v rámci své individuality přenést do stavu absolutního pozorovatele, není problém vidět jako kvantitu říznutou kvalitou a stejně tak kvalitu ovíněnou kvantitou. Z této pozice je tedy snadné vidět nejen děti co si hrají na pískovišti Stvořitele, ale i pískoviště jak se vyvíjí v děti...., co si pak také budou hrát...
Druhý odstavec je tedy trochu desinterpretační a to ne proto, že to říkám já, ale proto, že kdysi bylo v počátcích projevenosti jen hřiště, které bylo kultivováno ke hrám a k postupnému osázení hřiště dětmi z hřiště vzešlými....
Takže kdo koho tvoří a kdo je tvořen, bych dnes raději neprezentoval, protože nakonec pokud nedostaneme osobní příležitost se dopracovat ke skutečnému stavu absolutního individualizovaného pozorovatele, vždy budeme vše posuzovat s určitým stupněm rozostření V-JJ, takže stále to bude jen iluze prozření. Ten kdo tvoří ve stvořeném, je v iluzi že něco tvoří, protože se mu jen hřiště přizpůsobuje, aby si mohlo dítě hrát na tvoření. Skutečné tvoření je až ze sebe po průchodu za neprojevenost.... do jiné vlastní projevenosti, ale to je již jinší příběh a jinší realita....